Na alergiky číhá v březnu největší nebezpečí v podobě pylu z kvetoucích stromů, keřů a rostlin, který poletuje vzduchem. O jaké druhy, jimž by se alergikové měli vyhnout, se jedná?
Stromy a keře kvetoucí v březnu
- Hlavním alergenem tohoto období je zejména bříza. Pylová zrna břízy dozrají a začnou se uvolňovat do vzduchu zhruba na přelomu března a dubna.
- Olše lepkavá (Alnus glutinosa) patří společně s lískou ke stromům, které rozkvétají brzy. Období rozkvětu může začít při teplotách nad pět stupňů Celsia dokonce už koncem prosince. Hlavní období květu olší a lísek je však únor a březen. Pyly z olše obsahují středně silné až silné alergeny.
- Líska obecná (Corylus avellana) letos začala již kvést v lednu, a tak již pomalu dokvétá. Lískový pyl je středně silným až silným alergenem. Pro lidi, kteří jsou alergičtí na pyl lísky, může být problematické i požití jader lískových oříšků.
- Na okrajích lesů, pasek a na stráních se můžeme setkat i s keřem obsypaným žlutavě zelenými květy uspořádanými v hustých, mnohokvětých, vrcholičnatých latách. Bez hroznatý roste na půdách vlhčích, humózních, výživných, hlinitých, písčitých až kamenitých, mírně kyselých až neutrálních, na slunném stanovišti a rozkvétá právě v březnu.
- Z jehličnanů v březnu kvete cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens), jenž je často vysazován jako živý plot. Kvete od března do května. Samčí květy jsou žlutohnědé, samičí zelené. Jejich pyl je přenášen větrem a často je vidět, jak se z květů práší žlutý pyl.
Pozor na voňavé fialky a krokusy
- Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) již pomalu dokvétá a je vystřídána bledulí jarní. Z cibulovin pak zahradě vévodí krokusy a ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia).
- Klasickými zástupci jarní květeny jsou devětsil, podběl a prvosenka. Devětsil lékařský (Petasites hybridus) roste převážně na březích řek, potoků a na okrajích lesů. Fialové květy se na rostlinách objeví od března do května. Jeho velké lopuchové listy se používají jako obklady na ošetřování ran, ale alergici by se měli o případné léčbě poradit s alergologem.
- Podběl lékařský (Tussilago farfara) najdeme při cestách, na okraji lesů, na loukách, sídlištích i na rumištích. Podběl je drobná, vytrvalá bylina, a jak již název napovídá, má léčivé účinky. Květy podbělu prospívají zejména dýchacím cestám, listy jsou zase výborné na zanícené žíly, bolesti kloubů či různé kožní nemoci. U alergiků o léčbě platí totéž, co u devětsilu.
- Prvosenka vyšší (Primula elatior) roste na loukách a ve světlých lesích. Upřednostňuje vlhké půdy, které jsou kypré a dobře provzdušněné. Dobrými poznávacími znaky jsou bezlistý, 15 až 30 cm vysoký stonek (stvol), přízemní růžice listů se zvrásněnou jednoduchou čepelí podlouhlého tvaru a okoličnatého květu. Každý květ se skládá z pěticípého zeleného kalicha a sírově žluté koruny, jejíž květy nevoní. Prvosenky kvetou od března do května.
- Violka vonná (Viola odorata) kvete od konce března do května a zná ji snad každý. Najdeme je ve světlých lesích, u vody, na loukách i na mezích. Ty, které rostou ve stínu, jsou obvykle tmavší. Nejčastěji jsou jejich květy fialové, ale občas se objeví bílá, modrá i růžová violka. Kdo je alergický na jejich vůni, měl by se jim raději vyhnout.
Který plevel je pro alergiky nebezpečný
V březnu kvete současně celá řada daleko více alergizujících rostlin, jejichž pyl není pouhým okem zdaleka tak nápadný. Začínají kvést i plevelné rostliny a dva druhy trav.
- Na vlhkých zahradách a loukách se v březnu rozroste koberec obtížného plevele: Ptačinec prostřední (Stellaria media), kterého se není snadné zbavit, tvoří drobné křehké lodyhy s drobným bílým kvítkem. Větší množství kvetoucích rostlin pak může působit jako alergen.
- Stejně vitální je i mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) s drobnými žlutými kvítky, jenž roste na březích potoků, řek i na zahradách.
- Jarní vláhu má rád také popenec obecný (Glechoma hederacea), jehož mladé výhonky se často přidávají do jarních nádivek.
- Alergickou reakci může vyvolat i souvislý porost plevele, který roste na sušších místech – jako například kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) či na pohled krásná tráva suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) s vlajícími bílými "vlasy". Právě bílé chomáčky květů dráždí nosní sliznici, ale s touto trávou se můžeme setkat jen vzácně v chráněných oblastech a na rašeliništích.
- Naopak běžnou trávou, která kvete v březnu, je bika ladní (Luzula campestris), která roste na loukách, v parcích i na zahradách. Jejím hlavním poznávacím znakem jsou klásky s hnědými tobolkami vyrůstající ze středu trsnaté trávy.
Pro alergiky neexistuje bezpečná rostlina
Při procházkách si alergikové hlídají, co okolo roste a kvete. Ale co doma? Jak jsou na tom ve svém obydlí? Ačkoliv by to člověka snad ani nenapadlo, i rostliny v interiéru mohou alergikům škodit. Jak? Pokojové rostliny fungují jako prachovka, protože na velké listové ploše se jim usazují jemné částice. Od prachu pak rostlinu stačí osprchovat.
Některé rostliny, například eukalypty, vypouštějí vonné silice, které sice mohou fungovat antibakteriálně, ale také působit jako alergeny.
Jak se alergie na pyly projevuje
Alergické reakce způsobuje chyba imunitního systému, který reaguje na nějaký podnět – pyl zvířený ve vzduchu, jenž zvedl a přenáší vítr z jedné rostliny na druhou. Tělo se brání rýmou, kýcháním, slzením a není výjimkou, že se alergie projevuje i kožní reakcí či respiračními potížemi.
Množství pylových zrn ve vzduchu ovlivňují aktuální teplota, vlhkost a proudění vzduchu. Mezi nížinami a horami i jižní a severní oblastí republiky jsou rozdíly, které se mohou pohybovat v rozsahu jednoho až dvou týdnů. To znamená, že co kvete například ve Středohoří, to může v podhůří kvést o něco později.
