V průběhu života získává člověk většinu informací prostřednictvím zraku. Není proto divu, že barvy a jejich funkce lidstvo už odedávna fascinují a sehrávají jak v medicíně, tak v psychologii důležitou roli. Základy mnoha terapeutických přístupů spočívají právě v nauce o barvách. Neméně důležité jsou barvy nábytku a zařízení, ve správných dávkách ovlivňují nejen styl místnosti, nýbrž také náladu jejích obyvatel.
Nauka o barvách
Barvy fascinovaly už renesančního umělce Leonarda da Vinciho, který se v 15. stolení pokusil vytvořit první systém barevné škály. Jeho domněnka, že žlutá představuje „jednoduchou barvu“, zatímco modrá je barva složená ze světla a tmavého podloží, z něj učinila jednoho ze zakladatelů nauky o barvách. V 18. století teorie Leonarda da Vinciho dále rozvedl Isaac Newton. Nechal dopadat světlo na skleněné prisma a došel k závěru, že bílé světlo je složené a s pomocí skla jej lze rozložit na jednotlivé barvy, podobně jako je tomu u duhy.
Newton nazval tyto barvy spektrálními a použil je jako základ pro svůj barevný kruh; v 18. století započal svoje bádání v oblasti barev také Johann Wolfgang von Goethe. Pro Goetheho existovalo šest základních barev: purpurová, červenožlutá, žlutá, zelená, modrá a červenomodrá. Společně se svými přechody se podle něj uzavírají v kontinuální barevný kruh, který Goethe posléze symbolicky použil pro popis lidského mentálního a duševního života. Goetheho Nauka o barvách vytvořila základ pro další teorie barev, které byly v průběhu následujících století včetně dneška formulovány.
Barevné kompozice
Ve chvíli, kdy bylo jasné, že náš byt by si zasluhoval vymalovat, jsem sáhla po Nauce o barvách a rozhodla se, že dny bílých stěn jsou nadobro sečteny. Sice mne to stálo nemalé úsilí při přesvědčování nejprve manžela a po něm i malíře, který jen nevěřícně kroutil hlavou, odměnou mi za to ale byl byt, v němž se každý pokoj rozzářil svou vlastní barvou. V některých místnostech to byla celá stěna, jinde jen několik prvků.
Pracovna se rázem proměnila v „zelený pokoj“ (na povzbuzení kreativity), obývák dostal oranžovou stěnu (pro pospolitost), našemu veskrze aktivnímu synovi jsme dopřáli modré stěny (na uklidnění a odpočinek) a zdi ložnice získaly červené prvky (pro povzbuzení sexuality). Pomocí barevných elementů a kompozic teď pokoje působí mnohem živějším dojmem.
Člověk je dnes a denně obklopen barvami. Psychologové se shodují v názoru na vliv barev na naši psychiku i náladu, který je podle nich bezpochyby velký. Zrak, věk a zdravotní stav jsou stejně významné jako barevné vjemy, které v průběhu života přijímáme. Proto také může barevná kompozice našich domovů významně přispívat k našemu dobrému psychickému i zdravotnímu rozpoložení.
Červená
Účinky: Červená je nejdynamičtější a zároveň také nejagresivnější barva. Červená povzbuzuje psychicky i fyzicky, podněcuje tělesnou práci i pohyb. Při koncipování kompozice místnosti lze červenou využít jako barvu vyzařující aktivační impulzy. V místnostech, ve kterých chce člověk nalézt klid, by však červená neměla být dominující barvou, červená ztělesňuje čistou energii. Tato barva také povzbuzuje metabolismus a podporuje prokrvování těla. Dále podněcuje sexuální chuť a ladí člověka na vlny štěstí.
Tip na využití v místnostech: Při delším pobytu v místnosti může nadměrný podíl červené evokovat neklid, člověk se cítí podrážděn a stísněn, proto by měla tato barva být používána spíše jako izolovaný prvek či doplněk. Kromě toho červená (podobně jako oranžová) povzbuzuje chuť k jídlu; pokud má někdo problémy s váhou, měl by v kuchyni dát přednost spíše modré nebo modrozelené.
Žlutá
Účinky: Žlutá vnáší do domu slunce, rozjasňuje mysl, zahání chmurnou náladu – a v neposlední řadě také probouzí sexuální apetit. Žlutá propůjčí prostoru slunnou, pozitivní atmosféru; zvětšuje malé prostory, působí povzbudivě a živě. Tento účinek se projeví na stavu mysli i ve všech duševních činnostech. Žlutá barva podporuje koncentraci, horlivost v učení a pozitivně působí na paměť. Žlutá povzbuzuje nejen ducha, stimuluje rovněž rozhovor a navíc plně uplatňuje svůj vliv i v kombinaci s tmavými barvami.
Tip na využití v místnostech: Ideální do pokojů pro mladé lidi, školáky, studenty a do místností určených pro diskusi a porady.
Růžová
Účinky: Růžová efektivně uklidňuje a zjemňuje, navozuje vnímavost vůči náladě druhých, empatii a odbourává agresivitu.
Tip na využití v místnostech: Experti se shodují na tom, že se příliš nehodí třeba do obývacího pokoje, ale je tou nejlepší barvou do ložnice.
Oranžová
Účinky: Oranžová vytváří radostnou, uvolněnou atmosféru, působí stimulačně, vyzařuje teplo a pohodlí a v neposlední řadě je to přátelská, „společenská“ barva. Oranžová rovněž probouzí chuť k jídlu a podporuje v lidech družnost.
Tip na využití v místnostech: Ideální barva do kuchyně nebo jídelny, hodí se také do severně orientovaných pokojů a místností, kam přichází málo světla či slunce. Dobře se hodí také například do přijímacího salonu, klubovny, zkrátka do míst, kde se schází větší množství lidí.
Hnědá
Účinky: Hnědá dodává pokojům přirozený, rustikální charakter a vyzařuje klid a pohodlí. Zemní tóny jako okrová, siena nebo umbra místnost současně zahřívají i tlumí, působí uklidňujícím dojmem a vyrovnaností.
Tip na využití v místnostech: Hnědou lze použít prakticky na kterémkoli místě bytu, určitě se hodí do obývacích pokojů a ložnic. Neměla by však být jedinou použitou barvou v místnosti, je vhodné ji zkombinovat s některou z „nebarev“, v ideálním případě s bílou.
Purpurová/fialová
Účinky: Purpurová a fialová působí slavnostně, fialová navíc navozuje pasivitu a působí uklidňujícím dojmem.
Tip na využití v místnostech: Obě barvy se skvěle hodí do nejrůznějších slavnostních místností, recepčních hal, hotelů a salonků, v obytných místnostech však časem mohou evokovat nepříjemný dojem téměř sakrální atmosféry. Fialová údajně také krotí chuť k jídlu i sexuální apetit, a proto bychom s ní měli v kuchyních, jídelnách a ložnicích raději zacházet velmi obezřetně.
Bílá, černá, šedá
Účinky: Nadměrné množství černé a šedé barvy v obytných místnostech – a nejen tam – často budí dojem zasmušilosti a tíhy. Naproti tomu bílá, přestože to je nebarevná, neutrální barva, hraje v barevné kompozici místností stěžejní roli. Je to totiž barva, která všechny ostatní barevné skupiny neutralizuje, osvětluje a oživuje.
Tip na využití v místnostech: Bílá, černá a šedá patří do takzvaných nebarev. Jsou ideální pro kombinování s libovolnými jinými barvami do všech místností.
Zelená
Účinky: Zelená má uklidňující účinky. Je to barva vyrovnanosti, klidu, jistoty a bezpečí. Zelená ladí duši na pozitivní vlny, probouzí chuť do nových věcí a objevování. Zelená je považována za zdroj kreativity.
Zelený pokoj působí uklidňujícím dojmem, dodává vitalitu a působí na organismus regeneračně. Nelze ji označit ani za teplou, ani za studenou barvu, barevné tóny zelené můžeme často vnímat jako vyvážení dvou pólů, které působí jak laskavě a vlídně, tak napínavě. Odstínění s modrou ji promění v podstatně chladnější a agresivnější barvu.
Tip na využití v místnostech: Zelená se skvěle hodí do pracovních a obytných prostor, jejichž uspořádání má vyzařovat klid a podněcovat k duševní činnosti a kreativitě. Svěží světlezelená – ať už jako barva, nebo jako rostlina – by proto nikdy neměla přijít zkrátka.
Modrá
Účinky: Modrá ve všech odstínech působí chladným a čistým dojmem. V malých, úzkých a nízkých místnostech slouží k optickému zvětšení omezeného prostoru. V bytech modrá působí velmi čistě a ryze, odborníci však upozorňují, že by jí nemělo být příliš mnoho přebytek modré totiž může místnost změnit v chladný prostor. Modrá zesvětlená bílou barvou působí chladně a nepřístupně.
Tip na využití v místnostech: Modrá je barva klidu, odpočinku, relaxování, vyrovnanosti, věrnosti a harmonie. Při koncipování vhodné barevné kompozice prostoru naleznou tyto atributy odezvu především v ložnicích nebo v místnostech, které mají sloužit k odpočinku.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Moje Psychologie.
ČTĚTE TAKÉ:
Ručně tkané emoce
STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU