Čaj je nápoj připravovaný nejčastěji louhováním lístků rostliny čajovníku v horké vodě. Dají se za něj však považovat i nálevy a odvary z jiných rostlin, které praví čajoví odborníci označují spíše za nečaje. Mezi ty patří hlavně čaje ovocné a bylinkové. Kdybyste slovo nečaj zkoušeli najít ve slovníku, patrně byste hledali zbytečně, ale můžeme jím označit, co čaj připomíná, ale nepochází přímo z čajovníku.
Výraz, který by označoval výhradně odvar z jiných rostlin než z čajovníku, ve slovníku zkrátka nenajdete, takže je logické, že odborníci, kteří se touto tematikou zabývají, potřebují oba typy nápojů rozlišit. My, kteří si chceme jen užívat každý doušek lahodného a po klasické vodě nejoblíbenějšího nápoje na světě, budeme používat oficiální definici pro čaj, která zní, že se jedná o odvar z čajovníku i z jiných sušených rostlin. Nejstarší dochovaná zpráva o pití čaje pochází z 3. století našeho letopočtu.
Objevení čaje jako blahodárné rostliny je však mnohem starší. Legendy uvádějí až 3. tisíciletí před naším letopočtem.
Nejstarší popisy pěstování a přípravy čaje pocházejí z období čínské dynastie Tchang (7. až 10. stol.). K přípravě se tehdy používal zelený čaj lisovaný do různých forem a poté rozemletý na jemný prášek, jenž byl vhozen do kotlíku s vroucí vodou a krátce povařen. Později se čajový prášek spařoval vroucí vodou a poté se šlehal bambusovou metličkou. S pitím čaje v takové podobě, jakou známe dnes, se poprvé setkáváme až v období dynastie Ming ve 14. až 17. století.
Druhy čajů
BÍLÝ ČAJ – je charakteristický svojí delikátností. V dřívějších dobách byl prý natolik vzácný a výjimečný, že jej směli popíjet jen čínští císaři. Získává se zpracováním prvních, ještě nerozvinutých mladých čajových lístků a právě díky tomu má také nejjemnější chuť. Některé studie uvádějí, že obsahuje velmi účinné antioxidanty, které chrání naše tělo před onemocněním rakovinou. Své uplatnění nachází také v boji proti nadváze.
Obsah kofeinu: 10 až 15 miligramů na šálek
ZELENÝ ČAJ – jeho lístky jsou po otrhání okamžitě tepelně zpracované, a tím pádem nedochází k oxidaci neboli fermentaci. Fermentace souvisí se zpracováváním čajových lístků a jedná se o proces, kdy čaj leží hodinu až dvě rozložen v tenkých vrstvách při určité vlhkosti a teplotě (asi 28 °C).
V průběhu se mění vlastnosti čaje díky probíhajícím chemickým reakcím. Na změnách během fermentace závisí výsledná barva, síla a jasnost čaje. Fermentace se ukončí v sušárně vystavením lístků horkému vzduchu. V tu chvíli se zelená barva mění v černou.
Jednoduše řečeno, proto zelený čaj netmavne a zachovává si i svou původní barvu a mnohem více antioxidantů. Jeho chuť je také mnohem jemnější než u čaje černého. Jeho blahodárné účinky jsou zkoumány už řadu let a své uplatnění si nenašel jen v potravinářském průmyslu, ale také v kosmetice a v tradičním východním léčitelství, kde prý pomáhá při řešení nejrůznějších potíží – od zastavování krvácení a zlepšování hojení ran přes snižování horečky, snižování krevního cukru a tlaku až po zlepšování trávení, zrychlení metabolismu a protirakovinné účinky. Tento čaj se také doporučuje pít při jarní očistě (detoxikaci). Odborníci radí vypít minimálně dva šálky denně.
Obsah kofeinu: 25 až 30 miligramů na šálek
OOLONG – je sklízen až v plné zralosti čajových lístků. Po jejich zavadnutí (např. na přímém slunci) následuje většinou ruční rolování, odpočívání a další mechanické namáhání listů.
Sušením se výrobní proces uzavírá. Délka a postup procesu zpracování dává těmto čajům unikátní aroma i chuť. Součástí výroby může být i opakované pražení listů v intervalu několika měsíců. Oolongy jsou proto s ostatními druhy čaje nesrovnatelné. Jejich částečná oxidace je zařazuje na pomezí mezi čaje zelené a černé. Mezi jejich hlavní účinky na naše zdraví patří především zrychlení metabolismu. V jedné studii ženy, které pily čaj oolong, spálily za dvě hodiny o něco více kalorií než ty, které pily jenom vodu.
Obsah kofeinu: 30 až 50 miligramů na šálek
ČERNÝ ČAJ – v Evropě nejoblíbenější čaj se vyrábí z plně oxidovaných lístků. Jeho chuť je silná, a zatímco zelený čaj ztrácí svou vůni většinou po roce, černý si tu svou udrží i několik let (je to dáno i úplnou oxidací čaje, která funguje zároveň jako jakýsi konzervant). To je také důvod, proč byl po dlouhou dobu jediným v Evropě známým čajem. Ještě počátkem novověku totiž trvaly obchodní cesty lodí třeba i celý rok. Ze všech druhů čajů má ten černý nejvyšší obsah kofeinu, takže mezi jeho hlavní účinky patří především povzbuzení a při duševní práci a zátěži plnohodnotně pokryje jeden šálek kávy.
Oproti kávě má však mnohem pomalejší, pozvolnější nástup a efekt povzbuzení vydrží mnohem déle. Tím daleko méně zatěžuje srdce a oběhový aparát. Nedávno také američtí vědci objevili další blahodárné účinky černého čaje. U několika lidí vedlo pravidelné pití černého čaje ke snížení cholesterolu v krvi, a tedy i ke snížení pravděpodobnosti srdečních potíží. Nezapomeňte ale, že vzhledem k vyššímu obsahu kofeinu se černý čaj nezapočítává do pitného režimu, proto jej berte spíše jako doplněk.
Obsah kofeinu: 40 až 60 miligramů na šálek
ČAJE NEČAJE – jak už jsme zmínili, existují i nápoje, které jsou sice nazývány čajem, ale neobsahují ani lístek tohoto keře. Jsou to nápoje připravované z květů různých rostlin (např. růže, ibišek, rooibos), z plodů ovocných stromů (ovocné čaje) nebo z různých trav (maté) a divokých keřů s příměsí bylin (bylinné). Vyznačují se nízkým, respektive nulovým obsahem kofeinu, zato však vyšším obsahem minerálů a vitaminů.
Obsah kofeinu: 0 miligramů na šálek
Čaje se dělí také podle oblastí, zemí, doby sklizně, kvality, ceny, doby louhování a dalších vlastností. *
Základy přípravy
Připravit opravdu kvalitní šálek čaje není žádná hračka. Každý druh vyžaduje jiný postup. Díky dodržování určitých zásad si ale budete moci vychutnat nejen opravdu lahodnou chuť konkrétního čaje, ale získáte z něj také mnohem více prospěšných látek. Zapamatujte si jednoduché pravidlo ohledně teploty vody: „Čím světlejší čaj je, tím chladnější vodu použijte!“
BÍLÝ ČAJ – se zalévá vodou o teplotě 65 až 70 °C a louhuje se zhruba dvě minuty. Můžete ho nechat louhovat až pět minut. Záleží pouze na vašem rozhodnutí, jak moc ho chcete mít silný. Z jednoho čaje můžete připravit až tři nálevy.
ZELENÝ ČAJ – vroucí vodu nechte pár minut odstát, přibližně na teplotu 80 stupňů. Pokud by se zelený čaj zalil horkou vodou, do nálevu by se vyloučily i třísloviny a čaj by zhořkl. Takto je možné připravit dva až tři nálevy.
OOLONG – vodu na zalití čaje nechte vychladnout přibližně na 90 stupňů. Oolong čaj se louhuje dvě až pět minut. Z jedné dávky lze připravit až pět šálků.
ČERNÝ ČAJ – se zalévá vroucí vodou (99 °C ) a nechává se louhovat obvykle 2 až 3 minuty, pokud chceme, aby nás čaj povzbudil a pět minut pro působení na zažívání. Záleží na druhu a chuti čaje, které chcete docílit. Z jedné dávky čaje připravte pouze jeden nálev, jinak čaj ztratí svoji výraznou chuť. U čínských kvalitních čajů však lze připravit i více nálevů.
Článek vyšel v časopise Dieta
