Čím jsou Češi výjimeční? Svou láskou k houbám… Víte o nich vše?

| Autor: Veronika Matoušková | Rubrika: ABC Zahrady a Bydlení

Víte, čím jsou Češi proslulí po celém světě? Svou nezdolnou vášní, která je žene do hlubokých lesů po celém světě. Zbytek světa opravdu nechápe, proč se plazí po kolenou, ideálně ještě po dešti, a odkrývají maličké kopečky v zemi ve snaze odkrýt pravého hříbka. A radost nad krásným klouzkem, babkou, křemenáčem? Ta u cizinců vyvolává nanejvýš shovívavý úsměv. A přesto si na naši národní vášeň nenecháme sáhnout.

Čím jsou Češi výjimeční? Svou láskou k houbám… Víte o nich vše?

Kořeny v dětství

Nevím jak vy, ale vášeň pro houbařství ve mně vypěstovala rodina. Babička byla vášnivá houbařka, která ovšem upřímně nesnášela dědovo „mámo, les nečeká,“ v pět ráno. I díky této průpovídce ale nosili plné koše. Mně do lesa brávala nejvíc teta s mámou, ale často jen teta – dnes je mi jasné, že tím mamce dopřávala luxus odpočinku bez uječené dcerušky - ale právě o takovýchto procházkách do lesa jsem se naučila znát houby a samozřejmě jsem sbírala ty nejmenší „knoflíky,“ které pomalu ještě ani vidět nebyly. A dnes? Dnes tuto vášeň postupně zažeháváme s manželem v našich klucích…

Sbírejte jen to, co dobře znáte

Nechcete si zkazit předlouhé hodiny, možná dny života křečemi, pobytem v nemocnici, výplachy žaludku a podobnými „lahůdkami?“ Pak tedy frajeřiny stranou a do košíku dávejte jen ty houby, které bezpečně poznáte. Většinou to budou hříbky, křemenáče, „babky,“ ale i žluťoučké klouzky. Nejčastěji lidé opomíjejí holubinky, z čiré neznalosti, protože se bojí jejich podobnosti s jedovatými muchomůrkami zelenou a tygrovanou. Ale na druhou stranu, raději oželet prý velmi jemnou chuť holubinek, než dát všanc život…

Čím prospívají našemu zdraví?

Ačkoliv houby spousta lidí považuje skoro za zbytečné a nijak zdraví neprospívající, vlastně tím houbám strašně křivdí. Ano, neobsahují sice skoro žádné živiny, ale jejich nestravitelné části – a že to je skoro většina – napomáhají pohybu střev a tím i snazšímu vyprazdňování. Také dodnes známé a hojně používané antibiotikum penicilin začalo svou kariéru díky nižším formám hub… Také řada hub má protirakovinné a protizánětlivé účinky, takže už stačí zajít do lékárny a chtít „něco s hlívou“ – ať už pro sebe či naše nejmenší. Neprohloupíte.

Jak s houbami zacházet?

Žádného houbaře asi nenapadne, že by houby sbíral do plastové tašky či igelitového sáčku. Správný houbař má svůj košík, ideálně proutěný. V nouzi ale stačí i látková taška – taková, kterou nabízí každý větší supermarket. Zkrátka a moudře, houby se nesmí, opakuji: nesmí zapařit. To by vás dokázala potrápit i jinak stoprocentně jedlá houba.

Kuchyňskou úpravu snesou houby prakticky jakoukoliv, ale tepelnou přípravu zkrátka potřebují. Můžete je vařit, smažit, dusit, péct… a pak si jen pochutnávat.

Jak je skladovat?

Přijde vám nespravedlivé, že sezona hub trvá jen kratičkou dobu a je závislá na tolika faktorech? Obelstěte přírodu a pochutnávejte si na houbách celoročně. Stačí jen pár „maličkostí“ – párkrát přinést plný košík a mít notnou dávku trpělivosti. V naší rodině se nejvíce osvědčilo pokrájení na drobné kostičky, rychlé zarestování na másle a šup s nimi do mrazáku. Jinde zase nedají dopustit na sušení, další zavařují nakyselo, jiní zavařují a zalévají rozpuštěným máslem…. Skoro se chce říci, že co houbař, to způsob skladování. Jaký bude ten váš? Nezbývá než zkoušet a vybrat si. Zde najdete tipy na skvělé houbové recepty.

Na co si dát pozor?

Asi nikdo nemá v plánu si nasbírat muchomůrku zelenou a tím se otrávit. Častěji se tak děje záměnou s muchomůrkou růžovkou – jinak řečeným masákem, který je velmi chutný a dají se z něj dělat skvělé řízky a falešná dršťková polévka.

Stejně tak muchomůrka tygrovaná, která je prudce až smrtelně jedovatá, a bohužel také snadno zaměnitelná. I ji si můžete splést s muchomůrkou růžovkou, ale také muchomůrkou šedivkou. Zrada je v tom, že jsou na pohled velmi podobné jedlým houbám, a navíc, jak říkají přeživší – obě jsou velmi chutné.

Přidaná hodnota hub

Až se celá rodina vydáte do lesa, pamatujte, co říkal Saturninův dědeček: „Přátelé! Budeme-li po lese chodit jako procesí, nenajdeme ani prašivku.“ Nemusíte hned lámat sirkám hlavičky jako ve zmíněném filmu, ale domluvte se se zbytkem „bandy.“ Mladší děti (cca do deseti) samotné nenechávejte, těm větším „dejte rozchod“ a za předem daný čas se sejděte, a pochlubte se úlovky. Až je pak budete doma zpracovávat a následně si na nich pochutnávat, uvědomíte si, jak vám pobyt v lese udělal dobře.

Další články z rubriky

Hyacinty, šafrány, narcisy: Přivítejte jaro květinami!

Hyacinty, šafrány, narcisy: Přivítejte jaro květinami!

Dnes | Pokud jsme začali s rychlením hyacintů, šafránů, narcisů nebo raných tulipánů včas, už v březnu…

Pravá, falešná i z kuřete: Recepty na báječnou svíčkovou

Pravá, falešná i z kuřete: Recepty na báječnou svíčkovou

Včera | Svíčková je klasika, kterou milujeme, a málokdo ví, že její příprava je velmi jednoduchá. Blýskněte…

Voděnka – vděčná pokojovka z Mexika, která si zaslouží pozornost

Voděnka – vděčná pokojovka z Mexika, která si zaslouží pozornost

19. 2. | Voděnka již léta patří mezi oblíbené pokojové rostliny. Zejména začínající nebo zaneprázdnění lidé…

Jarní dekorace: Vyrobte si květinový věnec z ruliček od toaleťáku

Jarní dekorace: Vyrobte si květinový věnec z ruliček od toaleťáku

18. 2. | Pusťte se do výroby netradiční jarní dekorace z prázdných ruliček od toaletního papíru. Květinový…