Je příjemné při procházce po zahradě sem tam uzobnout sladký plod. Jaké méně známé keře a stromy s jedlými plody doporučujeme?
Není nic příjemnějšího, než si při procházce vlastní zahradou moci sem tam něco uzobnout. Jestli si ale pod touto představou vybavíte klasický angrešt a rybíz, budete mile překvapeni. Keřů či stromů s jedlými plody je totiž velké množství, a tak není třeba se omezovat jenom na staré známé druhy. Jsou přitom nejen užitečné, ale také krásné na pohled.
Dřeviny s jedlými plody se jistě stanou vítaným zpestřením do každé zahrady. Zvláště děti ocení možnost malého občerstvení při hraní. Pro jejich bezpečnost je ale vhodné vysadit dřeviny s jedlými plody do jednoho místa v zahradě. Předejdete tak nechtěnému omylu, kdy by se nadšeně pustily do plodů některého z jiných keřů. Mezi jedlými dřevinami najdete jak menší keříky, tak i velké keře či stromy. Velmi užitečné jsou také popínavé dřeviny, které budete moci nejenom mlsat, ale ještě odcloní nežádoucí pohledy.
MORUS NIGRA – MORUŠOVNÍK ČERNÝ
Morušovník se jistě stane dominantou vaší zahrady. Je to vzrůstný strom dosahující výšky až deset metrů, proto nepodceňte pečlivý výběr místa pro výsadbu. Listy má poměrně veliké, po okrajích pilovité a na podzim se barví dožluta. Plody podobné podlouhlým ostružinám ze stromu na podzim postupně opadávají. Sklizeň vám tak usnadní plachta rozložená na zemi pod korunou. (obrázek nahoře)
HIPPOPHAE RHAMNOIDES – RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ
Větší rozložitý keř se stříbřitě zelenými lístky bude v zahradě potřebovat více prostoru. Zato se vám ale odmění bohatstvím drobných oranžových plodů, které mají velmi vysoký obsah vitaminu C. Ty můžete z keře sklízet ideálně po prvních mrazících. Z rozdrcených plodů rakytníku pak připravte čaj, šťávu, sirup či ozdravný olej. Aby keře plodily, je potřeba mít samčí i samičí exempláře vysazené ideálně blízko sebe.
ACTINIDIA KOLOMIKTA – AKTINIDIE KOLOMIKTA
I mezi popínavkami se najdou keře s jedlými plody. Výborným příkladem je aktinidie. Roste v podobě liány, takže se hodí k pergole, altánu nebo na treláž. Menší plody velikosti angreštu připomínají chutí i vzhledem drobné kiwi. Na rozdíl od klasického kiwi však aktinidie kolomikta snese i mrazivé zimní teploty. Pro výsadbu vyberte slunečné místo s propustnou, lehce písčitou půdou. Aby rostliny plodily, je třeba samčí i samičí keř, popřípadě samosprašnou variantu.
CORNUS MAS – DŘÍN OBECNÝ
Dřín je naše domácí dřevina, se kterou se můžete setkat při procházkách přírodou. Na jaře vykvétá drobnými kvítky ještě před olistěním, na podzim jej ozdobí množství malých temně rudých plodů. Velikostí připomínají olivy a v plné zralosti se dají konzumovat přímo z keře. Kromě množství vitaminu C obsahují i antioxidační látky. Lze z nich připravit šťávu nebo čaj. Velmi chutný je i džem či marmeláda, často se jimi dochucují i omáčky ke zvěřině.
LONICERA KAMTSCHATICA – ZIMOLEZ KAMČATSKÝ
Plody tohoto druhu zimolezu bývají označovány jako kamčatské borůvky (nepleťte si je s kanadskými). Jsou podlouhlé, sivě modré, a je to jedno z prvního ovoce, které můžete na zahradě uzobávat. Zimolez roste v podobě jeden a půl metru vysokého keře, není tedy prostorově náročný. Spokojí se s každou půdou a roste téměř na všech stanovištích. Jediné, co vyžaduje, je občasná zálivka. Je také plně mrazuvzdorný, takže jej na zimu nemusíte nijak chránit.
ARONIA MELANOCARPA – TEMNOPLODEC ČERNÝ
U aronie si můžete vybrat, zda ji budete pěstovat v podobě keře nebo menšího stromku. Na půdní podmínky stanoviště je poměrně nenáročná, vyhovují jí slunečné polohy. Během roku je to nevýrazná dřevina, na podzim však poskytuje množství drobných černých plodů podobných jeřabinám. Jsou velmi chutné jak k přímé konzumaci, tak i k výrobě džemů, kompotů nebo vína.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.