Je domácí kuchyně přežitkem?

Myslím si,že pokud děti chodí do školky či školy a manželé v práci mají možnost oběda, že je jednoudužší najíst se v práci. Bohužel se mi ale stává, že pokud navštěvuji pravidelně vývařovny, začne mně zlobit žlučník. Kdo někdy nahlédl do zákoutí těchto velkých provozů i pochopí proč. Takže na obědy chodíme střídavě a tak 2-3 týdně uvařím něco,co jsi do práce odneseme.Víkendy se ale vaří doma. Není nad to, když manžel poví, že vaříte lépe než matka :-). Musíte ale umět tu poctivou českou kuchyni ozdravit

Také jsem celý život denně vařila a vařím dodnes i když jsme již starší generace, ale mám pocit že to bylo občas trochu zbytečné. Moje dospělé děti si již nepamatují co jim v dětství chutnalo a vzpomínají jen na jídla do kterých jsem je nutila.Manžel si stěžuje že tloustne a tak je možná lépe si občas dát nohy na stůl vzít si knížku a rodina ať si namaže chleba. Ale třeba máte jiný názor.

zijeme s manzelem a 2 detmi v US a musim rict, ze opravdu dost nasich znamych doma moc nevari. Take varim kazdy den, jen to ma za nasledek to, ze k nam chce neustale nekdo chodit na navstevu...nekdy moc starosti, ale cloveka to potesi.

Canadat: tak to jsem byla taky za hvězdu, když mi nevadilo uvařit každej večer nějakou rychlovku z těstovin s kojencem na jedný ruce :o)

mají tam hrubku- píší: zmluvili, a má být smluvili- jedná se o smlouvu a ne o zmlouvu !!!!

Už aby to tady bylo. Nakupování je horor a když se rozhodnu 1 x za týden něco uvařit, většinou zjistím, že polovinu ingrediencí nemám a druhá je prošlá. Nejčastěji ovšem zjišťuji, že víno vypil manžel.

Musim priznat,ze jsem v Kanade snad jen jedna z mala zenskejch,co vari kazdy den a o vikendu 2x.Kdyz to manza rikal kolegum v praci,ze varim kazdy den,tak koukali jako kdyz jsem z jine planety!

Jsme rodina o čtyřech členech. Vařím každý den. Problém je pro mě jen vymýšlení "co", ale vařím ráda. Až na vyjímečné dny se to vždy všechno sní. A to je pro mne nejen pochvala, že jsem dobrá kuchařka, ale dobře se na "to" i kouká .