Je to fakt.Svým perfekcionismem lezu manželovi na nervy.Toleruji mu spoustu nepořádku do té doby,než odejde do práce.A pak to uklízím.Že si to odnášíme z dětství je určitě pravda.Musela jsem být a mít nej ve všech směrech.Prach jsem musela utírat denně,nesměla jsem během dne sednout na válendu-potah byl našponovonaný a všechno mělo své místo,nejlepší známky-když ne,tak jsem byla trestána.No,nemám moc hezké vzpomínky na dětství.Jsem si vědoma mé perfekcionistické přehnanosti,tak to z velké míry nechávám,až když je doma prázdno a já nemám nic jiného na práci než uklízet a dávat věci na jejich místo.Zřejmě by šel ten čas prožít úplně jinak.
Znám podobnou mladou paní. Není to s ní asi až tak zlé, že by rovnala hroty tužek (i když možná jo..) ale na nervy dokáže lézt s úklidem i tak dost.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.