Dobré zabezpečení objektů už dávno není jen pravidlem těch opravdu bohatých, kteří mají doma nashromážděny cenné věci. To, že doma podle vás vlastně nic nemáte, jen tu televizi, starší počítač a třeba porcelán po babičce, ještě neznamená, že se k vám nepodívá zloděj. Profesionál to nebude, ani organizovaná banda lupičů, protože ti si své tipy prověřují, ale takový amatérský zlodějíček hledí především na to, jak snadno se dostane dovnitř a nepohrdne drobnou elektronikou či láhví alkoholu, prostě tím, co snadno prodá. Dovnitř se dostává vinou chyby obyvatel objektu, kteří zapomenou například zavřít okno, nebo prostě hrubou silou. Podívejme se, čím vším můžeme ztížit cestu zlodějů za lupem.
1. PREVENCE, KTERÁ MOC NESTOJÍ
Přestože se o prevenci proti vloupání neustále mluví, řada lidí na varování nedbá. Dříve zvaly do načas neobývaných domů a bytů stažené rolety a plné schránky. Dnes, kdy se většina korespondence řeší elektronickou cestou, plné schránky nebývají. Zato sociální sítě překypují pozvánkami.
„Jsme u moře tam a tam, podívejte se, jak se máme,“ zní text doprovázený fotografií spokojené rodinky. Takže zkušený tipař má doporučení pro své klienty z řad profesionálních zlodějů. Potřebné informace se dají dohledat i kvůli používání tzv. hashtagů. Levná prevence, když jedete na dovolenou? Dobrým trikem je LED světlo, které osvětluje obývák přerývaným barevným světlem stejně, jako bychom se dívali na televizi, či atrapa venkovního zabezpečovacího zařízení.
2. NEJČASTĚJI CHODÍ DVEŘMI
Jestliže si budeme chtít zabezpečit bydlení, je nejdůležitější začínat u dveří, které jsou hlavním vstupním a vlastně i „výstupním“ místem většiny zlodějů. Je to logické, protože při odnášení kořisti např. oknem se stává delikvent nápadným. Bezpečnostní dveře, které odpovídají třetí, lépe však čtvrté bezpečnostní třídě, jsou základní prvek ochrany. Použití několika dodatečných zámků či závory moc neřeší, protože jejich instalace zároveň oslabuje obvodový rám.
Dobré bezpečnostní dveře mohou zároveň eliminovat hluk i případný zápach a chrání před požárem. Pokud chcete kvalitně zabezpečit byt, pořiďte si certifikované bezpečnostní dveře minimálně ve třetí bezpečnostní třídě s vložkou a kováním alespoň ve stejné bezpečnostní kategorii. Mají až devatenáct jisticích bodů s rozvorovým uzamykacím systémem, pancéřování zámku a jsou zasazeny v tuhé ocelové kostře.
3. POZOR NA ZAPOMENUTÉ ŽEBŘÍKY
Okna jsou další vyhledávanou variantou cesty za lupem. Kolikrát stačí nadzvednout okenní křídlo, odemknout čímkoli obvodové kování, nebo jen rozbít či vyříznout okenní tabuli. Dodatečně instalované mříže nemusejí být vzhledné, lepší bývají okenice, i když ty (v případě, že jsou delší dobu zavřené) jsou zase signálem, že v domě nikdo není.
Vhodné je použít okenní fólii, která zabezpečí sklo proti rozbití. Je také důležité mít zajištěná okna i na straně pantu. Existují též okenní kliky se zámkem. Uzamčení může být také opatřeno alarmem. Dobré je i investovat do zabezpečené ventilace vhodným zámkem, protože pak můžete v noci s klidem větrat a v klidu spát. U rodinných domků bychom neměli nechávat v jejich blízkém okolí volně uložené žebříky, stoly nebo i sudy na dešťovou vodu, to vše usnadní zloději vloupání.
4. GARÁŽ JE LÁKAVÁ
Majitelé garáží její zabezpečení často podceňují. Problém je v tom, že prakticky neexistují bezpečnostní garážová vrata. Tady musí pomoci náhradní řešení v podobě elektronického zabezpečení, pokud možno v kombinované podobě. Magnetická čidla na vratech jsou prvním prvkem, druhým pak pohybové čidlo ve vnitřním prostoru garáže. K tomu můžeme přidat i bezpečnostní kameru či reflektory, které se spínají při podezřelém pohybu v okolí garáže.
V garáži kromě auta nebo motorky bývají uskladněna kola, ale i lyže, zahradní technika a různé nářadí. Sportovní vybavení, přívěsné vozíky nebo třeba sekačku můžeme zamknout lankovými systémy, které výrazně ztíží zloději práci. Použít lze také safety boxy se zemním kotvením, odolné proti vytržení. Nářadí by také nemělo ležet volně, ale být v uzamykatelných skříňkách. Pokud je garáž spojená s domem, je třeba pamatovat i na tyto dveře.
5. TROCHA TEORIE
Bezpečnostní prvky, které potřebujeme k ochraně objektu, jsou v zásadě dvojího druhu. První jsou mechanické, mezi něž patří různé mříže, okenice, fólie a rolety či bezpečnostní dveře a zámky. Ty mají za úkol odradit či zastavit, popřípadě zpomalit zloděje na jeho cestě dovnitř. Elektronické systémy jsou druhým prvkem. Potřebují čidla, která zaznamenávají pohyb, otřesy nebo zvuk i změnu teploty.
Do základu patří také bezpečnostní kamery. Vše záleží na tom, kolik chce majitel objektu investovat. Celý systém může být napojen pouze na zvukový alarm, což však bývá nedostačující – profesionální zloděj se sirénou nenechá znepokojit, protože dobře ví, že se může spolehnout na lhostejnost okolí. Daleko lepší je zasílání informací do systému bezpečnostní agentury na pultu centralizované ochrany či alespoň na mobilní telefony.
6. POKROČILÉ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉMY
Elektronický bezpečnostní systém má cenu jen v případě, že je instalovaný prověřenou firmou. Různé levné „hračky“ určené k tomu, abychom si je namontovali sami, mohou dodat jen falešný pocit bezpečí. Profesionálně navržený systém totiž pomůže nejen omezit riziko vloupání, ale především zabezpečit jak majetek, tak i ochranu osob uvnitř. Dovede totiž indikovat i nebezpečí požáru, únik plynu nebo havárii vody.
To ovšem není všechno. Systém musí být také snadno ovladatelný pro všechny členy domácnosti, včetně starších dětí a především seniorů. Plané poplachy totiž jeho účinnost snižují. Měl by být vybaven samostatným napájením, které zajistí jeho činnost i v době výpadku energie. Je také třeba, aby jakoukoli poruchu okamžitě dodavatel mohl řešit, proto si ho vybírejte v reálném dosahu, aby mohl zasáhnout v řádu hodin.
7. CHYTRÉ TELEFONY
Bezpečnostní systémy a současné chytré telefony jsou vlastně spojitými nádobami. Přes chytrý telefon můžeme ovládat osvětlení v bytě, zapínat jednotlivé spotřebiče a zároveň dostáváme zpětnou vazbu. Užitečné je napojení na bezpečnostní kamery, popřípadě kamery, které během naší nepřítomnosti hlídají např. domácí mazlíčky, aby netropili neplechu. Jestliže na telefon dostaneme výstrahu, můžeme se napojit na obraz kamery a zjistíme, o co jde.
Uvidíme, kdo se pohybuje okolo domu, kdo nás chce navštívit – to v případě, že máme nainstalovaný dveřní videotelefon. Můžeme se tak spolehnout, že za naší nepřítomnosti se do domu dostane třeba dobrý známý, který tam zalévá květiny nebo lékař k akutnímu zásahu, pokud osoba v domě se nemůže pohybovat. Správný videotelefon má také záznamník obrazu, jenž nám ukáže, kdo na nás během naší nepřítomnosti zvonil.
8. ZAHRADA – SLABÝ ČLÁNEK?
Zahrada bývá bohužel nástupním prostorem pro vloupání do domu. Různé porosty slouží jako vhodný úkryt před kamerami nebo osvětlením. Jak tedy postupovat, abychom předešli falešným poplachům a zároveň zajistili spolehlivou ochranu před nezvaným návštěvníkem? Detekce pohybu by měla fungovat pokud možno už ve chvíli, kdy potenciální zloděj vstupuje na pozemek. Spuštění světel by ho mělo odradit, s ním bývají spřaženy bezpečnostní kamery, které zachytí podobu nezvaného hosta. Mechanické zábrany, jako je žiletkový či ostnatý drát, bývají účinné, ale málo estetické.
Na obvodové zabezpečení se hodí takzvané infrazávory, které jsou vhodné i na zabezpečení obvodového zdiva budov. Detektor pohybu v obraze je dalším řešením, při němž kamera detekuje změny scény porovnáváním pořizovaných snímků. Nákladnější jsou pak systémy, které pracují s elektromagnetickým polem.
9. ZÁMEK NEMUSÍ BÝT JEN NA KLÍČ
Standardem pro zámky u dveří by měla být – podobně jako u dveří samotných – bezpečnostní vložka nejméně třídy 3 nebo 4 s cylindrickými stavítky, která odolá odvrtání a vyhmatání planžetou. Kombinace kvalitní vložky s dalším zámkem by měla zloděje odradit.
Existují ovšem i zámky magnetické nebo ty, které se odemykají pomocí čtečky otisků prstů. Čtečka může být ve standardním zápustném provedení, tedy instalovaná přímo na křídle dveří, ale zajímavější pro uživatele mohou být ty instalované skrytě, například v klice či madle dveří.
10. VYPLATÍ SE ZABEZPEČENÍ?
Je nesmysl na ochranu majetku investovat příliš mnoho i příliš málo. Odborníci říkají, že rozumnou mírou je hodnota zabezpečení, která se rovná přibližně desetině hodnoty chráněného majetku. Jestliže tedy chceme adekvátně zabezpečit věci v hodnotě milionu korun, nemělo by nám být líto vynaložit sto tisíc na jejich ochranu. U nás bohužel takto nepřemýšlíme a do zabezpečení neinvestujeme ani setinu z chráněných hodnot a neuvědomujeme si, že každá stokoruna navíc může být tou rozhodující, aby odradila zloděje.
V potaz musíme brát i další proměnné – například zda bydlíme v oblasti, kde jsou případy vloupání častější. K tomu lze využít třeba statistiky Ministerstva vnitra. Nemá rovněž cenu soustředit investice do zabezpečení dveří a okna přitom ponechat bez povšimnutí. To je pravidlo nejslabšího článku, které bychom měli také zohlednit.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.