Kvašená zelenina vzniká mléčným kvašením, což je metoda stará jako lidstvo samo. Jak prokázaly archeologické nálezy, ke konzervaci se využívalo už šest tisíc let před naším letopočtem Foto: iStock

Kvašená zelenina vzniká mléčným kvašením, což je metoda stará jako lidstvo samo. Jak prokázaly archeologické nálezy, ke konzervaci se využívalo už šest tisíc let před naším letopočtem | Foto: iStock

Kvašenou zeleninu můžete věnovat jako dáreček Foto: iStock

Kvašenou zeleninu můžete věnovat jako dáreček | Foto: iStock

Klasickým příkladem kvašené zeleniny jsou kvašáky Foto: iStock

Klasickým příkladem kvašené zeleniny jsou kvašáky | Foto: iStock

Nebo kyselé zelí, které si můžete udělat i ve sklenicích Foto: iStock

Nebo kyselé zelí, které si můžete udělat i ve sklenicích | Foto: iStock

  V době, kdy neexistovaly mrazáky ani lednice, bylo kvašení jediným způsobem, jak si lidé mohli uchovat zeleninu na celou zimu až do jara i s vitamíny Foto: iStock

  V době, kdy neexistovaly mrazáky ani lednice, bylo kvašení jediným způsobem, jak si lidé mohli uchovat zeleninu na celou zimu až do jara i s vitamíny | Foto: iStock

V Koreích připravují kim-či Foto: iStock

V Koreích připravují kim-či | Foto: iStock

Dejte si každý den alespoň trochu kvašené zeleniny Foto: iStock

Dejte si každý den alespoň trochu kvašené zeleniny | Foto: iStock

Kvašenou zeleninu můžete věnovat jako dáreček Foto: iStock
Klasickým příkladem kvašené zeleniny jsou kvašáky Foto: iStock
Nebo kyselé zelí, které si můžete udělat i ve sklenicích Foto: iStock
  V době, kdy neexistovaly mrazáky ani lednice, bylo kvašení jediným způsobem, jak si lidé mohli uchovat zeleninu na celou zimu až do jara i s vitamíny Foto: iStock
7
Fotogalerie

Jak si vyrobit vlastní pickles: Pět nejlepších receptů na kvašenou zeleninu

Máte rádi zkvašené okurky, kterým se lidově říká kvašáky? Pak vám určitě zachutná i další kvašená zelenina, která je velmi zdravá. Tady je pět receptů, které byste měli vyzkoušet.

Věděli jste, že mléčně kvašená zelenina není jen vynikající pochoutkou, ale především doslova pokladem pro vaše zdraví? Nejvhodnější je konzumovat ji denně v malém množství, buď jako přílohu k jídlu, nebo jako součást salátů, kterým dodá nezaměnitelnou chuť. Vůbec není těžké si ji vyrobit doma a člověk tak získá levnou dobrotu nadupanou zdravím. Přinášíme vám pět zajímavých receptů

Kvašená červená řepa se zelím

Ingredience:

  • 1 kg červené řepy
  • 1 kg zelí
  • 20 dkg cibule
  • 40 g soli
  • 20 g cukru
  • 2 kávové lžičky kmínu
  • dle chuti anýz a fenykl

Postup:

Syrovou červenou řepu očistěte nejlépe škrabkou na brambory a nahrubo nastrouhejte. Zelí nakrouhejte na 2–3 milimetry široké proužky, cibuli rozkrojte na půlky a nakrájejte na tenké plátky. Vše nasypte do velké mísy a důkladně promíchejte. Plňte do nádob, do kterých obsah napěchujete tak, aby mezi jednotlivými kousky zeleniny bylo co nejméně vzduchu. Povrch zatižte. Po vykvašení udržujte zeleninu stále ponořenou pod hladinou nálevu, pokud je ho málo, dolijte 2% solným roztokem. Uchovávejte v chladu. Zkvašenou zeleninu je také možné přemístit do menších sklenic, v lednici vydrží i víc než rok.

Bulharská trošije: nakládaná kvašená zelenina

Ingredience:

  • 1 květák
  • 3 mrkve
  • 1 kořenová petržel
  • 1 menší celer
  • 3 malé cibule
  • 4 malá rajčata, ne úplně dozrálá, žlutá až oranžová
  • 3 papriky
  • 4 kozí rohy
  • 5 feferonek
  • 3  stroužky česneku
  • 40 g soli
  • 1 l vody
  • celerová nať

Postup:

Připravte si 4% solný roztok svařením 40 gramů soli s jedním litrem vody a nechte ho vychladnout. Zeleninu oloupejte a očistěte. Květák rozeberte na menší růžičky, mrkev a petržel nakrájejte na 2–3centimetrové kousky, celer na centimetrové plátky a ty na 2–3 centimetry velké kousky. Všechnu zeleninu naskládejte do 2 nebo 5litrových lahví. Skládejte ji těsně k sobě a nakonec ji ještě stiskem umáčkněte. Nakonec můžete nahoru dát věneček z celerového listí a vše zajistěte dřevěnými nebo umělohmotnými pružnými proužky (perky) tak, aby po zalití vychladlým roztokem zůstala zelenina potopená a nevyplavávala na hladinu. Naplněné sklenice nezavírejte, víčko na ně jen zlehka položte, aby se dovnitř neprášilo nebo tam nespadl nějaký hmyz.

Nechte stát při pokojové teplotě asi 5–6 dní, dokud neproběhne proces mléčného kvašení. Pokud se na povrchu udělá souvislý povlak, dolijte solný roztok tak, až povlak přeteče z láhve ven. Tekutina by měla být stále přibližně centimetr nad zeleninou. Jakmile proběhne proces kvašení, což poznáte tak, že se tekutina vyčistí – vyčeří, umělohmotnými víčky sklenice uzavřete a nechte je ve sklepě nebo spíži, kde je stálá teplota, asi dva týdny dozrát. Pak už můžete konzumovat.

Mléčně kvašená rajčata

Ingredience:

  • menší tvrdší, ne úplně zralá rajčata
  • česnek
  • celý pepř
  • listy višní a rybízu
  • sůl

Postup:

Připravte si přibližně 7% solný roztok a nechte ho vychladnout. Na dno 3litrové sklenice dejte višňové a rybízové listy, dva stroužky česneku, vrstvu rajčat a přidejte pár kuliček pepře. Vše opakujte, dokud sklenice nebude do 2/3 plná. Nakonec obsah zalijte solným roztokem a v teplejší místnosti nechte kvasit. Podle potřeby roztok dolévejte. Přibližně po týdnu až deseti dnech, až přejde bouřlivé kvašení, nádobu uložte v chladné místnosti.

Kvašený pikantní květák

Ingredience:

  • květák
  • cibule
  • bobkový list
  • pepř
  • nové koření
  • chilli papričky
  • česnek
  • sůl

Postup:

Květák rozeberte na růžičky, operte a v osolené vodě jen zlehka oblanšírujte. Oblanšírovaný květák ve sklenici proložte nakrájenou cibulí, česnekem, kořením, zalijte nálevem, který připravíte rozmícháním 30 g soli na jeden litr vody, a uzavřete nejlépe plastovým víčkem. Nechte týden až deset dní v teple vykvasit a poté přeneste do chladnější místnosti nebo uložte v lednici. Květák musí být stále pod hladinou nálevu.

Na jednu 4l sklenici použijte přibližně 4 bobkové listy, jednu střední cibuli, jednu chilli papričku, 10 kuliček pepře a 4 kuličky nového koření – množství si ale můžete libovolně upravit dle chuti.

Kvašené papriky plněné kysaným zelím

Postup:

Paprikové lusky omyjte, očistěte odkrojením stopky a zbavte je jádřinců. Zbytky semínek vypláchněte. Lusky napěchujte do kameninových nebo skleněných nádob se širším hrdlem. Nakonec je zalijte solným nálevem, který připravíte rozpuštěním 80 gramů soli v 1 litru vody. Vzpěrami zajistěte, aby byly papriky důkladně ponořeny. Nechte kvasit při teplotě 20–25 °C.
Asi po dvou týdnech vykvašené papriky vyndejte, opláchněte a plňte kysaným zelím tak, aby vyplnilo celý prostor lusku. Naplněné papriky pak dejte zpět do kameninové nádoby nebo je narovnejte do sklenic, zalijte vykvašeným solným nálevem a uchovávejte v chladu, nejlépe v lednici.

Doporučujeme

Články odjinud