Středověký hradní pán se obával vetřelců, a tak svoje sídlo opatřil solidními hradbami, ochranným příkopem i padacím mostem. Dnes se před lupiči můžeme chránit daleko jednodušeji, přesto na taková opatření myslíme až ve chvíli, kdy je pozdě.
Rizika vloupání do domu či bytu se časem nezmenšují. Ve věčném souboji mezi majiteli a zloději platí stejné poučky jako o válce - tedy o věčném souboji obranných a útočných prostředků, kdy jedna strana mívá navrch jen dočasně. To, že každá překážka na cestě lupiče za naším majetkem se nakonec vždy dá překonat, ještě neznamená, že bychom je měli nenechavcům do cesty přestat stavět.
Slabých míst bývá méně u bytů, jedná se prakticky o dveře, okna, popřípadě balkon nebo lodžie, u domu se k tomu přidávají garáže i různé větrací otvory. Vzhledem k tomu, že prakticky ve čtyřech případech z pěti se ke své kořisti dostanou zloději dveřmi, bychom právě na ně a jejich vlastnosti měli upřít svou pozornost.
SLABÉ JAKO NEJSLABŠÍ ČLÁNEK
Zamyslet se nad tím, jakou ochranu nám a našemu majetku poskytují dveře, které nyní používáme, bychom se měli v každém případě. Máme obyčejné, dvoukřídlé, či snad dokonce papundeklové, jaké známe z paneláků? Nebo bezpečnostní? Jaký stupeň ochrany splňují? A co vlastně chrání? Nemusíme mít bůhvíjaký majetek, a přesto nám určitě bude nepříjemné, že se někdo dovnitř vloupal. Je ale zajímavé, že na cestě do bytu s opravdu cennými věcmi stojí často zloději v cestě dveře a zámek, s nimiž si poradí během chvilky. Vloupání mu pak usnadní i velká míra anonymity, která panuje ve velkých domech a satelitních městečkách.
Při rozhodování, jaká opatření zvolit, bychom měli zvážit, s čím vším může zloděj vyrukovat a jak velkou motivaci (rozuměj -co si myslí, že může od nás odnést) bude mít. Stejně jako u řetězu i dveře budou tolik odolné, jak bude odolný nejslabší článek. Nemá cenu mít složitý bezpečnostní zámek, když pak s minimálním úsilím projde přímo dveřmi, na nic budou ocelové plechy, když zárubně drží prakticky jenom malta...
Začněme oním zámkem. Musí mít bezpečnostní vložku, jež umožní vícebodové uzamknutí. Měla by odolávat planžetování, odvrtání, vylomení i takzvané SG metodě. Těm, kteří se neživí bytařinou, můžeme prozradit, že ona méně známá metoda spočívá v použití speciálního vyklepávacího; klíče, který se vsune do zámku, a pak stačí několik lehkých úderů, aby se dveře jakoby zázrakem otevřely. Do vložky patří bezpečnostní klíč, u něhož je výroba duplikátu vázána na bezpečnostní kartu.
Exisují čtyři třídy bezpečnosti a v praxi by měl s výběrem, jaký zámek se bude pro vaše dveře nejlépe hodit, poradit pracovník certifikované renomované firmy. Bude potřebovat vědět, zda se jedná o levé, či pravé dveře, jestli jsou dvoukřídlé, jaká je vzdálenost mezi středy kliky a otvoru pro vložku, vzdálenost mezi čelem a osou otvoru pro vložku nebo jaká je hloubka zádlabu. Sama vložka pak musí být chráněna proti vylomení odolným kováním. Vedle vložek s kovovými stavítky existují cylindrické vložky fungující na principu magnetu i jejich kombinace. Ve větších rodinách, kde hrozí větší riziko ztráty klíče, jsou výhodou - k jedné vložce jsou tři sady klíčů s různým kódem. Při ztrátě pak stačí vložit do zámku klíč z další sady a zámek se překóduje.
ORIENTUJME SE PODLE TŘÍD
Dveře z klasického paneláku i běžné dveře ve starých domech neodolají prosté síle a k vytvoření otvoru prolomením není potřeba žádných sofistikovaných nástrojů ani umění.
Bezpečnostní dveře mají být z odolného materiálu, navíc vyztuženého ocelovými plechy (takzvané celoplošné krytí), s ocelovou kostrou a rámem. V místech, kde se dá očekávat pokus o proniknutí, jsou ještě dál zpevněny. Podle třídy odolnosti tu je navíc rozvorový systém a jištění třeba na deseti i více místech.
Povrchová úprava se pak přizpůsobí prostředí, kde jsou použity, například v interiéru starého měšťanského domu. V zásadě ale výrobci doporučují nenápadnost, aby majitel takových dveří zbytečně neupozorňoval na to, že chce chránit netušené poklady. Také bezpečnostní dveře se liší podle tříd odolnosti. Je jich šest a běžně se využívají čtyři. Pátá a šestá se pak týká dveří pro zvlášt zabezpečené objekty, jako jsou například trezory či sklady zbraní. Pochopitelně, že třídy zámku a dveří by měly navzájem odpovídat, jinak se prohřešíme proti pravidlu nejslabšího článku.
Dalšími výhodnými vlastnostmi bezpečnostních dveří jsou zvuková neprůzvučnost a určitá odolnost proti požáru. Někdy ovšem nemusíme hned pořizovat celé dveře nové, postačí třeba montáž takzvaných přídavných dveří, jež ty původní zesílí a vyztuží. Solidní dveře musejí být také v něčem upevněny, a tady je potřeba zmínit bezpečnostní zárubeň. Jedná se o ocelový rám, upevněný kotevními čepy, popřípadě kovové zárubně vylité betonem, aby nešly rozevřít. Dveře jsou v rámu zavěšeny na pantech, které jsou kvůli jejich hmotnosti zesílené, navíc musí být jištěny proti vysazení.
V neposlední řadě patří k bezpečnostním dveřím panoramatické kukátko či ještě lépe kamera, která bude lépe monitorovat okolí, a navíc si u ní návštěvník nemůže být jistý jako u prostého kukátka, zda není sledován. Dalším prvkem a takovým posledním záchytným bodem je takzvaný vymezovač otevření dveří, ať už v podobě zajišťovacího řetízku, či jako bezpečnostní klín.
PORADÍ FIRMY I POLICIE
Vše výše zmiňované patří mezi bezpečnostní prvky mechanické (tedy až na tu kameru místo kukátka), vyšší míru bezpečnosti pak zajistí prvky elektronické. Zatímco ty mechanické brzdí postup lupiče, elektronické mu v ničem nebrání, ale mají za úkol ho jednak vystrašit, jednak upozornit majitele, polici nebo bezpečnostní agenturu i širší okolí na vloupání. K zachycení podezřelých okolností slouží senzory a čidla detekující pohyb, otřesy, otevření dveří či rozbití skla.
Jejich signály jsou napojeny na elektronickou centrálu, která může sepnout vnější sirény, ale daleko jistější a používanější je odeslání zprávy o narušení střeženého prostoru na takzvaný pult centralizované ochrany policie či bezpečnostních agentur prostřednictvím GSM. Elektronická zabezpečovací signalizace dobře poslouží i v případě požáru v chráněném objektu.
Výběr mechanických i elektronických prvků nelze samozřejmě zvládnout bez odborné pomoci. Na koho se obrátit, poradí i Ministerstvo vnitra ČR v sekci Služby pro veřejnost, nebo lze navštívit nejbližší poradenskou místnost policie a na místě konzultovat rizika i protiopatření. Příslušná certifikovaná firma - pochopitelně lepší je vždy oslovit několik firem - by měla předložit různé varianty řešení a prostým srovnáním pak lze vybrat tu nejvýhodnější možnost.
V zásadě se dá říci, že taková společnost by měla mít přichystány všechny příslušné atesty, popřípadě reference, a měla by být zákazníkovi k dispozici prakticky kdykoli. Montáž bezpečnostních dveří lze pak podle náročnosti zvládnout během jediného pracovního dne nebo třeba i za dvě hodiny.