Rozkvetlý advent | Zdroj: Profimedia.cz a Shutterstock.com

Zdroj: Profimedia.cz a Shutterstock.com

Rozkvetlý advent

V interiéru vás potěší nejen vánoční hvězda, ale třeba i brambořík, hyacint nebo vánoční kaktus. A na zahradě? Také u nás už zdomácněla půvabná cesmína, byla by škoda opomenout skimii a myslete rovněž na jehličnany.

Pojďme se nyní společně se zahradní architektkou Julií Reicheltovou z Fire Garden více zaměřit na jednotlivé rostliny.

ŽIVÁ KRÁSA V INTERIÉRU

Mnohé hrnkové rostliny, které kvetou v době nejkrásnějších svátků v roce, považujeme za dočasnou záležitost. Chceme, aby nás potěšily právě v tento čas, a až tolik nevadí, když se je nepodaří udržet v dobré kondici do dalšího prosince. Což však neznamená, že bychom je ponechali jejich osudu, naopak. Jak se o ně tedy postarat?

MILÉ BRAMBOŘÍKY

Krásně zbarvené bramboříky nabízejí pastvu pro oči. Patří do skupiny hlíznatých rostlin, právě z hlíz vyrůstají listy a stvoly s květy od bílé přes růžovou až po karmínovou. Až si brambořík přinesete domů, vyberte mu dostatečně osvětlené místo, kde je chladněji (pokud možno kolem 10 °C, nejvíce 15 až 18 °C). Kdybyste je ponechali v teplejším pokoji, rychleji odkvetou.

Stejně opatrní buďte i při zalévání – voda patří nejlépe do podmisky. Zálivka rovnou do květináče se nedoporučuje z toho důvodu, že hlízy by mohly uhnívat. Po odkvětu nechte rostlinu odpočívat. Pokud se bude bramboříku stále dařit, během teplých měsíců ho můžete letnit na zahradě, nejlépe ve stinné části.

KDYŽ KAKTUS, TAK VÁNOČNÍ

Malá, ale milá hrnkovka paří do skupiny epifytů. Vánoční kaktus nemá listy, jen ploché článkové stonky s jemně zubatými okraji, z nichž na konci vyrůstají květy trubkovitého tvaru. Ty jsou obdobně zbarvené jako bramboříky, tedy od bílé až po tmavě fialovou. Rovněž vánoční kaktus ocení světlo (nikoli však přímé sluneční paprsky), chladnější teplotu (když kvete, pak kolem 15 až 18 °C, po odkvětu, v době vegetace, nepatrně více), obezřetnou zálivku (pozor na přemokření a následné zahnívání kořenů) a vlhčí vzduch. Také tuto hrnkovku můžete letnit.

Klepněte pro větší obrázek

RYCHLENÉ HYACINTY

Hyacinty jsou k dostání v květinářstvích i v zimě, jde o rychlené cibuloviny. Nic vám tedy nebrání, abyste i je zkusili zapojit do vytváření slavnostní nálady. Obezřetně však volte místo, kam hrnkovku postavíte, s ohledem na její příliš výraznou vůni. Ovšem komu jde hlavně o barevnost a není alergik, toho hyacint nezklame. Jeho květy jsou bílé nebo smetanové, růžové, fialové, oranžové, červené, modré… Ani tato cibulovina si nežádá přílišnou péči: stačí udržovat kořenový bal mírně vlhký, myslet na světlo a rozumnou teplotu 15 až 20 °C. Pokvete několik týdnů.

NEJTRADIČNĚJŠÍ HRNKOVKA

Poinsettie je známější pod lidovým označením vánoční hvězda. Tato rostlina patřící do skupiny pryšců potěší rovněž různě zbarvenými listeny, můžou být až bílé, smetanové, jemně žlutavé, meruňkové, nejčastější jsou však červené a růžové. Právě barevné listeny někteří lidé mylně považují za květy.

Rovněž této hrnkovce dopřejte spíše nižší teploty, od 15 do 20 až 22 °C, světlo a přiměřenou zálivku. Můžete ji zalévat jak do květináče, tak do podmisky, avšak sledujte, kolik vody „vypije“ – když v podmisce nebo dokonce v květináči zůstane voda, vylijte ji. Na co pozor? Pokud bude vánoční hvězda v blízkosti ovoce nebo zeleniny, bude rychle vadnout.

Chcete mít poinsettii v dobrém stavu i po svátcích? Pak ji po odkvětu seřízněte na výšku zhruba 15 cm a nezalévejte. Až se objeví nové výhony, rostlinu přesaďte, obnovte zálivku a myslete i na přihnojování.

VÁNOČNÍ NÁLADA

Využijte jehličnany, jsou stálezelené, a tak vás budou těšit nejen v zimě, kdy ten nejhezčí z nich ozdobíte. Jinak smrk, borovice nebo jedlička nejsou náročné na vaši pozornost. „Nestříhají se, zalévají se jen v prvním roce po výsadbě. Pak už zálivka není nutná, jen tehdy, pokud přijde extrémní sucho. Což jsme zažili vloni i letos,“ připomíná Julie Reicheltová.

A dodává, že pokud si koupíte jehličnan v nádobě a využijete ho jako vánoční strom, můžete ho záhy po svátcích vysadit do volné půdy (samozřejmě pokud není půda zmrzlá a teploty vzduchu se pohybují nad nulou). Nebo počkejte na brzké jaro. Co je důležité? Nenechávat jehličnan ve vytápěné místnosti mnoho dní; pak by rostlina utrpěla teplotní šok a šance na přežití by se výrazně snížila. Nemůžete-li jehličnan brzo vysadit, obalte květináč textilií proti promrznutí.

PŮVABNÁ CESMÍNA

Zatímco v interiéru se jako nejtypičtější vánoční rostlina vnímá poinsettie, na zahradě to je cesmína. Rod cesmín je velice bohatý, některé keře opadají, jiné jsou stálezelené. V adventních dekoracích se využívá cesmína ostrolistá. Jak už název napovídá, její listy připomínají zubaté ostří. Pěstují se zelené i panašované kultivary, ceněné pro svou stálezelenost, lesklé listy a červené plody, které zdobí rostliny přes zimu.

Ovšem pořídit si můžete i jiné kultivary, s odlišně tvarovanými listy či jinou barvou plodů (kromě červené můžou být žluté či bílé). Pokud chcete květy a následně plody, je třeba pěstovat vedle sebe samčí i samičí rostlinu. Avšak dnes se prodávají i oboupohlavní kultivary (například Alaska).

Cesmínám se nejlépe daří na polostinném stanovišti chráněném před větrem, ocení kvalitní humózní půdu, naopak jim škodí přímé zimní slunce. Když jsou opravdu velké zimy, pak namrzají, ale mají velkou schopnost regenerace – stačí odstranit odumřelé větve a obrazí nové.

MODERNÍ SKIMIE

Zatímco cesmína představuje tradiční Vánoce, skimie japonská je symbolem těch moderních. Tento menší stálezelený keř má podlouhlé lesklé listy a celou zimu ho dekorují červená poupata, jež vykvetou na jaře. Lidé si je často pletou s plody. „Skimie je náchylná na mráz, proto potřebuje chráněné závětrné stanoviště, nejlépe polostín a kyselou půdu. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou většinou nepřezimuje.

Můžete ji však koupit v květináči, pak vám bude zdobit balkon. Jedná se o dvoudomou rostlinu. Ovšem i v tomto případě existuje oboupohlavní kultivar (například Reevesiana), který lze pěstovat samostatně. Počítejte však s tím, že nebude mít tolik plodů,“ připomíná odbornice.

A na závěr zmiňme okrasné plody dřevin, které i do svátečně laděné zahrady vnesou radost, hravost a energii. Mnoho z nich se může pochlubit červenými plody; právě červená barva k vánočním svátkům neodmyslitelně patří. Dobrým příkladem budiž hlohyně, která si částečně ponechá zelené olistění, a navíc ji zdobí žluté, oranžové nebo červené plody. Není náročná, snese všechny druhy půdy.

S úspěchem ji lze pěstovat na slunci i ve stínu, ale musíme přiznat: krásně plodí jen na plně osluněném stanovišti. Dekorativně působí také červené plody dřišťálu. V malé zahradě lze vysadit i okrasnou jabloň, s půvabnými květy. Její listy se s podzimem výrazně zbarvují a celou zimu ji zdobí drobná jablíčka. Známá je také dekorativní funkce červených šípků růží – klasické šípkové růže nebo růže svraskalé.


NÁKUP HRNKOVEK V ZIMĚ

Není to složité, jen dbejte na to, abyste si vybrali správně a rovněž rostlinu vhodně přemístili domů. Což prakticky znamená: pečlivě ji prohlédnout, aby měla zdravé zelené listy, bez známek napadení škůdci či chorobami, a pokud možno si zkontrolovat i kořenový systém a dále velikost rostliny s ohledem na květináč.

Hrnkovku si nechte opravdu důkladně zabalit do několika vrstev nejlépe hedvábného papíru a následně do silnějšího, například balicího papíru, nebo několika vrstev novin. A hned ji dopravte domů, kde ji několik dnů aklimatizujte v chladnějším prostředí, poté ji postavte na zvolené místo.


SYMBOL ŠTĚSTÍ

Dokážete si představit Vánoce bez několika větviček jmelí? Stěží, viďte. Podle tradice přinese štěstí jen to, které nám někdo daruje. A odkud se bere? Jde o poloparazitický keřík, který roste v korunách listnatých i jehličnatých stromů; nejčastěji je k vidění na topolech, lípách, vrbách, břízách, javorech, borovicích…

Svými haustoriemi (orgány podobnými kořenům) prorůstá do cévních svazků hostitelských stromů a odebírá jim roztok minerálních látek. Nijak zvlášť ale hostiteli neškodí. Podle některých zdrojů zase obdarovává svého hostitele látkami, které ho chrání před určitými houbovými chorobami.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Doporučujeme

Články odjinud