Některé funkce, jež sklep plnil před lety, už od něj dneska nebudeme vyžadovat – tyto prostory totiž často sloužily například ke skladování zásob uhlí na zimu. To dnes, kdy většina staveb využívá k topení plyn nebo elektřinu, není nutné.
Také takzvané provozní prostory stavby – kotelna, dílna, sklad potravin apod. – byly nahrazeny praktičtějšími řešeními. I proto velká část současných novostaveb sklep nemá a je charakterizována jako stavba na základové desce. Svou roli při rozhodování o tom, zda do projektu zařadit sklep, anebo se bez něj obejít, hrají i finance.
Budování podsklepené stavby totiž za standardních podmínek znamená její prodražení zhruba o deset tisíc korun za každý metr čtvereční zastavěné a podsklepené plochy.
Ti, kteří se od podsklepení svého domu nedají odradit komplikacemi ani vyšší cenou, slyší na argumenty, které hovoří o výhodách takového řešení. Sklep pro stavbu znamená výhodu především s ohledem na konstrukci – dokáže lépe izolovat horní stavbu proti chladu, vlhku i pronikání radonu. Ve sklepním prostoru lze také s menší starostí o prostor umístit některé rozvody a nemusejí pak být vedeny podlahou. Ani možnost skladování ovoce a dalších potravin není zanedbatelnou výhodou, a tak se u nás sklepy dále budují.
V ČEM JE SKLEP NÁROČNĚJŠÍ
Zřídit sklep ale není tak snadné, jako například zbudování malé zahradní stavby, a na jeho konstrukci jsou kladeny značné technické a stavební nároky. Abychom mohli sklepní prostor plnohodnotně využívat, měl by mít podchodnou výšku nejméně 2,1 metru. Kromě toho musíme počítat s pohodlným přístupem, sestupovat do sklepa úzkým otvorem po žebříku nebo dokonce z exteriéru domu by znamenalo, že jej budeme využívat jen omezeně. Proto je třeba myslet na pohodlné schodiště, a tedy počítat s dalšími financemi navíc.
Kvalitu vlastní konstrukce sklepní podlahy a stěn také nelze podcenit. Zdivo je totiž oproti běžné nadzemní stavbě vystaveno nejen svislému tlaku ze stěn, ale je současně namáháno vodorovnými tlaky okolní zeminy.
Z ČEHO SE STAVÍ
Požadavkům na stavbu obvodových stěn sklepa rodinného domu zpravidla vyhoví zdění z tvarovek, lze ale volit i náročnější litý beton. Na vliv vodorovného tlaku okolní zeminy přitom nemusíme tolik myslet, pokud jsou sklepní stěny dostatečně svisle zatížené nadzemní stavbou. Pokud tomu tak není a je vnější zeď nadzemní části stavby lehká, je sklepní stěna vodorovně více namáhána a musí se proto použít silnější zdivo.
Důležitým prvkem stavby sklepa je i strop, který se zpravidla buduje obdobně jako stropy v nadzemních podlažích, je ale u něj nutné počítat s větším množstvím prostupů různého typu – průchody pro instalace (potrubí, kabely apod.). Stropní konstrukce sestávají nejčastěji z ocelových profilů se stropními vložkami nebo z prefabrikátů. Strop sklepa lze postavit i jako monolitický, ocelobetonový, toto řešení je ale stavebně i finančně náročnější. Méně časté jsou sklepní stropy z dřevěných trámů s podbitím a záklopem nebo stropy klenuté z cihel.
Pokud se rozhodneme postavit sklep jako litou betonovou konstrukci, nelze se spolehnout na svépomocné řešení. Betonová směs musí být připravena profesionálně (zpravidla třídy B15) a beton musí být do výkopů nebo bednění uložen pomocí transportních mixů. Směs by měla pocházet jen od ověřeného dodavatele a na stavbě se již nesmí upravovat vodou nebo přísadami. Ručním mícháním betonu totiž nelze dosáhnout potřebné celistvosti základové konstrukce.
IZOLACE SKLEPA JE NUTNOST
Obvodové sklepní zdivo musí odolávat vodě a tlaku zeminy, některé sklepy jsou také zatepleny. Funkční a užitečný sklep ale nemá je pevnou a odolnou konstrukci, při jeho stavbě je třeba brát v úvahu nutnost izolací. Pokud jde o teplo, je rozhodující příští využití sklepního prostoru.
Když bude určen pro skladování ovoce a zeleniny, nepředstavuje tepelná izolace velkou starost. Pro tento účel je požadavkem spíš chladný prostor a stálá teplota. Tu určuje okolní zemina – v zimě i v létě. Důležité je ovšem zajistit tepelnou i vzduchovou izolaci sklepa od interiérů domu, výměna vzduchu mezi chladným a vlhkým sklepem a vytápěným interiérem nebude prospívat ani obytným místnostem, ani skladování potravin ve sklepě.
Jinou situaci navozuje záměr provozovat ve sklepě například domácí dílnu, kde se nespokojíme s teplotou okolní zeminy. Dílna ale zpravidla nezabere celou sklepní plochu, a tak může být řešením vnitřní tepelná izolace pouze jejího prostoru. Pro kompletní zateplení celého sklepa je nejlepším řešením vnější izolace polystyrenovými deskami skládanými v jedné souvislé vrstvě – ty se kladou mezi zeminu a zdivo a postačí tloušťka kolem dvanácti centimetrů.
VLHKOST NESMÍ PŮSOBIT POTÍŽE
Kromě tepelného hospodaření je ale zásadním problémem sklepa vlhkost. Proti ní se stavba musí chránit, ať už sklep slouží k jakémukoli účelu. Je přitom třeba vodorovných i svislých izolací. Vodorovná izolace chrání horní stavbu proti vzlínající vlhkosti a obvykle se instalují bitumenové lepenky, osvědčily se minerální těsnicí hmoty. U obvodového sklepního zdiva stačí jen horní vodorovná izolace, u vnitřního zdiva je nutné stěny izolovat i odspodu.
Proti půdní vlhkosti i proti srážkové a spodní vodě chrání vnější sklepní zdivo svislá izolace. Její význam oceníme zejména v případě, že sklep stavíme v jílovitých zeminách nebo jej budujeme ve svahu. Jako izolační vrstva se používají opět tradiční bitumenové lepenky na vrstvu základního nátěru, těsnicí role z polyizobutylenu, asfaltové nátěry, těsnicí malty na základní maltu, případně ocelové pásy v kombinaci s asfaltovým nátěrem. Novější metodou je nanášení polyuretanové pěny. Je nenasákavá a odolná i proti agresivním látkám a biologickým vlivům a lze ji nanést na vodorovné, svislé i šikmé plochy.
Ochranu sklepa proti zemní vlhkosti výrazně zlepší i odvodnění zeminy v jeho blízkosti. Drenážní systém, který má sklep chránit, se pokládá do okolí jeho podzemní části a sestává ze soustavy drenážních trubek položených do příkopů, které jsou ze všech stran obsypány patnácticentimetrovou vrstvou štěrku nebo štěrkového písku a tento obal vedení se ze všech stran oddělí od okolní zeminy polyesterovou tkaninou.
NUTNÁ PODMÍNKA: PŘIMĚŘENÉ VĚTRÁNÍ
Dalším důležitým aspektem kvalitního provozu sklepa je výměna vzduchu. V takovém prostoru je pro udržení přiměřené vlhkosti, a tedy základních hygienických podmínek, nezbytné průběžné větrání. Ani sklepy, které mají dobrou hydroizolaci a nemají problém s pronikáním vlhkosti, se bez větrání neobejdou. Sklepní větrání přitom není náročné – pro jeho zajištění se zřizují sklepní okénka v úrovni terénu. Je však vhodné zajistit, aby skrze ně nemohl do sklepa pronikat hmyz nebo hlodavci. K tomu postačí osadit okénko kovovou síťkou nebo hustou mřížkou. Sklep s uskladněným ovocem je nutné větrat i v zimě, kdy je kvůli mrazu okénko zavřené, výměnu vzduchu v mrazivém počasí zaručí jednorázové větrání jednu nebo dvě hodiny denně.
Roli sklepních okének může hrát i betonová nebo zděná šachta, tedy jakýsi sklepní světlík. Dnes je však podstatně jednodušší připevnit k oknu různě velké plastové světlíky, které nabízí mnoho firem. Při jejich instalaci lze využít rýhy odkopané u líce zdi, která bývá obvyklým opatřením při odclonění zemní vlhkosti. Je třeba pamatovat i na odvod vody ze šachty, aby do sklepa světlíkem nezatékalo, stačí třeba jen delší plastová trubka vyústěná do terénu 2–3 metry od budovy, raději však přímo do kanalizace nebo dešťového svodu.
SKLEP I MIMO DŮM
Pokud žijeme v nepodsklepeném domě, a přitom bychom chtěli využívat výhod sklepního skladování, nabízí se jako řešení stavba zahradního sklípku. Výhodou je skutečnost, že odpadá řada komplikací se statikou, řešením větrání, vlhkostí apod. Vlastní stavba pak také nepředstavuje velký problém, zahradní sklípek lze zbudovat i svépomocí.
V první řadě si musíme podle účelu a požadavků rozmyslet, jak bude sklípek velký a jak jej budeme chtít členit. Lze uvažovat například o uspořádání polic s ovocem po obou stranách sklepního prostoru. Pro průchod mezi nimi je ale třeba dostatečný prostor, tedy asi 1,5 metru. Vždy je přitom lepší prostor spíše naddimenzovat, než se pak potýkat s nedostatkem místa. Mysleme i na patřičnou podchodnou výšku, která by měla být stejně jako u sklepa ve stavbě domu něco přes dva metry.
KDE SKLÍPEK STAVĚT
Pokud jde o orientaci vchodu do sklepa vzhledem ke světovým stranám, měli bychom se vyhnout přímé severní i jižní straně. Jižní slunce v létě muže sklep neúměrně přehřívat, severní mráz a sníh může být problémem v zimě.
Při výběru místa pro sklípek je dobré využít přirozeného svahu, který usnadní izolaci vnitřního prostoru od exteriéru (sklep by měl být překryt minimálně devadesáti centimetry zeminy). Vždy je ale dobré udělat předběžný průzkum, který například ukáže, zda nechceme sklípek budovat na skále. Je také třeba brát ohled na okolní stavby – pokud bychom stavěli pod svahem, na němž stojí jiná stavba, mohlo by dojít k narušení její statiky. Pro volbu místa stavby bychom také měli mít aspoň přibližnou představu o stavu podzemních vod a cestách stékání dešťové vody.
VLASTNÍ STAVBA
Na zahradě stavíme zpravidla tzv. mokrý sklep, který aktivně využívá podzemní vlhkost, drží ji v rozmezí 60 až 80 % a vytváří tak příznivé podmínky pro skladování ovoce a zeleniny. Takový sklep nemá podlahovou hydroizolaci a jeho teplota tak více „koresponduje“ s teplotou okolní zeminy. Není pak ovšem vhodný jako sklad pro sekačku, kolo nebo zahradní nářadí.
Vlastní konstrukce zahradního sklípku není příliš komplikovaná. Stěny lze postavit z litého betonu na ztracené bednění a není je zpravidla ani nutné vybavit hydroizolací. Podlahu pokryjeme dvaceticentimetrovou vrstvou drti nebo kačírku, betonujeme ji pouze v případě, že hrozí prosakování spodní vody. Strop lze zřídit klasicky z ocelových profilů a hurdisek nebo použít stropní systém z betonových desek. Strop ale hydroizolaci vyžaduje, poslouží bitumenová lepenka, nad ni se pak stavba zasype dostatečnou vrstvou zeminy. Nutné je i odvětrání sklípku, zajistí ho mřížka ve stěně opatřená posuvnou klapkou a doplněná větrací šachtou ve stropě.
TRADICE A PRAVIDLA
Sklep jako místo pro dlouhodobé uchování zeleniny a ovoce má u nás tradici, pro takový režim zacházení s potravinami ale platí – rovněž historií ověřená – pravidla. Ovoce není možné skladovat společně se zeleninou, např. jablka totiž mají tendenci vstřebávat pachy ze zeleniny. Nicméně, ovoce i zelenina vyžadují podobné podmínky pro skladování a uchování.
Před ukládáním ovoce do sklepa bychom je měli nechat tzv. vypařit, což obnáší několikadenní uskladnění mimo sklepní prostory. Pak je nutné provést třídění a do sklepa uložit pouze zdravé a nepoškozené plody. Optimální pro dlouhodobé skladování je stálá teplota 4 až 5 °C. Sklep jako ovocný sklad vyžaduje průběžné větrání, přičemž celý objem vzduchu by se měl obměnit jednou za tři až čtyři dny. Stěny sklepa se nesmí rosit. To znamená, že musíme zamezit vzniku rosného bodu.
Sklep se také před uskladněním úrody musí řádně uklidit a vyvětrat. Zdi je nutno omýt, k jejich dezinfekci lze použít modrou skalici nebo sklep vybílit hašeným vápnem.
PRŮZKUM PODLOŽÍ
O nákladech na stavbu sklepa a její výsledné kvalitě rozhoduje i geologické podloží. Je proto vhodné provést inženýrsko-geologický průzkum, který dá doporučení např. pro stavbu základů, pokud je například kvalitní podloží, lze na této části stavby ušetřit. U nás se lze setkat s tím, že se stavební firmy brání provedení inženýrsko-geologického průzkumu, u většiny rodinných domů je ale jeho vynechání před hloubením základové jámy porušením bezpečnostních předpisů. Podle vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., musí být řešen v rámci projektu stavby pro všechny zemní práce nad 100 m3 výkopu nebo do hloubky pod dva metry.
POZOR NA VODU
Sklep by neměl být v žádném případě stavěn v lokalitách, kde jeho podlaha bude trvale pod úrovní spodní vody. Standardní izolace v takovém případě nestačí a jediným řešením je umístění sklepa do nepropustné betonové vany. Také bývá zapotřebí, aby se v suterénu vyhloubila jímka, z níž je voda odčerpávána do speciální nádrže. To vše neúměrně výslednému efektu zvyšuje náklady.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.