Tvarované neboli stříhané živé ploty se hodí téměř všude. Než však na vaší zahradě vyrostou do požadované krásy, uplyne pár let. Proto si předem opravdu důkladně rozmyslete, co vlastně chcete.
KAM S NIMI
Můžou posloužit například jako symbolický předěl jednotlivých částí zahrady, a tak vhodně oddělit třeba místo k odpočinku od užitkové části. Lze je využít i na malé předzahrádky, kde vlastně nahradí některé rostliny.
Potřebujete skrýt nepříliš pěkné zákoutí na svém pozemku? I tehdy se nabízí vsadit na živý plot. Anebo zůstaňte u klasického pojetí a skutečně ho použijte jako zábranu. S ohledem na zvolené rostliny a jejich výšku bude více či méně nepropustná, a buď doplní plot z tradičních stavebních materiálů, nebo jej dokonce nahradí. Posledně jmenovaný případ však zpravidla volíme v místech s řídkým osídlením.
Poznámka nikoli na okraj: Pořídit si lze i volně rostoucí živý plot, který je méně náročný na péči, avšak bude zabírat více prostoru a hodí se jen k určitým zahradním stylům, zpravidla na venkov.
KDY HO VYSADIT
Termín si vlastně určíte už tím, jakou formu budoucí zeleně vysadíte. Běžně se prodávají prostokořenné, s balem nebo v kontejneru. Rostliny prostokořenné se dodávají bez zeminy, po zakoupení je hned vysaďte, nebo dočasně uchovejte v nádobě s vodou, lépe pak založené v půdě, a pravidelně zalévejte. V této podobě jsou k dostání listnáče. Rostliny s balem (jak listnáče, tak jehličnany) lze rovněž po určitou dobu uchovat, opět za podmínky dodávání vláhy. V obou případech se jako vhodný termín výsadby jeví jaro (nejpozději do května) či podzim. Nejpraktičtější variantu pak představují rostliny v kontejneru, jež můžete vysazovat během celé vegetace.
Existuje však ještě čtvrtá možnost. V některých zahradnictvích či specializovaných obchodech jsou k dostání už zapěstované, tvarované živé ploty. Prodávají se v různě velkých blocích. Přesněji řečeno ve výsadbovém truhlíku z ekologického materiálu, který se zapustí do půdy, kde se časem rozpadne.
PŘEHLÍDKA ROSTLIN
Vyberte si z řady zástupců jehličnanů i listnáčů, dřevin či keřů. Mezi stálezelené listnáče patří například dlouhověký zimostráz, krásně kvetoucí a plodící hlohyně nebo mahonie lákající hmyz. Z opadavých listnáčů jmenujme rychle rostoucí a aktuálně hodně oblíbený habr, ptačí zob s vonnými květy, nenáročnou svídu či javor babyku, nebo třeba i zimolez, brslen, lísku, muchovník, hloh, dřišťál, skalník… Hezké ploty jsou také z buku, dokonce můžete využít červenolistou formu.
Z jehličnanů se často používají túje. „Při koupi túje důkladně zvažte odrůdu, od ní závisí celkový vzhled plotu. Jiné se používají na ploty zakracované jen shora (například Smaragd), jiné na plošně tvarované (Brabant, Wareana). A nízký plůtek lze vysázet z kulovitých tújí Tiny Tim,“ uvádí Miroslava Paclová ze společnosti Hortiservis. Pokud ale máte pocit, že tújí je všude dost, co třeba zvolit pomalu rostoucí tis, dále například smrk, borovice, případně cypřišky? Který bude pro vás vhodnější, zvažte sami.
Nezapomeňte: Listnaté ploty se dají snadno zmlazovat řezem, kdyby proschly, začas se znovu obnoví ve své původní kráse. Kdežto jednou vyschlým jehličnanům už jejich přirozené kouzlo nikdo nevrátí.
TROCHU JINAK
Viděli jste třeba u kamaráda na zahradě živý plot z bambusu? Jistě, i tuto rostlinu lze použít, má to však svá omezení. A na ně musíte myslet předem. Aby se bambus svými oddenky nemohl nekontrolovatelně rozrůst, a pak třeba nadzvednout okolní dlažbu, je třeba už při výsadbě instalovat zábrany.
Jiné, méně tradiční řešení nabízejí vrby. Živé ploty se sázejí buď z nezakořeněných proutků zpravidla od prosince do března, kdežto zakořeněné mají přijít do země od května do října. Takže téměř kdykoli během roku.
JAK PŘIPRAVIT PŮDU
Podle typu rostliny je třeba pro ně vyhloubit dostatečně velké jámy, obecně pro keře asi kolem 40 cm a pro větší dřeviny až do 60 cm. Do šířky přidejte přibližně ještě o 20 cm navíc, než je třeba. Půdu předem nakypřete a oživte například kompostem nebo jinými živinami (vždy s ohledem na konkrétní požadavky zvolených rostlin). Máte-li na zahradě těžší, jílovitou zeminu, tu je třeba připravit i několik měsíců dopředu – provzdušnit ji pomůže třeba směs písku a rašeliny.
CO DĚLAT PO VÝSADBĚ
Nečekejte zbytečně dlouho a začněte tvarovat už malé rostliny. Avšak pozor, v této fázi nezasahujte do hlavního výhonu – ten upravujte, až plot skutečně doroste do vámi požadované výšky. „Všechny ostatní výhony se sestřihnou na polovinu. Pokud vám pohledově vadí, že spodní větve jsou holé, měli byste stříhat živý plot do lichoběžníkového tvaru. Jinak bude mít v dolní části málo světla,“ uvádí Pavel Haluza ze společnosti Stihl. A dodává, že při samotném stříhání nepříliš vysokého živého plotu je vhodné začít nejprve úpravou boků – pohyby nůžek (nožové lišty) veďte směrem nahoru a zpět. Až budete mít strany hotové, proveďte horní střih.
A kdy tvarovat už vzrostlé, hotové živé ploty? Ty ze stálezelených nebo jehličnatých dřevin se stříhají buď na podzim, nebo na jaře – předtím, než začnou rašit. A živé ploty ze dřevin zelených od jara do podzimu mají hlavní období stříhání v zimě, v době vegetačního klidu, druhý sestřih případně proveďte v srpnu. Průběžně pak myslete také na dodávku živin, nejlépe jednou za dva roky, před zimou, rostlinám přilepšete například kompostem, chlévskou mrvou či profesionálními hnojivy.
DÁ SE TU A TAM NAHRADIT?
Nikdo není dokonalý, a tak nelze ani očekávat, že všechny rostliny budou vitální po dlouhou řadu let. Někdy k tomu přispějí místní podmínky, jindy třeba i vy svou péčí. Pokud odumře rostlina v nedávno vysazeném živém plotu, a nepomohlo ani radikální zmlazení (sestřižení téměř až u země), je třeba ji nahradit novou. Pohledově to nebude příliš vadit, rozdíl mezi „starým“ plotem a novým přírůstkem se časem srovná. Horší to však bude v případě tvarovaného živého plotu, který u vás na zahradě roste řadu let. Nejde jen o vizuální rozdíl, ale také o fakt, že kořeny i větve starších rostlin můžou nový přírůstek utlačovat.
NAHRADÍ KLASIKU?
Uvažujete o výměně starého plotu za nový a rozhodli jste se, že dáte přednost živému provedení? I to je možné, předem však zvažte, zda na něj máte dostatek místa – do šířky zabere o několik desítek centimetrů více. Rovněž je nutné myslet na místní podmínky, živým plotům vadí příliš suché, či naopak moc vlhké půdy a také zastíněná stanoviště.
TVAROVÁNÍ NA PARÁDU
Základní střih živých plotů je zásadě daný, ale komu to nestačí a chtěl by svou zeleň oživit, může to zkusit i trochu jinak. Zpravidla se tímto způsobem upravuje jen část živého plotu, aby získal na zajímavosti a neubrali jste mu na jeho praktické funkci.
Válec, kužel, koule či polokoule… Tvar vybírejte nejen z pohledu „líbí nelíbí“, ale také s ohledem na svou zručnost. Při práci vám pomůžou napnuté provázky, případně i formy z dřevěných latěk. Anebo si povolejte na pomoc odborníka.
Originálně řešit se dají i velké dřeviny na kmeni tak, že část větví od země zcela vystříháte a zbylou část upravíte do požadovaného tvaru. Než se ovšem k tomuto zásadnímu kroku rozhodnete, pečlivě si ho promyslete.
Je libo mít na zahradě zeleného „ptáka“, „rybu“ nebo snad jiného živočicha? Některé tvary jsou pro našince možná nepředstavitelné, avšak například živé spirály už nepatří mezi výjimky. Získat požadovaný výsledek vám pomůže buď odborník, či pletivo z drátů, které natvarujete na rostlinu, a vaše ruce. Všechny přečnívající výhony několikrát za rok odstřihněte, tím současně podpoříte hustý růst.
ZÁZRAČNÝ ŽIVÝ PLOT EXISTUJE!
Možná jste to už také slyšeli – prý existuje rostlina, slibující velké roční přírůstky. Že by zázrak? Na ty ale dospělí už nevěří. Tak jak to tedy je? Opravdu je k dostání sibiřský jilm, který se předpěstovává ze semen speciální technologií v sedmnácti krocích. Po výsadbě se musí sazenice zkrátit na 10 až 15 centimetrů, avizovaný roční přírůstek je skutečně v průměru asi 1,5 metru.
Rychlost růstu závisí hlavně na dostatečném množství živin, vláhy, počtu slunečných dnů, ale také na pravidelném sestřihávání (každý rok alespoň o třetinu přírůstku). Jedině tak vám vyroste krásně hustý živý plot, a nejen dlouhé výhony. A až dosáhne vámi požadované výšky, stačí omezit zálivku, růst se zpomalí, a dále je třeba živý plot třikrát ročně tvarovat. Tato rostlina nemá ráda kyselou půdu, jinak poroste všude, samozřejmě na zastíněném místě už nikoli rychlostí blesku.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.