Vědcům z CERNu se podařilo zachytit antihmotu, na pohon Star Treku je to ale zatím málo

| Autor: Korzo | Rubrika: ABC Zahrady a Bydlení

Vědcům ze švýcarské nukleární laboratoře CERN se podařil zásadní průlom. Zachytili částice antihmoty, konkrétně 38 atomů "anti-vodíku". Vědci tvrdí, že polapení antihmoty je zásadní technický průlom, který snad pomůže rozluštit jednu z velkých záhad fyziky částic.




"Zatím jsme zachytili třicet osm atomů, což je opravdu málo. Nedala by se tím pohánět hvězdná loď Enterprise ze Star Treku a dokonce ani ohřát šálek kávy. Teď nás čeká další krok, a sice studovat je.

Přesto jde o zásadní objev. Mohlo by nám to pomoci připravit pokusy, které by mohly buď potvrdit to, co už víme, nebo také vést k zásadním změnám v našem pohledu na fyziku částic," vysvětluje profesor Rob Thompson, vedoucí katedry fyziky a astronomie na University of Calgary, který se na pokusu aktivně podílel.

Silnější než vodíková bomba
Podle teorie, s níž přišel v roce 1931 výstřední britský fyzik Paul Dirac, antihmota je prostě obyčejná hmota, jen "naopak".

Když se energie transformuje na hmotu, vznikne částice i její zrcadlový obraz, takzvaná antičástice, která má opačný elektrický náboj.
Normální atomy mají kladně nabitá jádra a záporně nabité obíhající elektrony. Jejich antihmotové protějšky to mají naopak, tedy záporná jádra a kladně nabité elektrony.

Když se částice a antičástice setkají, okamžitě se navzájem zničí a vydají přitom ohromné množství energie.

Jak připomíná listu Telegraph, právě na tomto principu prý funguje pohon lodi Enterprise v seriálu Star Trek anebo bomba ukrytá pod bazilikou Svatého Petra ve thrilleru Andělé a démoni spisovatele Dana Browna. Zatím šlo tedy vždy jen o námět pro science fiction, ale teoreticky by i půl kila antihmoty mohlo skrývat více destruktivní síly než nejsilnější vodíková bomba.

Jako při Velkém třesku
Vědci se domnívají, že když před čtrnácti miliardami let při Velkém třesku vznikl náš vesmír, uvolnilo se stejné množství hmoty i antihmoty.

Dnešnímu kosmu ale bezvýhradně dominuje obyčejná hmota. Je to dobře, protože jinak by byl vesmír velmi nebezpečný. Vědci si už ale dlouho lámou hlavu s tím, kam se vlastně všechny antihmota poděla. Profesor Mike Charlton, britský člen týmu, k tomu říká:

"Vodík je nejjednodušší ze všech atomů a antivodík se dá tedy v laboratoři nejsnáze připravit. Když tomu procesu porozumíme, snad to vrhne nějaké světlo na otázku, proč se vesmír sestává z hmoty a nikoliv antihmoty."




ČTĚTE TAKÉ: Jak kombinovat košili












STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Jak pěstovat banánovník: Potřebuje spoustu světla!

Jak pěstovat banánovník: Potřebuje spoustu světla!

Včera | Banánovník se běžně pěstuje doma jako pokojová rostlina, ale někdy nepřežije ani do období kvetení.…

Jak využít slupky z pomeranče: Na boty, hmyz i při úklidu

Jak využít slupky z pomeranče: Na boty, hmyz i při úklidu

25. 2. | Šťavnaté, chutné a plné vitamínů. Pomeranče jsou nejoblíbenějším jižním ovocem. Konzumujeme je jen…

Co je kapková závlaha? Ušetří vám peníze

Co je kapková závlaha? Ušetří vám peníze

23. 2. | Zalévat pitnou vodou na zahradě je luxus. Ale jak ušetřit a přitom poskytnout rostlinám dostatek…

3 skvělé polévky: Mrkvový krém, ukrajinský boršč, pórková se slaninou

3 skvělé polévky: Mrkvový krém, ukrajinský boršč, pórková se slaninou

22. 2. | Hledáte ideální jídlo na pozdní večery na zahřátí a plné zeleniny? Polévky jsou v zimě jasnou…