Velikonoce a "Pašijový týden"

| Autor: Dana Švigová | Rubrika: ABC Zahrady a Bydlení

Po postních nedělích přichází tzv.Pašijový týden - Modrý pondělí, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Pondělí velikonoční. O Škaredé středě by se neměl nikdo mračit, aby se nemračil celý rok.

Velikonoce a "Pašijový týden"


Po postních nedělích přichází tzv.Pašijový týden - Modrý
pondělí, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží
hod velikonoční a Pondělí velikonoční.


O Škaredé středě by se neměl nikdo mračit, aby se nemračil celý
rok.


Na Zelený čtvrtek přestávaly zvonit zvony ( odlétaly do Říma) a
nahradily je klapačky. Typickým obyčejem bylo honění Jidáše, dbalo se na
to, aby honěný chlapec, který Jidáše představoval byl zrzavý. Hospodyně
vstávaly v tento den velmi brzy, aby zametly dům před východem slunce, ostatní
členové domácnosti vstávali rovněž před východem slunce a společně se
modlili. Po modlitbě se omyli rosu, aby nebyli nemocní. Kdo toho dne posnídal
chléb s medem, byl chráněn před uštknutím hadů, sršní a vos. Odpoledne
bylo zakázáno pracovat. Název zelený je odvozeno od roucha, které se tento
den oblékalo.


Dnem hlubokého smutku je Velký pátek, kdy se nekonají mše, pouze
se čtou texty a zpívá se. Současně se odhaluje a uctívá kříž. V tento
den lidé vstávali rovněž velmi brzy a omývali se v potoce studenou vodou,
aby se chránili před nemocemi. S tímto dnem byla také spojena víra v
magickou sílu země a v zázraky. Podle lidové pověry se v tento den otvírala
země, aby vydala své poklady. 


Dnem svěcení ohně byla Bílá sobota. Zapaloval se paškál
(Velikonoční svíce) a s ním se přenesl oheň do kostela. Odtud si posvěcený
oheň odnášely do svých domovů hospodyně, aby zapálily ohniště. Ohořelá 
dřívka se strkala doma za trámy, aby se domu vyhnul oheň, popelem se sypaly
louky. Součástí obřadů na Bílou sobotu je Vzkříšení - vyzvednutí
monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha či obraz z Božího
hrobu ( nesly se obcí).


Svěcení všech velikonočních pokrmů se provádělo na Boží hod
velikonoční
. Ve východních Čechách se z jídel obětovalo zvěři,
sadu, vodě podobně jako o Vánocích. 


Pondělí velikonoční je u nás nejvýznamnější den velikonočních
svátků. Je to den spojený s pomlázkou a velikonočním hodováním. 
Chlapec, který přišel jako první do domu byl nejvíce obdarován. Jeho pomlázkou
potom hospodyně vyšlehala domácí zvířectvo, aby se "pomladilo".
Známá je i babská pomlázka, která probíhala v v úterý, kdy vdané ženy
oplácely šlehání mužům.


Autor: Dana Švigová


Další články z rubriky

Jak pěstovat banánovník: Potřebuje spoustu světla!

Jak pěstovat banánovník: Potřebuje spoustu světla!

Dnes | Banánovník se běžně pěstuje doma jako pokojová rostlina, ale někdy nepřežije ani do období kvetení.…

Jak využít slupky z pomeranče: Na boty, hmyz i při úklidu

Jak využít slupky z pomeranče: Na boty, hmyz i při úklidu

Včera | Šťavnaté, chutné a plné vitamínů. Pomeranče jsou nejoblíbenějším jižním ovocem. Konzumujeme je jen…

Co je kapková závlaha? Ušetří vám peníze

Co je kapková závlaha? Ušetří vám peníze

23. 2. | Zalévat pitnou vodou na zahradě je luxus. Ale jak ušetřit a přitom poskytnout rostlinám dostatek…

3 skvělé polévky: Mrkvový krém, ukrajinský boršč, pórková se slaninou

3 skvělé polévky: Mrkvový krém, ukrajinský boršč, pórková se slaninou

22. 2. | Hledáte ideální jídlo na pozdní večery na zahřátí a plné zeleniny? Polévky jsou v zimě jasnou…