Vypěstujte si vlastní goji neboli kustovnici čínskou

Vypěstujte si vlastní goji neboli kustovnici čínskou

Goji je již několik století neoddělitelnou součástí tradiční čínské medicíny. U nás se drobné plody podobné brusinkám začínají prosazovat jako přírodní antioxidant, který vás zbaví nejrůznějších neduhů.

Goji, kustovnice čínská – ovoce radosti

První zmínka o goji se váže k dynastii Ming, která v Číně vládla v letech 1368 až 1644, a dodnes se drobné červené bobule považují za přírodní zázrak. K popularitě ovoce přispěl i mýtus o Číňanovi jménem Li Qing Yuen, jenž se prý díky pravidelné konzumaci goji dožil neuvěřitelných 252 let. Dalším příkladem pozitivních účinků plodů goji jsou tibetští mniši. Ti goji pravidelně konzumují, a proto se zřejmě dožívají vysokého věku v plném zdraví, vitalitě a svěžesti.

Jak poznat to pravé goji

Kustovnice čínská (Lycium chinensis) pochází z Himalájí, ale pěstuje se v severních a západních oblastech Číny, v Koreji, Japonsku a Tibetu. Opadavý keř s převislými větvemi z čeledi lilkovitých (Solanace) vypadá na první pohled nenápadně, ovšem jen do června, kdy bohatě rozkvete trubkovitými květy purpurové barvy. O opylení se postará hmyz. Na rozdíl od ostatních druhů kustovnic, kterých je téměř stovka, nemá kustovnice čínská trny na výhoncích. Vzrůstná a vitální je však stejně jako například u nás rozšířená kustovnice cizí (Lycium barbarum), která je považována za invazivní rostlinu.

Snadné pěstování kustovnice

Pěstování kustovnice čínské je jednoduché. Miluje slunce, ale bude se jí dařit i na přistíněných stanovištích. Roste dobře v půdě, která je kyprá a písčitá a bohatá na živiny. V zimním období nevymrzá, bez problémů snese i teploty – 25 o C. Doba výsadby je březen až květen nebo na podzim od září do listopadu. Podaří-li se vám sehnat semena či řízek, máte vyhráno. Semena ochotně klíčí a dřevité řízky spolehlivě zakoření bez zvláštní péče. První úrodu můžete očekávat již třetím rokem.

S výsadbou opatrně

Velmi brzy keř dosahuje výšky až tří metrů a pokud má dostatek prostoru, volnou plochu zakrátko ovládne a zaplní. Proto se kustovnice čínská hodí k výsadbě pouze tam, kde nebude utiskovat ostatní rostliny. Například jako solitér, k ozelenění neúrodných ploch a svahů, ale v žádném případě nelze kustovnici čínskou doporučit do malé zahrady.

Pravidelný řez je důležitý

Kustovnice je velmi vitální keř a již v prvním roce vytvoří více než metrové výhonky. Řezem ji lze usměrnit tak, aby nepřerůstala více, než si přejete, a také si pak udrží pohledný tvar.

V případě, že rostlina vytvořila jen jeden výhon, je potřeba jej zkrátit ve výšce 10–15 cm tak, aby v následujícím roce rozvětvila na 5 až 6 kosterních větví. Tento základní tvar keře pak pravidelně udržujte podzimním řezem ihned po sklizni. Další péče o keř spočívá pouze v odstraňování nevhodně rostoucích, suchých či polámaných větví. Průklest si však můžete ponechat až na předjaří.

Goji je vitamínová bomba

Plody kustovnice čínské jsou přírodní lékárnou, a to doslova. Obsahují 18 druhů aminokyselin včetně všech esenciálních aminokyselin a stopových prvků (např.: zinek, železo, měď, vápník, selen, fosfor). Dále obsahují vitamíny C, B1, B2, B6 a E, které podporují imunitu, snižují únavu a mají vliv na celkovou regeneraci organismu. Drobné peckovice goji jsou rovněž bohatým zdrojem karotenoidů, jejichž obsah předčí i mrkev. Také je třeba zmínit unikátní skupinu polysacharidů, které neutralizují volné radikály, čímž zpomalují proces stárnutí a posilují imunitní systém. Další cennou látkou obsaženou v goji je prvek germanium, který působí proti rakovinovým buňkám v těle. 

Přírodní kosmetika může působit jako lék. Víte podle čeho ji vybírat? Více čtěte ZDE

Plody kustovnice čínské dozrávají koncem října. Plody lze konzumovat čerstvé nebo usušit. Po usušení je můžeme přidat všude tam, kde se používá sušené ovoce, například do zákusků, na muffiny, na koláč či do bábovky. Velmi vhodné je přidat hrst sušených plodů do cereálií k snídani, neboť podle Tibeťanů, kdo snídá goji, bude šťastný celý den. Čerstvé plody se výborně hodí i do ovocných salátů, k lisování šťávy či na pečený čaj, který se připravuje podobně jako šípkový.

Doporučujeme

Články odjinud