Welfare přístup zajišťuje, aby zvíře při Přepravě, přehánění, ustájení, fixaci, omráčení či vykrvování za účelem provedení porážky nebylo vystaveno jakékoli jiné nežli nezbytné bolesti nebo utrpení.
V běžném aneb konvenčním chovu je upřednostňována vysoká produktivita kvůli zachování nízkých nákladů. Důsledkem toho žijí zvířata často ve stísněných prostorách, nemají možnost výběhu a krmena jsou směsmi obsahující geneticky modifikované suroviny, antibiotika, barviva, hormony apod. Všechny tyto látky se v tkáních zvířat ve zdánlivě nepatrné míře po celý život usazují a u člověka pak může jejich kumulace způsobit řadu zdravotních komplikací.
Chovatelé hospodářských zvířat na biofarmách si plně uvědomují, že pokud chtějí zákazníkům nabídnout „zdravý“ a kvalitní produkt neboli biomaso, musí se taktéž jeho původci za života těšit dobrému fyzickému i psychickému zdraví. A právě dodržování životní pohody zvířat je tou nejlepší cestou k jejich spokojenosti.
Minimum bolesti a stresu
Co tedy znamená welfare? Za pohodu zvířat neboli welfare je považován vyvážený stav, kdy je zvíře bezproblémově schopno vyrovnat se svými vlastními silami s působením prostředí. Je zakázáno jej bít, kopat nebo vykonávat tlak na jeho zvlášť citlivá místa, včetně očí a pohlavních orgánů, drtit, kroutit nebo lámat zvířeti ocas.
Možná byste se divili, kolikrát se tyto praktiky na jatkách uplatňují.
Základním pravidlem je nepůsobit zbytečnou bolest a nepoužívat k pohánění mučicí nástroje. Dále je nutné zajistit co nejpřirozenější ustájení, tak aby spolu nebyla např. nepřátelská plemena a zvířata měla vždy dostatek vody i denního světla. Provozovatel jatek musí mít mimo napájení a krmení pro tyto příležitosti zajištěnu podestýlku. Jedinci, kteří nejsou poraženi do dvanácti hodin od svého přemístění na jatka, musí strávit noc v místech pro ustájení.
Jatečné zvíře smí být přivedeno do prostoru porážky pouze ve chvíli, po které neprodleně následuje jeho porážka. Někteří odborníci tvrdí, že je lepší, když zvíře nevidí porážku předešlého kusu, protože je pak klidnější - má prostě menší strach. Díky tomu je potom i samotné maso chutnější. Při samotném omráčení před poražením kusu by mělo být zvíře bezpečně fixováno, aby zbytečně netrpělo a nebylo vystavováno opakované bolesti. Výše uvedený výčet se týká pouze základních, avšak důležitých pravidel. Pokud někdo pochybuje o významu těchto změn v chovu zvířat, stačí navštívit některé z jatek a změní rychle názor.
Změna není žádná fuška
Základním problémem v jejich všeobecné aplikaci je postoj chovatelů a provozovatelů jatek. Ti by museli změnit svůj způsob práce a často i modernizovat vybavení, což je pro mnohé z nich nepřekonatelná překážka. Obchod pro ně neznamená komunikaci s přírodou, úctu k okolnímu prostředí i ke zvířatům. Život na venkově, kde se většinou hospodářská zvířata chovají, připomíná stále více hektický a neosobní život ve městě.
Zapomněli jsme na zvyky, rituály a přírodní zákonitosti, které je nutno dodržovat pro přirozený chod věcí. Čtyři roční období se zúžila na dvě, lidé raději zajdou do supermarketu, i když by mohli využít služeb místního řezníka.
Když se nerozpakujeme cestovat kilometry do hypermarketu, proč si místo toho neudělat alespoň občas výlet na okolní biofarmu? Někdy dokonce stačí jen proklikat internet a objednat si dovážku až do domu. Co se na větší objednávku domluvit i se sousedy, známými a kamarády? Oslavit to následně můžete společným grilováním na zahradě. Odměnou vám bude nejen lepší pocit z vlastního přístupu, ale i chutnější a zdravější jídlo.
„Další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu My Life.„
ČTĚTE TAKÉ:
Naštvaná Vendula Auš Svobodová: Nejsem těhotná, sakra!