Zelenina na balkóně

| Autor: MF | Rubrika: ABC Zahrady a Bydlení

Za všechnu zeleninu, kterou můžeme poměrně snadno sklízet na balkoně, se věnujme rajčátkům. Pěstovat je začínáme nejdříve v květnu, máte tedy čas opatřit si zodpovědně vše, co budete potřebovat.



Červeňoučké potěšení



Plodit pak začnou tehdy, kdy noční teploty neklesnou pod 16 °C, ovšem při správné péči budou produkovat ještě i na podzim.

Kam s nimi

Do samozavlažovacího květináče udělejte zespodu větší počet otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno položte vrstvu drcených tašek či cihel. Potom můžete rajčata začít sázet, a to tak, aby jejich kořeny dosahovaly až na dno. Zasypte je kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte jednotlivé rostlinky šikmo a více od sebe, budou se během růstu méně vzájemně zastiňovat. Květináč překryjte průhledným polyetylenem. Kontrolujte ovšem, zda tento kryt rostlince nebrání v růstu. Květináče s takto vysazenými rajčaty umístěte na slunné místo, nejlépe v jižním směru.

Trvalá závlaha

Výhody, které přináší samozavlažovací květináč, se neprojeví příliš zjevně u menších rostlin. Ty se spokojí s menší závlahou i s menším přísunem živin. Skutečný efekt trvalé závlahy se projeví u velkých rostlin rajčete, které koncem léta potřebují již velké množství vody a živin, a které v samozavlažovacím květináči neomezují pro nedostatek vláhy na podzim růst a tvorbu plodů. V případě teplého a slunečného léta se ze samozavlažovacího květináče na jižní lodžii sklidí postupně mnoho kilogramů čerstvých plodů. Nevylamujte postranní výhonky rajčete, právě ty mohou plodit nejvíce!

Biohnojení

Hnojte rajčata kvalitním hnojivem a přihnojujte je ještě přírodními hnojivy do vody ve spodní nádobě. Chcete-li biorajčata, a to jistě chcete, hnojte je výluhem z kopřiv. Další variantou jsou organická hnojiva. Nezapomeňte, že hnůj obsahuje poměrně vysokou koncentraci živin, takže je třeba aplikovat přiměřenou dávku. Například kvašený slepičí trus řeďte s vodou v poměru 1:10. Poměrně málo využívanou, ale užitečnou metodou je zelené hnojení. Hodí se k němu zejména rostliny z čeledi Fabaceae (například hrách, vikev, fazole), protože hlízkové bakterie na jejich kořenech umějí fixovat dusík.

Více o pěstování zde



„Další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu My Life„

Další články z rubriky

Jak využít slupky z pomeranče: Na boty, hmyz i při úklidu

Jak využít slupky z pomeranče: Na boty, hmyz i při úklidu

Dnes | Šťavnaté, chutné a plné vitamínů. Pomeranče jsou nejoblíbenějším jižním ovocem. Konzumujeme je jen…

Co je kapková závlaha? Ušetří vám peníze

Co je kapková závlaha? Ušetří vám peníze

23. 2. | Zalévat pitnou vodou na zahradě je luxus. Ale jak ušetřit a přitom poskytnout rostlinám dostatek…

3 skvělé polévky: Mrkvový krém, ukrajinský boršč, pórková se slaninou

3 skvělé polévky: Mrkvový krém, ukrajinský boršč, pórková se slaninou

22. 2. | Hledáte ideální jídlo na pozdní večery na zahřátí a plné zeleniny? Polévky jsou v zimě jasnou…

5 tipů, jak zbavit domácnost přebytečných věcí

5 tipů, jak zbavit domácnost přebytečných věcí

22. 2. | Zakopáváte doma o lyže, boby nebo sáně, knihovna přetéká a skříně praskají ve švech? Pokud nemáte…