Vítězné náměstí, Náplavka na Výtoni, Vršovice či Karlín. A to ještě zdaleka není konečný počet. Farmářské trhy v hlavním městě vyrůstají jako houby po dešti. K velké radosti všech milovníků dobrého jídla.
Je až s podivem, jak nesmírně přínosný může někdy být takový krok zpátky. Tím krokem zpátky mám na mysli nedávné vyrojení se farmářských trhů v Čechách.
Jde totiž o významný krok do minulosti, kdy neexistovaly supermarkety ani hypermarkety s širokou nabídkou pěkně balených, avšak často chuť postrádajících potravin.
Jde o krok zpět do časů, kdy drobní zemědělci a řemeslníci cítili nejen zodpovědnost za své vlastní produkty, ale i patřičnou hrdost. Takže teď tu máme pořádné trhy s čerstvými a poctivými produkty všeho druhu shromážděnými na vybraném plácku.
Jasně, Francie to ještě není, ale troufám si odhadnout, že to nebude nijak dlouho trvat a české trhy se těm francouzským směle vyrovnají. Samozřejmě, nabídka zůstane do jisté míry odlišná, je nutno si uvědomit, že česká kotlina není a zřejmě ani navzdory globálnímu oteplování nikdy nebude Středomořím. Dlužno podotknout, že mnozí zákazníci se tímto zjištěním cítí být poněkud zaskočeni a zahajovací květnová nabídka české zeleniny jim připadala poněkud skoupá.
Moderní zákazník zmatený supermarketovou celoroční hojností zeleniny a ovoce, jež v průběhu dvanácti měsíců nedozná výrazné změny, pak může pocítit jisté zklamání nad tím, že mu český pěstitel v květnu nenabídne nic jiného než první čerstvé ředkvičky, kedlubny, hlávkový salát a ke konci měsíce taktéž chřest, jenž se konečně, po nesmírně dlouhé odmlce, navrací zpět do českých kuchyní.
Někteří zákazníci zase byli poněkud zmateni cenami, jež byly u mnohých výrobků vyšší a u jiných zase nižší, než bývá zvykem v běžném obchodě. Právě na farmářských trzích se konečně ukáže, jaká je skutečná cena v Čechách vypěstovaných a vyrobených produktů. Neexistuje tu totiž žádný mezičlánek, který by si pro sebe nárokoval marži, neexistuje tu ani mocný supermarket, který by producentovu cenu tlačil dolů tak usilovně, až by mu nezbylo, než upustit od kvality anebo zemřít hlady. Cena jednoduše odráží výrobní náklady plus zisk, nic víc, nic míň.
Takže, co se vlastně dá na českých farmářských trzích koupit? Předně čerstvá zelenina a čerstvé ovoce, vypěstované českými pěstiteli výhradně na území Čech a Moravy.
Tedy žádné zcestovalé marocké jahody, žádné cukety z italského jihu ani banány až z daleké Kostariky, ale starý dobrý český česnek, znovuobjevený český bílý chřest či prosluněné moravské meruňky. Zkrátka jen tradiční plodiny, které nakupovaly už naše praprabáby, a našim prapradědům z nich připravovaly hutné polévky a dětem pokroutky.
Dále poctivé, ručně zadělávané velké pecny chleba, na nichž se člověk naučí, jak má vlastně takový chléb ve skutečnosti chutnat. Také koláče a koláčky podle staročeských receptur a v prověřené kvalitě, housky celozrnné, bezlepkové nebo bio, a všelijaké domácí sladké laskominy. Ke slovu se také konečně dostávají české výrobky z kozích farem, jejichž snaha o zařazení do supermarketových regálů byla léta marná.
Na farmářských trzích jsou nyní k mání výborné kozí sýry mnoha druhů, kozí tvaroh, pasterované i nepasterované kozí mléko, kozí syrovátka a kozí máslo. Z ovčího mléka se tu prodávají především sýry a z mléka kravského kromě sýrů také pravý farmářský jogurt a jogurtový probiotický nápoj jako od rázné selky ze statku. Za pozornost bezpochyby stojí také takzvaný mlékomat, vydávající ze svých útrob čerstvé nepasterované kravské mléko. Mléko je vychlazené na příjemné 4 °C, má nádherně hustou konzistenci a tu správnou mléčnou chuť. Šikovnější jedinci si z něj navíc mohou doma připravit vlastní domácí čerstvý sýr.
Poněkud neobvyklým osvěžením nabídky trhů je pštrosí maso, jehož vzrůstající obliba dává tušit, že české pštrosí farmy čeká bezstarostná budoucnost. Dále tu bývají zástupci krůtí farmy, chovatelé králíků a také farmáři chovající selátka a vepříky, jejichž výtečné maso samo promlouvá o láskyplné péči, jíž se jim během jejich nedlouhého prasečího života dostává.
A protože jsme v Čechách, voní farmářské trhy také poctivými domácími uzeninami všeho druhu, počínaje klobáskami a salámy přes slaniny a paštiky až po jitrničky a ručně vázané špekáčky. Nejvíce mé oko však plesá nad přítomností čerstvých českých rybek. A není to přítomnost nijak náhodná, nýbrž zákazníky převelice žádaná, což je v Čechách, kde byl ještě přednedávnem prakticky jedinou pravidelně konzumovanou rybou smažený vánoční kapr, příjemné překvapení.
Třeba na takové výtoňské náplavce jsou rybky nejen čerstvé, ale dokonce i živé, plovoucí v kádi, z níž vám je šikovný rybář na požádání vyloví, bací i obratně vykuchá, případně také rovnou dozlatova ogriluje, zakápne citronem a naservíruje s chlebovým plátkem. Na konec tohoto dlouhého výčtu bych ještě neměla zapomenout na stánky s výtečnými mošty, českým a moravským vínem, domácími vejci, medem, bylinkami, kytičkami, domácími marmeládami, houbami a spoustou dalšího poctivého tuzemského zboží.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Food.
ČTĚTE TAKÉ:
Třpytivé balerínky pro sezonu večírků a oslav!
STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU