Nežádoucí diagnózu si musela vyslechnout populární česká zpěvačka Anna K. Ve dvaapadesáti letech se jí do prsu vrátila rakovina. Před osmi lety se jí podařilo boj s nemocí vyhrát, nevzdává se ani tentokrát. Které další slavné ženy bojovaly s rakovinou prsu?
Pokračování 2 / 8
Kylie Minogue
Ve světě prevence rakoviny prsu je Kylie i dnes, deset let po svém onemocnění, největší hvězdou ze všech. Lékaři dodnes hovoří o „Kylie efektu“ – právě díky tomu, že světoznámá zpěvačka veřejně hovořila o své nemoci v době, kdy to nebylo úplně běžné, a ženy, i ty mladší, začaly chodit na pravidelné preventivní prohlídky. Ovšem právě Kylie Minogue na vlastní kůži zažila, že mamograf není všemocný: Jen pár týdnů poté, co absolvovala mamografické vyšetření s ujištěním, že je zcela zdravá, si sama našla v prsu bulku. Její poselství ostatním ženám proto zní: „Máte-li sebemenší pochybnost, jděte na prohlídku znovu! To, že někdo nosí bílý plášť, ještě neznamená, že má za všech okolností pravdu.“
Po diagnóze následovala operace a chemoterapie, o které prohlásila, že to bylo něco podobného, jako by zažila „výbuch nukleární bomby“. „V těch nejtemnějších a nejhnusnějších okamžicích mě podpořila moje rodina,“ říká. „Vyrůstala jsem v rodině, která mě za žádných okolností nesrážela, a nikdy jsem od rodičů neslyšela, že něco nezvládnu. A to mi pomohlo i v těchto nejtěžších chvílích.“
Jak funguje mamograf?
Pokračování 3 / 8
Olivia Newton-John
Hvězda filmu Pomáda si ještě dnes, po víc než dvaceti letech, vzpomíná na okamžik, kdy se dozvěděla, že má v pravém prsu nádor a musí podstoupit mastektomii: „Nemohla jsem spát. Sešla jsem po schodech z ložnice do předsíně, seděla jsem potmě a cítila, jak mě zaplavuje strach. Byla jsem přesvědčená, že rakovina zachvátila každý kousíček mého těla a šíří se strašlivou rychlostí. Pár týdnů byl můj svět v naprostém chaosu. Ale pak jsem se uklidnila a dokázala sebrat mentální sílu. Pořád ještě byl ve mně kousíček naděje.“
Diagnóza pro ni představovala o to větší šok, že vždycky byla posedlá zdravým životem: „Nikdy jsem nekouřila, vína jsem vypila maximálně skleničku, ráda jsem cvičila. Ale stejně jako mnoho žen jsem pořád měla potřebu každému se zavděčit. A stále mám podezření, že stres, který mi to způsobovalo, se na mém onemocnění nějak podílel.“ Po léčbě začala chodit na psychoterapii, která jí pomohla začít o sobě přemýšlet jinak: „Poprvé jsem se učila brát vážně svoje vlastní pocity. Naučila jsem se netrápit se stále pocity viny.“ Herečka letos v květnu bohužel potvrdila, že se jí rakovina prsu vrátila. Nyní podstupuje léčbu.
Pokračování 4 / 8
Brigitte Bardot
Rakovinou prsu onemocněla v roce 1983, deset let poté, co odešla ze světel reflektorů do ústraní a věnovala se výhradně boji za práva zvířat. Její první reakce byla fatalistická: odmítla léčbu a rozhodla se zemřít. Za záchranu života vděčí své kamarádce Marině Vlady, další z francouzských filmových femmes fatale. Ta, když se o nemoci své přítelkyně dozvěděla, nasedla na letadlo a vypravila se na její farmu La Madrague kousek od Saint Tropez. A přesvědčila ji, aby podstoupila léčení.
Jak si správně vyšetřit prsa?
Pokračování 5 / 8
Anastacia
Popová hvězda si prošla temným tunelem rakoviny prsu hned dvakrát. „Když jsem onemocněla poprvé, v roce 2003, o nemoci se na veřejnosti vůbec nemluvilo. Ale jakmile jsem o tom promluvila do médií, stejně jako Kylie Minogue nebo Sheryl Crow, najednou o tom mluvili všichni. Stalo se z nás jakési společenství a navzájem si dodáváme pocit, že se to dá zvládnout,“ vzpomíná. Jenže po deseti letech se rakovina vrátila. Anastacia se okamžitě rozhodla pro dvojitou mastektomii, ale lékaři ji zrazovali: „Poslali mě k psychologovi, aby mi vysvětlil, k čemu se chystám. Já jsem si toho ale byla naprosto jasně vědoma!“
Nevěděla ovšem, že operace, kterou se rozhodla podstoupit, má i následky, které si předem neuměla představit: „Netušila jsem, kolik bolesti mě čeká. Na rekonstrukci prsou mi vzali svaly z mých zad a dlouho jsem se vůbec nemohla ohnout. Trvalo pět měsíců, než jsem si znovu dosáhla na prsty u nohou. A to jsem měla pocit, že jsem vyhrála bitvu!“
Pokračování 6 / 8
Cynthia Nixon
Jedna ze čtyř hvězd Sexu ve městě se po diagnóze rakoviny prsu zachovala podobně, jako by to asi udělala její seriálová hrdinka Miranda: nepolevila ani o píď ve svém pracovním nasazení. Dokonce i operaci prsu si naplánovala na neděli, aby nezmeškala ani jedno představení, ve kterém účinkovala. „Pro mé blízké to bylo asi horší než pro mě samotnou,“ přiznává. V první řadě to těžce nesla její životní partnerka: „Christine doslova panikařila. Snažila se zklidnit jakýmkoli dostupným způsobem, například se hrozně přejídala,“ konstatuje dnes už se smíchem. „Ale dokázaly jsme to nejtěžší: promluvit si o tom s mými dětmi.
Řekly jsme jim: našli mi něco v pravém prsu. Zachytili jsme to včas. Musejí mi to vyoperovat a čeká mě ozařování. Ale budu v pořádku.“ Nyní, s odstupem devíti let, říká, že to nejhorší na nemoci je strach: „Jediná věc, které je třeba se doopravdy bát, je samotný strach. Hrozí vám, že nebudete chodit na preventivní prohlídky, protože se o sobě nechcete dozvědět něco, čeho se bojíte. Ale ono vás to nakonec dostihne a pokud se tomu budete vyhýbat, dopadne to špatně.“
Jak vypadá boj s rakovinou?
Pokračování 7 / 8
Maggie Smith
Představitelka statečné profesorky McGonagallové bojovala s rakovinou doslova na place při natáčení série filmů o Harrym Potterovi. „Neměla jsem vlasy, takže nebyl žádný problém nasadit si paruku,“ říká s typickým sarkastickým humorem, ale vzápětí dodává: „Chemoterapie způsobí, že se cítíte hůř než kvůli samotné rakovině. Bylo mi příšerně špatně. Přidržovala jsem se kulis a pořád jsem se snažila zvládnout následujících pár minut.“ Po natáčení filmu Harry Potter a Princ dvojí krve ztratila nejen spoustu sil, ale také sebedůvěru, takže měla strach z návratu na divadelní jeviště: „Byla jsem hrozně nejistá. V mém věku se člověk navíc zotavuje déle a není tak odolný. Sebralo mi to hodně energie. Ale posledních pár let se znovu vzpamatovávám. Vracejí se mi síly.“
Pokračování 8 / 8
Sheryl Crow
Countryová hvězda byla vždy posedlá zdravým životním stylem: zdravě jedla, cvičila a cítila se nepřemožitelná. Takže diagnóza zhoubného nádoru v levém prsu pro ni znamenala šok. V nejtěžších chvílích ji podržela její rodina. Rodiče, sestry Karen a Kathy i bratr Steve dorazili do jejího domu v Los Angeles, kde střídavě drželi služby, vařili jí polévku a povídali si s ní tak dlouho, až hrůza z nemoci postupně pominula. Ale ani potom to nebylo úplně lehké: „Jsem zvyklá na hodně aktivní životní styl a únava po léčbě ozařováním mě přiváděla do depresí,“ říká.
„Ale nakonec jsem se tomu poddala. Řekla jsem si, v pořádku, teď je potřeba se trochu vyspat a odpočinout si.“ Právě okamžik, kdy se vědomě rozhodla dopřát si odpočinek, znamenal v její léčbě zásadní pozitivní obrat. „Teď o sebe pečuji jinak než předtím. Naučila jsem se říkat ne, když se na něco necítím. Naučila jsem se, že jsem stejně důležitá jako lidé okolo mě. A když se o sebe dobře nepostarám, nebudu schopná vydat ze sebe to nejlepší.“
