Bára Štěpánová... Tuto postavou drobnou, avšak uměním nepřehlédnutelnou herečku a moderátorku není třeba podrobněji představovat. Před lety se v televizi blýskla v mistrném Šíšou. Své diváky si našlo rovněž její Trní a snad jen málokdo by neznal Cestománii, ať už původní či novou... Přinášíme rozhovor, který prozrazuje, že Bára Štěpánová má velmi kladný vztah ke psům. Krmí je mimo jiné výrobky české firmy FALCO.
Když jsem byla malá, měli jsme pejska u babičky. Ale ve věku dospělém k nám přišel pes až když jsme koupili dům. Pes v něm bydlel totiž dřív než my. Nemohli jsme dopustit, aby ho dali do útulku, tak u nás zůstal.
Míra nikdy žádného psa neměl, ale když už tu fenka byla, šel se s Elsinkou seznámit. Koupil nějakou debrecínku nebo co to tenkrát bylo a blížil se k plotu. Ovčák, když se postaví na zadní a opře se o plot, je dost velký. Míra proto něžně promluvil: Elsinko, já jsem teď tvůj nový páníček. Podal jí dobrůtku a byla jeho. Asi za půl hodiny potom k nám přišel nějaký člověk cosi vyřizovat a Elsa se už postavila vedle Míry, že ho bude bránit. Ta fena to dodnes ví, že jsme ji zachránili a Míru bezmezně miluje. Tak to byl náš první pesák před pěti lety. Naprosto oddaný pes, který nás bezmezně miluje.
Jeden je málo
Já jsem si ale řekla, že jeden pes musí být vlastně dost osamělý, když někam odjedeme, a to my pořád někam jezdíme, a tak jsem usoudila, že potřebuje kamaráda. Někdo mi poradil, že by pro nás byl bezvadný takový pes, který nepotřebuje stále někam běhat, který je rád, že je doma, a to je prý bernský salašnický pes. A tak jsem se začala zajímat, jak vypadá. No jako chlupatý menší bernardýn! Jako malá jsem totiž toužila po bernardýnovi! Jednou jsme takhle po představení seděli někde na Kladně a přišel tam taky Petr Bendl. Mezi řečí se zjistilo, že mají fenu berňáka, která bude mít štěňata. Tak ať se prý přijedeme podívat. No – znáte to, podíváte se a hned byla jedna pejsinka naše. Pojmenovali jsme ji Abba po té slavné hudební skupině.
Měli jsme strach, jak ji Elsinka přijme, ale bylo to úžasné. Od prvního okamžiku se k ní chovala jako ke svému štěňátku. Opatrovala ji a bylo to bezvadné. Vyrostl z ní krásný huňatý medvídek. Zkrátka skoro bernardýn.
Před dvěma lety v listopadu Abuška zmizela. Holky se zkrátka sebraly a utekly. My stále ještě budujeme a nějak se s těmi všemi řemeslníky stalo, že zůstalo někde otevřeno. Ovčačka se vrátila, ale Abuška už ne. Oplakala jsem ji, jako bych ztratila blízkého člověka. Ale utěšuju se, že se jí třeba někdo hodný ujal a má se u něj dobře.
Dieta nepomáhala
Máme báječnou veterinární lékařku, a ta mě už před časem začala varovat: Máte ty psy dost při těle, když nechci říct zrovna tlusté. Snažila jsem se dát holkám dietu, ale vůbec to nepomáhalo. Elsinka byla pořád tlustší... Před třemi lety 21. března se nám najednou narodila štěňátka! Já to vůbec nedovedla pochopit, kde se tam vzala, jen jsem na ně vytřeštěně koukala. Zrovna k nám přišel elektrikář, já mu šla otevřít a jen jsem koktala: Ježiši, to je hrozný, co my budeme dělat. On mě utěšoval, že to tak hrozný nebude, že to bude za chviličku hotový. Já jsem mu oponovala a říkala něco jako, že tomu nerozumí, on mě zase přesvědčoval, že tomu rozumí. Chvíli trvalo, než se to vysvětlilo a pochopil, že hrozná není jeho přítomnost, ale skutečnost, že Elsinka má štěňata. Honem jsem volala naší paní doktorce a když zvedla telefon vyhrkla jsem vzlykavě: Naše holčička má miminka. Ale protože mám čtrnáctiletou dceru, paní doktorka strnula a zase chvíli trvalo, než se všechno vysvětlilo. Nakonec to skončilo úsměvně, protože v tomto kontextu se psí miminka nezdála už takovým neštěstím. Jednu černou psí slečnu z tohoto nadělení jsme si nechali a říkáme jí Tonda. Po Antonínu Zápotockém (pozn. red: Zákolany - rodiště Antonína Zápotockého).
Co rok, to pes
Nám zkrátka každý rok přibude pes. Loňského prvního srpna to bylo štěně labradora Norah. Ta má výsostné postavení, bydlí s námi v posteli.
A čím ty naše všechny miláčky krmíme, aby měli vždy dobrou náladu a byli stále zdraví a spokojení? Díky našemu kamarádovi veterináři Jirkovi Sokolovi, který vyrábí úžasné masové konzervy pro psy a kočky, to pro nás není zase takový problém. Konzervy MAX jsou z libového čistého masa bez jakýchkoli chemických přísad či jiných látek, které by mohly našim pejskům škodit. A to je pro nás moc důležité, protože milujeme naše čtyřnohé kamarády. Když budou šťastní oni, budeme i my. (-Tr-)
Více informací naleznete na www.barastepanova.cz a www.sokolfalco.com.
Tento článek je zveřejněn se souhlasem redakce časopisu Pes přítel člověka č. 9/2006.