Ve čtvrtek 7. června 2012 se konal křest světové novinky – luxusní lodě Corsair 36. Byla to událost, kterou zde nikdo nepamatoval! Role kapitána se zhostil Leoš Mareš, kterého doprovázely Miss Iveta Vítová-Lutovská, Kateřina Sokolová a Jitka Válková.
Účastníci plavby se sešli v Prague Marina v pražských Holešovicích. VIP osobnosti poté nastoupily do luxusní lodi a za doprovodu dalších 6 motorových lodí Christ Craft vyrazily na několikahodinovou společnou plavbu do centra Prahy.
Jedna z příležitostí, kde si mohli sdělit první zážitky, byla ve zdymadle. Zde byly všechny lodě v těsné blízkosti a ostatní pasažéři si tak mohli zahrát “škatule, hejbejte se“ a přeskakovat na jiné lodě.
Přímo pod siluetou pražských Hradčan a v pozadí s Karlovým mostem se naše VIP osobnosti za asistence Radka Mašína ujali toho nedůležitějšího a pokřtili loď Corsair 36 pravým šampaňským.
Že projížďka nebyla jen rekreační, ale řádně dravá a dramatická charakterizovaly úzkostlivé a bojácné výkřiky jedné z miss, zatímco druhá byla nadšená a nabádala skipera ještě k větší rychlosti a skákání na vlnách a třetí zasněně vyhlížela svého přítele na doprovodné lodi.
Tolik nádhery na svých vlnách Vltava opravdu ještě nikdy nenesla. O svých zkušenostech a zážitcích ze svých soukromých plaveb se s námi podělili:
Leoš Mareš: „Jakýkoliv pohyb na lodi pro mě zavání romantikou a je absolutním únikem od reality.“
Iveta Vítová-Lutovská: „Pamatuji si, že jsem byla jako desetileté dítě s rodiči a bráchou na dovolené v Chorvatsku. Naši nám připravili zážitek v podobě projížďky na motorovém nafukovacím člunu. Jakmile jsme vyjeli od břehu, dostala jsem panický záchvat, že se potopíme nebo že dojde uprostřed moře benzín. Rodiče to po chvíli museli vzdát a člun vrátit. Tak jen doufám, že je dneska řádně natankováno,“ vyprávěla ve zdymadle Iveta.
Kateřina Sokolová: „Nejlepší byla asi dovolená v Chorvatsku zhruba před čtyřmi lety, kdy jsem byla na jachtě poprvé. Loď tenkrát kormidlovali kamarádi, kteří měli kapitánské zkoušky. Kotvení v přístavech jsme zvládali dobře až do posledního dne. V přístavu kamarád “kapitán“ vyskočil spolu s ostatními z lodi, aby ji uvázali. Z břehu na mě zavolal, abych vypnula motor. Rozuměla jsem jen matně a zavolala jsem na něj: to je tahle páčka? Kamarád, který mě asi v tu chvíli špatně slyšel, přitakal. Byla to zpátečka. Připomínám, že v tu chvíli jsem na lodi byla jen já a loď se mnou vyjížděla z přístavu!! Začala jsem hystericky poskakovat po palubě. Lidé, kteří tu komedii sledovali z blízké pláže, se určitě moc dobře bavili. Naštěstí se kamarádovi povedlo na jedoucí loď naskočit a pomoci mi ji zakotvit. Od té doby mi kamarádi, kteří tam byli se mnou, občas říkají kapitánko,“ rozpovídala se Kateřina Sokolová.
Jitka Válková: „Jednou jsem zažila nepříjemný pocit, že se všichni utopíme. Na otevřeném moři jsme se ocitli ve velkých vlnách. Byl to opravdu velký adrenalin. Neustále jsem pozorovala kapitána, jak se tváří, jestli je v klidu. Byl, ale jen do té doby, než začaly ze stolku padat skleničky a talířky. V tu chvíli byla loď opravdu dost nahnutá a já najednou pocítila obrovský respekt. Respekt z té masy vody, respekt z moře. Naštěstí to vše dobře dopadlo a my se dostali šťastně zpět do přístavu. Když si na to vzpomenu, mám ještě dnes husí kůži,“ smála se Jitka.
Foto: www.hermina.cz
ČTĚTE TAKÉ:
Orgasmus: předstírat, nebo nepředstírat?