Charisma, profesionalita a upřímný úsměv, který se sem tam mihne ve tváři. Oči bystře zachytí každé zaváhání, gesto či nesouhlas a jako by už předem znal každou otázku, kterou mu položíte…
Známého publicistu, moderátora a dramaturga Martina Severu v současnosti můžeme vídat na TV Metropol sídlící v pražských Modřanech. Ať už jde o pořad „Na vrcholu“ či „Rozhovory po konci světa“, vždy je patrný jeho hluboký zájem o lidský příběh, což spolu se sympatickou vizáží zpětně přináší oblíbenost u diváků. Paradoxně – neb kdysi na začátku jeho moderátorské dráhy mu prý jeden známý „televizák“ řekl: „Severa, ty v žádném případě nemůžeš na obraz!“
Na věku nezáleží…
Máte nějaký sen, který vás provází životem a zas a znovu vás mine těsně „před vrcholem“? Není třeba se trápit – někdy je hezké o věcech pouze snít a v koutku duše vědět, že kdybychom skutečně chtěli, můžeme…
„Pocit, že vím, že MOHU, je pro každého z nás strašně důležitý. NENÍ nutné setrvávat ve škatulce ‚jsem starý, tlustý, ošklivý, nemám šanci…‘. Jde o to pochopit, že si sami dáváme překážky, namlouváme si – toto nebo ono UŽ nejde. A to bych rád pořadem ‚Na vrcholu‘ naboural, dal lidem inspiraci a chuť snít. Skutečně nikdy nejsme staří na své sny,“ říká Martin Severa.
Rozhovory po konci světa…
Tak se jmenuje cyklus, v němž se diváci setkávají se zajímavými a mnohdy až neskutečnými životními příběhy lidí, kteří mají CO říci (Magdalena Dietlová, MUD r. Bohdan Pomahač, Varhan Orchestrovič Bauer…).
„Série těchto rozhovorů vyjde opět knižně, stejně jako předešlé ‚Rozhovory před koncem světa‘ (z roku 2012), můžete se těšit například na kytarového virtuosa Štěpána Raka, Felixe Slováčka či Markétu Navrátilovou (která jako jediná česká fotografka smí fotit Tour de France z doprovodného motocyklu). Tyto příběhy mohou být pro ostatní silnou inspirací, motorem k životní změně či zásadnímu kroku vpřed. A o tom to je, baví mě přinášet lidem do života něco, co je obohatí,“ dodává moderátor.
Co víno ševelí…
Ovšem nejen prací je člověk živ… Velkou láskou Martina Severy je víno-znalectví. „Do vína jsem se zamiloval při svém pracovním pobytu ve Francii zhruba před 23 lety, navíc jsem z vinařského kraje. Jakému vínu nikdy neodolám? Odpověděl bych slovy pana profesora Viléma Krause, který byl největší osobností našeho vinařství: ‚Mám rád víno takové, na které mám právě chuť, a chuť mám na to, které mi právě chutná…‘ Víno vyjadřuje mentalitu daného kraje, každé má svůj osobitý příběh, proto vždy ochutnávám domorodé odrůdy dané země. Nejraději mám oblast jižní Rhôny ve Francii.“
Závěrečné slovo…
„Něco jako životní motto snad ani nemám. Někdy v roce 2000 jsem měl těžkou autohavárii, kdy přežití bylo téměř dílem zázraku… Takže vím, že je třeba žít přítomností, brát vše tak, jak to přichází, měnit, co člověk měnit může, a netrápit se tím, co nemůže. Už netrávím čas s těmi, se kterými nechci. Můj nejdůležitější pocit, který teď přichází zřejmě spolu s věkem, je ‚být užitečný a někam patřit‘. V životě i práci myslím na to, abych byl platný ostatním a aby si z toho něco odnesli, třeba jen změnu náhledu na určité věci. Je důležité jít za svými sny, byť tam třeba nikdy nedojdeme…“
„Chodím na pravidelné prohlídky, nechávám si dělat krevní testy, vyšetření prostaty (což by od určitého věku měl každý muž) a kolonoskopii. Není to sice extra příjemný zákrok, ale z hlediska zdraví se rozhodně vyplatí. Lépe chvilku ‚trpět‘ při prevenci než pak dlouhodobě ležet v nemocnici a možná už zítra nebýt.“
Martin Severa a kolo? Patří neodmyslitelně k sobě již po dlouhá léta: „Jízda je pro mě svým způsobem forma meditace, myšlenky se pročistí, člověk je sám se sebou, s větrem, sluncem… Nepovažuji sport za něco, co člověk MUSÍ dělat pro zdraví – měl by naopak být radostí, jen tak má smysl.“
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví
