Po roční mateřské se v říjnu znovu vrací do divadla a k natáčení seriálu Ulice. Zjistili jsme, jak se po porodu dostává zpět do formy, čím hřeší a jak se jí změnil život s příchodem dcery.
Jak se připravujete na návrat do práce?
Nebude to nic dramatického, budu mít jen pár pracovních dnů v měsíci. Mateřství si velmi užívám a doma s Evelínou jsem naprosto šťastná. Srpen a září budou trochu náročnější měsíce. Od porodu mám pořád ještě tři čtyři kila navíc, která bych ráda dostala dolů.
Cvičíte pravidelně?
Chodím už několik let do Holmes Place v Praze na Smíchově, teď poslední dobou jsem tam ale využívala hlavně relaxační zónu. (směje se) Baví mě cvičení na přístroji Power Plate. Co na mě ale vždycky fungovalo, byla jóga. Perfektně mi formuje postavu i psychiku.
Kam chodíte na jógu?
Cvičím ji sama doma podle knížky Raquel Welch Program celkové krásy a tělesné zdatnosti. Tu knížku mám doma už několik let a vždycky mi neuvěřitelně pomůže. Je v ní jeden zhruba hodinový program hathajógy, který se teď snažím cvičit několikrát týdně, plus několik kratších cvičení pro vytížené.
Znám vás jako vegetariánku. Změnilo se něco v těhotenství?
Ne. Maso nejím. Jenom ryby. Ale pro jistotu jsem se o tom radila se svou gynekoložkou. Řekla mi, že jsem zdravá a pokud se cítím dobře, není důvod na tom cokoli měnit.
Z rodinného alba:
Takhle se o letošních prázdninách nosila Míšina roční dcera Evelínka.
Váš přítel ale maso jí, vaříte nadvakrát?
Ano. Mně naštěstí nevadí s masem pracovat, uvařím mu cokoli, navíc on není náročný. Začínám dávat maso i Evelíně, krůtí, kuřecí a ryby, samozřejmě minimálně ochucené a vždycky s nějakou zeleninou.
V těhotenství jste přibrala dvacet kilo, většinu máte dole.
Přála jsem si vrátit se na svoji původní váhu, ale dosud kojím, proto nechci držet žádné drastické diety. Po porodu jsem nebyla pod tlakem, že bych se rychle musela vrátit do práce. Říkala jsem si, že když jsem to devět měsíců nabírala, dolů to musí jít taky postupně. Hodně mi pomohl přirozený pohyb. Celý den strávený s miminkem je náročný a docela dá zabrat i náš pes Piškot.
Takže souhlasíte se Sabinou Laurinovou, že nejlepší dieta a posilovna v jednom jsou děti?
Určitě. Evelína začala před měsícem chodit a její tempo se den ode dne zvyšuje. Mám pocit, že když za pár týdnů objeví, že se dá i utíkat, můžu úplně pustit z hlavy myšlenky na dietu.
Také jste se v těhotenství řídila heslem, že je to jediné období v životě ženy, kdy se může pořádně najíst?
Měla jsem to úplně stejně. Na začátku jsem si říkala, že přibrat dvacet kilo je nesmysl. Jenže pak se ozvaly hormony, byla jsem taková příjemně rozvolněná a dopřávala jsem si všechno, na co jsem měla chuť.
Na čem jste takzvaně ujížděla nejčastěji?
To bylo každý měsíc něco jiného. Ale vedla čokoláda s lískovými oříšky. Tu mám ráda pořád, ale v šestém a sedmém měsíci těhotenství jsem ji musela mít každý večer. A v osmém pak melouny. (směje se)
Jak jste řešila stravu pro Evelínku?
Snažím se dávat jí to nejlepší, hlavně aby její strava byla pestrá a aby měla každý den něco zajímavého. Hodně nakupuju v bioprodejnách. Chodím tam pro produkty, které nenajdu v obyčejném supermarketu – kvalitní oleje, které jsou vynikající do salátů, hořčici bez octa, atlantskou sůl a podobně. Nedostává žádné přesnídávky ani nic podobného. Na mateřské jsem hlavně proto, abych jí věnovala svůj čas, takže mi nedělá problém uvařit jí každý den nějakou kašičku z dýně, z brambor, z mrkve… plus ji doplnit třeba biosušenkami od Hanky Zemanové a tak podobně.
Čím nejraději hřešíte?
Miluju sladké. Mám ráda cokoli, co jen trochu zavání cukrem: nudle s mákem a s tvarohem, tvarohové knedlíky, všechny druhy buchet. To když přede mě postavíte, odolám velmi těžko.
Jste spokojená se svou postavou?
Chci se cítit dobře a být ve formě, abych mohla bez obav vyjít na jeviště. Nikdy jsem nebyla anorektická a nenosila velikost 36. Odmítám podléhat trendu vychrtlosti, který vytvořila skupina homosexuálních módních návrhářů, a my ženské jim to s prominutím skoro všechny žereme. Žena po porodu má vypadat jinak než patnáctiletá holka. Nestydím se za to, že mám najednou větší boky, zadek, stehna nebo že mám prsa. Aspoň jsem ženská. A když se cítím dobře, nemám důvod být nespokojená.
Michaela Badinková
se narodila 25. ledna 1979 na Slovensku v Malackách. Vystudovala konzervatoř v Bratislavě a DAMU v Praze. Už na škole hostovala v několika slovenských divadlech, v posledním ročníku odešla do Prahy. Znáte ji především z filmu Jak básníci neztrácejí naději a ze seriálu Ulice, kde hraju učitelku Lenku. Od září ji můžete vidět také v Divadle pod Palmovkou ve hře Sugar – Někdo to rád horké a v Divadle Na Fidlovačce v představení Divotvorný hrnec. Jejím partnerem je herec Jan Teplý, mají spolu roční dceru Evelínu
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Dieta.
