Zatímco před dvěma lety jste sport neřešila, dnes máte osobní trenérku. Co se změnilo?
Kolem devatenácti let se mi začala formovat postava a všimla jsem si, jak mi pomalu vykukují boky, stehna i zadek. Řekla jsem si, že by bylo fajn tyto partie zpevnit, protože jsem chtěla předejít stavu, kdy bych si nemohla obléct světlé džíny.
Odkud přišel první impulz?
Stačil mi pohled do zrcadla, když jsem na sobě měla rifle a tenisky. Nelíbila jsem se sama sobě. Navíc jsem už neoblékla věci, které jsem dřív nosila, a ani v plavkách jsem se necítila dobře. Momentálně cvičím s fitness trenérkou v Brně, a když mi to povinnosti dovolí, chodím cvičit i čtyřikrát týdně. Občas mi do toho ale vpadne spousta povinností, a to pak raději odpočívám, abych doplnila chybějící energii.
Jaké to je, najednou muset pro svoje tělo něco udělat?
Naštěstí mě sport začal bavit už po prvním tréninku. Líbil se mi pocit, který jsem měla poté, co jsem docvičila – vypotila jsem ze sebe všechny starosti. Navíc mě motivovalo vidět, jak se už po pár lekcích moje tělo začalo měnit. Zpevnily se mi svaly a i nohy najednou vypadaly líp.
Jak si rozumíte s trenérkou?
Bez ní už si cvičení ani nedovedu představit. Žene mě dopředu a inspiruje tím, jak vypadá. Líbí se mi i to, jak na sobě pracuje. Během dne dokáže mít deset tréninků s klienty a ještě si jde večer sama zacvičit. Vždycky si říkám, že oproti ní se hýbu minimálně, takže není důvod, abych to nezvládla. Navíc mě dokáže skvěle vyhecovat.
Co na vás platí?
Úplně mi stačí, když mi Zdenka řekne: „Pojď do toho. Musíme ten zadeček trochu zpevnit, aby vypadal na koncertech hezky.“ A musím říct, že ona je opravdu specialistka na hezké zadky. (smích) Hodně se spolu bavíme také o oblečení, které si vybírám na vystoupení. Radím se s ní, v čem moje postava vypadá dobře, a proto jsem od ní bez problémů vzala i doporučení, abych v mezičase, než budou výsledky cvičení znatelnější, nosila boty na vysokém podpatku, díky kterým postava opticky zeštíhlí.
Na co se během cvičení nejvíc zaměřujete?
Na břicho, zadek a stehna. Ve zbylém čase se věnujeme posílení ramen a prsních svalů. Líbí se mi, že cvičíme hlavně s vlastní vahou těla a minimálně na strojích. Díky tomu pak můžu trénovat v podstatě kdekoli. Zprvu jsem chtěla trenéra chlapa, ale dnes bych Zdenku za nic nevyměnila. Nesnaží se mě uhnat, a když vidí, že jsem hodně unavená, zvolí cviky, abych posilovala, ale zároveň se zbytečně nevyčerpala.
Změnil vám pravidelný pohyb přístup ke svému tělu?
Určitě. Začala jsem se cítit mnohem líp, takže jsem ráda, že pro sebe něco dělám, a to nejen pro svoji postavu, ale i zdraví. Se cvičením navíc přišla i částečná změna jídelníčku.
Držíte diety?
To nepotřebuji, naopak mi trenérka stále připomíná, že potřebuji pravidelně jíst a nemám zapomínat dávat si maso. Proto jím, kdykoli mám chuť. O jídle ale o něco víc přemýšlím a dodržuji i to, že už si večer tolik nedávám čokoládu. Je ale pravda, že když delší dobu necvičím a kvůli práci hodně cestuji, opět sklouzávám k rychlým občerstvením.
Jak na to vaše tělo reaguje?
Hned mám dvě kila navrch a zvětší se mi bříško. Naštěstí to pak dokážu dát rychle dolů, protože moje tělo reaguje na pohyb hodně rychle. Vím, že kdybych cvičila pravidelně čtyři měsíce v kuse, měla bych vysněnou postavu.
A ta vypadá jak?
Mám ráda ženské tvary, takže bych určitě nechtěla menší prsa nebo moc malý zadek. Pro mě je ideál – zpevněný zadek, zpevněná stehna a o pár centimetrů menší bříško. Hodně se mi líbí styl Dary Rolins, která pravidelně cvičí a vypadá opravdu krásně, a to nejen na fotkách, ale i v reálu. Její tělo je nádherné, k tomu není co dodat.
Víte, že i vy jste inspirací pro ostatní?
Už jsem si toho všimla. Stále častěji se mě totiž novináři i fanoušci na sociálních sítích ptají, jak si upravuji vlasy, jaké volím líčení, takže si říkám, že to mladé lidi asi zajímá.
Jak dnes hodnotíte to, co jste nosila, když vám bylo čtrnáct?
Katastrofa. Víc se k tomu nemá smysl vyjadřovat. Souviselo to ale s obdobím, kdy jsem se ještě hledala a nevěděla, jaký je můj styl, takže jsem volila oblečení podle ostatních.
Kdo vám s oblečením radí dnes?
Mám svého stylistu – návrháře Lukáše Macháčka. Díky němu jsem se naučila oblékat mnohem ženštěji, což pro mě znamená být odvážná, ale ne vulgární. Myslím, že dnes už si dokážu vybrat oblečení i sama. Mám ráda jednoduchost, kdy outfit doplním jen pár šperky. Většinou si něco přivezu z cest. Ráda nakupuji v New Yorku, protože se tam dají sehnat věci mnohem levněji a ráda si kupuji značky, které u nás nikdo nezná.
Inspiroval vás v New Yorku trend ulice?
V tomhle směru jsem byla trochu zklamaná. Hvězdy z Ameriky – to je velká pecka, ale z lidí, které jsem tam potkala, jsem byla spíš v rozpacích. Tím, že se tam nikdo o nikoho moc nezajímá, si každý nosí, co chce, což je sice velký prostor pro sebevyjádření, ale pro mě nulová inspirace. Asi nejvíc jsem se v New Yorku setkala s abnormálními projevy obezity. Mít kypré tvary je do určité míry fajn, ale když potkáte někoho, kdo se za svůj obrovský zadek ani trochu nestydí, už to hraničí s vulgárností.
Dokázala jste se tam najíst a nepřibrat?
Povedlo se mi to díky tomu, že jsem se vyhnula všem fastfoodům a chodila do italské nebo japonské restaurace. Nejvíc jsem si ale pochutnala během dovolené na Bali, kde měli skvělé smažené nudle. Nejlíp je uměly babičky, které je připravovaly ve svých rozbitých kuchyních na rušné ulici. Na první pohled by se člověk bál tam vstoupit, ale chuť jídla byla nepopsatelná. Také jsem si tam užívala čerstvé ovoce, mezi moje favority patřilo mango a ananas.
A jak vám chutná v Čechách?
Nejradši mám jídlo, které uvaří mamka. Nejvíc mi chutná řízek a bramborový salát, koprovka, špenát nebo poctivý kuřecí vývar.
Musela jste se někdy v jídle omezovat?
Když mi bylo dvanáct, testy odhalily, že mám zvýšený cholesterol, takže mě mamka začala hlídat. Nedovolila mi tučná jídla, jako třeba moje oblíbené halušky. Cholesterol mám zvýšený dodnes, ale už to tak neřeším. Jasně že to nepřeháním s tlačenkami, ale jinak jím, co mám ráda.
Co plánujete, když se chcete odreagovat?
Myslím, že skvělý na odreagování je box. Zkusila jsem ho ale asi dvakrát a zjistila, že se ke mně moc nehodí. Proto se ve svém volnu radši věnuji new style hustle, což je tanec, který vznikl na ulici a tancuje se ve dvojicích na house music nebo funk. Občas zajdu také na hodinu high heels. Jde o tancování na vysokých podpatcích, což je skvělé na držení těla a naučení se vystrčit a zastrčit to, co je potřeba. (smích)
Daří se vám na pódiu zkoordinovat zpěv a pohyb?
Už jsem se v tom zlepšila, ale pořád je na čem pracovat. V práci to mám tak, že dokud si něčím nejsem stoprocentně jistá, nejdu s tím ven. To se ukázalo, když jsme točili videoklip k písničce Let Me Love U. Poprosila jsem jednoho z tanečníků a zkoušela jsem choreografii tak dlouho, dokud to nebylo perfektní. Mám to tak i ve zpívání. Je super, když si spolu muzikanti jen tak zajamují, ale pokud jde o vystoupení, chci být připravená, a proto nerada zpívám bez zkoušky.
Často si vás vybírají pro focení. Máte hranice, za které už nejdete?
Hodně záleží na tom, s kým fotím. Třeba na focení pro Dietu jsem se setkala s profesionály, takže i když mi přišlo, že v plavkách nevypadám moc štíhle, dala jsem na názor fotografky. Když se ale setkám s někým, kdo tomu rozumí míň než já, nenechám se přemluvit. Už jsem dostala nabídky i na odhalenější fotky, ale to není moje cesta. Vím, že mi sluší sportovní a elegantní oblečení, a u toho také zůstávám. *
Monika Bagárová (20)
V patnácti letech se rodačka z Brna dostala až do semifinále soutěže Česko Slovenská SuperStar. V roce 2011 získala na Českém slavíkovi ocenění Skokan roku. Na svém kontě má už kromě řady koncertů album Shining a duety s Karlem Gottem, Benem Cristovaem nebo Robem Opatovským. Monika miluje jazz, inspiruje ji zpěvačka Beyoncé a mezi její sny patří mít vlastní školku.
Článek vyšel v časopise Dieta
