Houslový virtuoz Pavel Šporcl prožije prázdniny především s houslemi v ruce. Už třetím rokem bude patronem hudebního festivalu Znojmo. V něm se klasická hudba snoubí s dobrým vínem. Letos je věnován skladateli Antoniovi Vivaldimu a má mnohoslibný název: "In vino Vivaldi". A na víno podle Pavla Šporcla letošní léto určitě dojde.
Bára Kodetová a Pavel Šporcl s jejich dcerou Violetou na setkání u příležitosti zahájení VIVALDI TOU 2008 a předání Zlaté desky Supraphonu za album Čtvero ročních období Antonia
"Znojemský festival je výjimečný tím, že po každém koncertu je ochutnávka těch nejlepších moravských vín, což dělá festival velice atraktivním. Krásná hudba je umocněna úžasným vínkem. Co se týče alkoholu a vína zvláště, mám ho rád, ale mám své limity. Nepřeháním to s ním a nikdy jsem se neopil. Po koncertě ve Znojmě si samozřejmě vždycky dám pár sklenek vína, ale pak si uvědomím, že musím být druhý den fit, že si nemohu dovolit nebýt ve formě. Být houslistou je zkrátka řehole," pokyvuje hlavou renomovaný houslista, který dnes (9. 6.) odstartoval v Jablonci koncertní šňůru VIVALDI TOUR 08. Během ní Šporcl vystoupí společně se smyčcovým orchestrem Collegium Českých filharmoniků ve dvaadvaceti městech v Čechách, na Moravě a v Německu.
Detail proslulých modrých houslí Pavla Šporcla z dílny houslaře jana Špidlena
Dcera mu vypadla z oka
Pavel Šporcl teď podle svých slov prožívá šťastné životní období, především díky své roční dceři Violetě. Ta svou podobu s otcem skutečně nezapře.
"Jsem strašně šťastný, že Violetku máme. Věnuji se jí jak můžu, dokonce jí hraji, pouštím desky různých žánrů od klasiky až po popík a ona to už vnímá. Hrozně ráda k hudbě tančí, tleská, bouchá do stolu.... Opravdu je vidět, že tu hudbu cítí, i když vím, že to ještě neznamená, že má talent. A mohla by být jednou houslistkou nebo vůbec muzikantkou. Ale je hezké vědět, že to malé stvořeníčko má k hudbě vztah. Potěšilo by mě, kdyby hudbu, kterou hraji, měla ráda a neohrnovala pak nad tatínkem nos," vyznává se nadšený otec, který se snaží pomáhat i v domácnosti. I když si musí dávat pozor na své pojištěné ruce.
"Denně cvičím tři až čtyři hodiny, to nemohu nikdy vynechat. Ale snažím se Báře doma pomáhat. Na ruce si samozřejmě dávám pozor. Vím, že mi Violetka nemůže ukousnout prstík, to by pojišťovna šílela. A já také," směje se Pavel Šporcl.