Jsou krásné, i když jim už dávno není dvacet. Na rozdíl od těch dvacetiletých ale mají nadhled, životní zkušenosti, smysl pro humor i půvab, který s věkem nijak nesouvisí.
MILADA KARASOVÁ, bývalá modelka, podnikatelka, 62 let
„Nejpřitažlivější jsem se cítila kolem pětatřicítky. To je podle mě ideální věk, kdy už žena o sobě všechno ví, rozumí svému tělu, takže si umí užít sex i zdravou koketerii, a umí pracovat sama se sebou. Ale nedá se to generalizovat, skvělá je i čtyřicítka nebo šedesátka. Ve výsledku totiž záleží na tom, jak si to člověk vnitřně nastaví, jak se má rád a cítí se spokojený. Já se třeba umím smát, jsem velmi spokojená, vím si sama se sebou rady a mám kolem sebe naštěstí i lidi, kteří mi pomáhají, a kdybych chtěla ulítnout, dokážou mě vrátit zpět na zem.
Samozřejmě mi vadí fyzická stránka stárnutí, což jsem si začala uvědomovat v padesáti, kdy vám začíná odcházet tělo. Ale takový je život. Nejsem z lidí, kteří si nechávají omlazovat obličej. Dokonce se toho i bojím, protože si myslím, že člověk nemá hazardovat, má být pokorný k tomu nahoře, jednoduše nemá zlobit.“
MARIE ROTTROVÁ, zpěvačka, 71 let
„Pokud jako já stojíte stále před kamerami nebo zrcadlem, příliš si neuvědomujete, že stárnete, a připadá vám, že to není tak dramatické. Stárnutí je pozvolné a člověk se s tím smiřuje. A protože se zároveň blíží konec, víte, že musíte žít naplno a užívat si každého dne, měsíce a roku… Faktem ale je, že jsem byla celý život paní Dokonalá. Všechno jsem chtěla mít na sto procent: v rodině, ve vztahu, ve zpívání, v domácnosti. A nastavit si pro sebe takovou laťku je velmi stresující.
Dnes už to tak není. Řekla jsem si, že bohatě stačí dělat všechno na takových osmdesát procent. Postupně jsem slevila a cítím se mnohem lépe. Na stárnutí je také hezké, že člověk už tolik nedá na mínění druhých. Jsem více svým pánem, jsem uvolněná a uklidněná ve všech oblastech života. Díky věku chápu spoustu věcí a bez problémů dokážu odpouštět. Je velmi osvobozující nemít na nikoho zlost.“
KVĚTA FIALOVÁ, herečka, 83 let
„Nikdy mě nenapadlo, že jsem stará. Neřešila jsem to. Teď mi bude 84 let a jsem ráda, že jsem se toho dožila. Za takový věk má člověk spíše děkovat než cokoli jiného. A že k tomu patří i nemoci? Tak to je. Jsem v tomhle jako Lenin, protože říkám, že dáváme práci študovaným holkám a klukům. Na besídkách v důchoďáku vždycky povídám: Baby, buďte dlouho nemocný, aby měli kluci a holky práci. Prožívám teď prostě nejlepší léta a miluju to.
Překonala jsem v životě spoustu věcí a trápení, překonala jsem různé zbytečné obavy a strachy. Ale teď už mám zkušenosti a říkám, že čím je člověk starší, tím je svobodnější. Letí jako pták a je absolutně svobodný. Už se nebojíte, protože víte, jak to je a proč to je. Musíme přijímat všechno pozitivně a nekecat jim nahoru do toho, co přijde, a jenom děkovat, děkovat a děkovat. Ne si stále stěžovat. Pro mě negace prostě neexistuje.“