Edita Hortová je 18letá studentka z Brna. Narodila se ve znamení ryb. Na soutěži se nejvíce bála, že spadne ze schodů. Protože když se díváte do kamery, nemůžete se podívat pod sebe.
Opravdu věříte, že to vydržíte – vztahy a tak podobně?
Doufám, že jo. Večer se nás na to samé ptali na tiskovce, ale já si myslím, že soutěž Miss opravdu nerozhoduje o tom, jestli zůstanu s partnerem nebo ne. Jsme spolu dva roky a myslím, že to vydržíme.
Připravovala jste se nějak na nápor novinářů. Třeba jestli jste si připravovala odpovědi na otázky?
To ne. Ono to postupovalo průběžně už od semifinálových kol, kdy začali chodit první novináři, otázky se opakovaly, takže jsem si pamatovala odpovědi a odpovídala jsem podobně.
Co vás přesvědčilo, abyste se přihlásila?
Chtěla jsem si vyzkoušet, jak to celé probíhá, jak vypadá přímý přenos. To mě zajímalo. A zjistila jsem, že to nebyl zase takový nápor, jak jsem čekala. Dalo se to zvládnout.
Těšila jste se na pozornost médií?
Jo, mě to dělá dobře. Já bych chtěla do showbyznysu.
A jak ho teď vidíte? Mně všechny ty věci okolo připadaly jako pozlátko. Trochu víc nasvícené, víc navoněné. Ale pozlátko.
Já to vidím v něčem podobně. Jak jsem to včera viděla, tak mi to taky připadá jako docela normální svět normálních lidí. Ale myslím, že v tom musím být déle, abych to poznala.
Překvapilo vás něco na průběhu soutěže?
Já jsem si to tak nějak představovala. Ptala jsem se holek, co byly loni na finále – my se občas vídáme na přehlídkách –, a ony mi řekly, že je to v pohodě. Takže jsem už věděla, do čeho jdu a to mi asi pomohlo.
Z čeho jste měla největší strach?
Ze začátku ze schodů, že spadnu. Protože když se díváte do kamery, nemůžete se podívat pod sebe. Hlídáte si všechno okolo, ale sami na sebe v té chvíli máte času nejméně.
Být druhou Vicemiss není špatné, ale být Miss je lepší...
Říkám si, že kdybych byla miss, tak by to možná bylo až moc – té práce a těch fotografů. Takhle mi ten střed vyhovuje.
Soutěž Miss je soutěž krásy. Myslíte si, že je důstojné obchodovat s něčí krásou?
Víte my prodáváme především šaty, čili to, co máme na sobě. Využíváme toho, že máme dobré postavy, a tak předvedeme šaty.
Nicméně že byste mohly ukázat víc vnitřního osobnosti, na to v soutěži čas už nezbývá. Nevadí vám, že rozhovory, které jste absolvovaly v přímém přenosu, byly předem domluvené. Nemohly jste nic ukázat.
Možná bych byla radši, kdyby to bylo přirozené a z patra, protože jsem opravdu nemohla ukázat nic ze sebe. Ale kdyby to nebylo secvičené, tak je tu možnost, že to někdo řekne špatně a nebylo by to ono. A třeba bych se ztrapnila.
Co si představujete pod slovíčkem Miss?
Je to slečna, která se může prosadit v showbyznysu, má na to dispozice a musí mít tvrdé lokty.
Čeho si na sobě vážíte nejvíce?
Víte, nechci nic plácnout, abych se neznelíbila ostatním. Každý má na to jiný názor. Já sama si vážím nejvíc toho, že mám dobré srdíčko.
Co byste chtěla dělat po modelingu?
Chtěla bych udělat práva a zabývat se jimi v oblasti nemovitostí. Kdyby to nevyšlo, dělala bych geodézii, kterou studuji teď. Maturuji za rok.
A jak budete trávit nejbližší dny?
Určitě pracovně. Chci se toho chytnou rukama nohama, protože když se nechytím teď, nechytím se už nikdy. Musím to včas lapnout a tvrdě pracovat.
"Kdyby jste zvítězila a dostala tak od společnosti Home Credit šek na 100.000,- Kč, jak by jste s ním naložila"?
"Část peněz bych zcela jistě věnovala na podporu dětí v dětských domovech, protože většina z nás na tuto generaci zapomíná. Zbytek vyhrané částky bych si uložila na konto a s dobrým rozumem s nimi naložila,třeba při vybavování bytu. Nábytek mi alespoň zůstane jako památka na celý život".
zdroj: AMI