Před sto jedenácti roky žilo ve městech jen čtrnáct procent obyvatel. Dnes je to už celá polovina populace a do roku 2050 to podle odhadů OSN bude sedmdesát procent.
Život ve městě provází vyšší komfort, lepší zdravotní péče i hojnost pokrmů. Nikoli však lepší zdraví. Naopak. Lidé ve městech jsou obéznější, trpí častěji depresemi a jsou také mnohem častěji neplodní.
A to není vše, postihuje je také více mentálních chorob, mají častěji potíže s imunitou, artritidu, srdeční choroby a rakovinu. Za vše zřejmě může hluk, toxické látky v ovzduší, prachové znečištění, spěch a stres. A města budou stále přeplněnější, doprava hustší a život v aglomeracích tudíž bude provázet stále větší zátěž organismu.
„Studie z poslední doby ale naznačují, že každodenní působení znečištění ve městech nás ovlivňuje ještě před narozením, takže ve městech se rodíme s celoživotním zdravotním postižením,“ tvrdí vědci z Univerzity v Granadě.
Děti ve městech se rodí větší a těžší. To by byla dobrá známka, kdyby to nesouviselo s tzv. xenoestrogeny, neboli chemikáliemi z vnějšího prostředí, které se v těle chovají jako ženské pohlavní hormony estrogeny. Ženy z měst mají těchto látek v těle velké množství. Přitom xenoestrogeny souvisejí s obezitou, hyperaktivitou, předčasnou pubertou, problémy s plodností a různými druhy rakoviny.
ČTĚTE TAKÉ:
Odhalte mýty o svém zraku a očích
ČTĚTE TAKÉ:
Jaká bude letošní chřipková sezóna?