Ač si roupi oblíbili především zažívací trakt malých dětí, v některých případech nepohrdnou ani urogenitálním ústrojím dívek a žen, kde způsobují nepříjemné zdravotní problémy.
Roup dětský (Enterobius vermicularis) je notoricky známý parazitický hlíst, jehož zájmem a svědivou náklonností trpí zejména ti nejmenší. Roupem se lze totiž snadno nakazit v dětských kolektivech, zvláště ve skupinách batolat a předškoláků, kteří ještě nemají hygienické návyky takříkajíc „v malíku“. K nakažení roupem (enterobióze) dochází po pozření vajíčka, stačí neodkladné podrbaní na choulostivých místech, následné sdílení hraček, nedostatečná či opomenutá hygiena, cumlání prstíčku – a nehoda, přesněji roup – je tu!
Vzhledem k jednoduchosti nákazy je zřejmé, že se roupi nemusí za určitých podmínek vyhnout ani dospělým, A pozor, v žádném případě nemusí jít o rodinu s pochybnými hygienickými návyky! Enterobióza je naštěstí velmi dobře léčitelná, problém však nastává ve chvíli, kdy ani zdravotníka nenapadne spojovat zdravotní problémy s parazitickou invazí.
„Jsem roup a budu u vás bydlet!“
Roup dětský (jméno je bohužel poněkud zavádějící) připomíná krátkou bílou nitku. Samička parazita měří od 1 do 1,5 cm, sameček je drobnější a dorůstá délky něco málo přes 0,5 cm. Sameček ze svého „obydlí“ ve střevě na rozdíl od samičky nevychází a po „milostném“ aktu hyne. Zato samička je světoběžnice, pouhým okem neviditelná vajíčka klade v okolí řitního otvoru a hráze, a to výhradně v nočních hodinách, což nakaženému způsobuje nepříjemné pocity (pálení, svědění, šimrání) v oblasti konečníku. U dětí se vlivem mechanického dráždění někdy objevuje i začervenalý ekzém.
Nákaza roupem obvykle proběhne orofekální cestou, a řadí se tak mezi „nemoci špinavých rukou“. Nakažený bývá vlivem nočního cestování samic nevyspalý, podrážděný, může trpět zažívacími potížemi, nutkavým vyprazdňováním, průjmy, nadýmáním a bolestmi břicha, vzácněji i krvácením z konečníku. V lékařské praxi byly zaznamenány případy, kdy byli roupi nalezeni v operovaném apendixu, nicméně je stále předmětem lékařských sporů, zda jsou skutečnou příčinou tohoto typu zánětu.
Když se roup zatoulá
Ve výjimečných případech se bohužel stává, že se samička vlivem nadměrné pohybové aktivity „zatoulá“ až do pochvy či ústí močové trubice. Z obou těchto míst pak může putovat výš a spolu se svým potomstvem způsobovat zánětlivé problémy v pochvě či močovém ústrojí. Tyto problémy obvykle nelze uspokojivě řešit klasickou léčbou, protože prvotní příčinu nelze odstranit antibiotiky či různými vaginálními bobulemi. Problém v urogenitálním ústrojí ale způsobují nejen samotní parazité, ale také přidružený bakteriální zánět, neboť roup s sebou vždy přinese i bakterie ze střev. V odborné literatuře jsou popsány i výjimečné případy, kdy je masivní nákaza roupy dávána do přímé souvislosti s neplodností nakažené ženy.
Co byste měli vědět
- Je prokázáno, že pouhé vyšetření stolice je naprosto nedostatečné (citlivost je pouze 10 – 15%). Mnohem spolehlivější je tzv. metoda perianálního otisku dle Grahama (citlivost až 70%). Podobně lze zjistit i infekci v pochvě.
- Enterobióza je velmi dobře léčitelná. V ČR se léčí lékem zvaným Vermox, který se bere ve dvou dávkách.
- V případě nákazy jednoho člena rodiny je nutné přeléčit celou rodinu!
- Hlavním preventivním opatřením je důsledné dodržování hygieny (mytí rukou, pravidelné ranní sprchování). Praktické jsou krátké nehty, kde nemůže nic ulpět (zvláště u dětí) a dostat se do úst.
- Vajíčka jsou citlivá na vyšší teploty, což je vhodné zohlednit při praní a žehlení.
- Roupem dětským se nelze nakazit od domácích zvířat (od toho jsou jiní parazité).
- Někdy může nákaza probíhat i naprosto bezpříznakově!