Cykly bez ovulace, tj. bez uvolnění vajíčka z vaječníku, se začínají postupně objevovat už po 30. či 35. roce věku, to znamená více než deset let před začátkem klimakteria.
„Ve 45 letech je neplodných asi 80 procent žen a v 50 letech je šance na spontánní otěhotnění téměř nulová,“ říká úvodem prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., z Gynekologickoporodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Přechod či klimakterium jsou termíny označující období, během kterého u žen dochází k vyhasínání funkce vaječníků a ztrátě plodnosti. Přestože jde o fyziologický proces, doprovázet jej mohou nejrůznější potíže.
„Přechod“ nepřichází náhle, je to proces pozvolný a zpočátku i nenápadný. S jeho prvními příznaky se žena může setkat už po čtyřicítce. „Klimakterium trvá přibližně dva, ale protáhnout se může i na čtyři roky. Průměrný věk žen v klimakteriu je podle statistik 49 až 51 let. Čas menopauzy, tedy posledního menstruačního krvácení, přichází individuálně a ovlivňuje jej řada faktorů -nejvýrazněji celkové zdraví ženy a genetická predispozice.
Pokud matka ženy pravidelně menstruovala do 55 let, je předpoklad, že na tom ona jako její dcera bude obdobně a menopauza se u ní dostaví později, než uvádí věkový průměr. To samozřejmě platí i opačně. Pokud žena ví, že její maminka přestala menstruovat v 38 letech, je vyšší pravděpodobnost, že i u ní dojde k předčasnému nástupu menopauzy,“ popisuje profesor Calda.
Změny, které převrátí život
Během klimakteria organismus ženy prochází velkými, nevratnými změnami. Jejich příčinou je snížení počtu folikulů ve vaječnících a následná změna v produkci některých hormonů.
„Dívky se rodí s pevně daným počtem folikulů, jejich množství se v průběhu života nezvyšuje, ba naopak, s každým ovulačním cyklem dochází k jejich úbytku. Pokud jejich množství klesne pod tisícovku, začíná klimakterium. V návaznosti na snížení počtu folikulů dochází k úbytku tkáně vaječníků a ke změnám v hormonálních hladinách, zejména ke snížení hladiny hormonů estrogenu a progesteronu. Všechny tyto procesy signalizují ukončení plodného období ženy,“ vysvětluje gynekolog.
„Klimakterium má u každé ženy trochu jiný průběh. Dojít může ke zkracování délky cyklu, ale naopak i k jeho prodlužování. Tyto nepravidelnosti vždy vedou k úplné zástavě cyklu,“ dodává lékař.
Návaly, nespavost i deprese
Přechod je doprovázen mnoha potížemi, které se souhrnně označují jako klimakterický syndrom. Mezi ženami nejčastěji zmiňované obtíže patří návaly horka a pocení. Jmenované příznaky vznikají v důsledku poklesu hladiny ženského pohlavního hormonu estrogenu. Nejde o problémy, které by ženu přímo ohrožovaly na zdraví či životě, ale statistiky ukazují, že až ve 25% případů mohou být tak silné, že znemožňují běžný život. Návaly horka přicházejí v různé intenzitě i četnosti a trvají od pár vteřin do půl hodiny.
„Období návalů může být různě dlouhé, obvykle trvá několik let a začít může i deset let před klimakteriem, kdy se jejich frekvence a intenzita zvyšuje v době před nástupem menstruace a ženy je často vnímají jako součást premenstruačního syndromu,“ uvádí profesor Calda. Dalším častým problémem je nespavost, se kterou se v klimakteriu setkává až polovina žen.
„Potíže s usínáním a opakované časté buzení vedou ke zvýšené únavě během dne. Potíže s nespavostí samozřejmě zhoršují i návaly a pocení, které se dostavují nejen během dne, ale i během noci,“ doplňuje odborník. Ke jmenovaným příznakům přechodu patří rovněž psychická labilita a deprese. Ty se častěji objevují u žen, které mají obavy ze stárnutí, dále pak u žen chronicky nemocných a osamělých.
Ani pomyšlení na sex
Klimakterium často doprovází i snížení sexuální apetence. Téměř polovina žen po menopauze uvádí, že jsou méně sexuálně aktivní, snížení zájmu o sex se postupně prohlubuje a může vést až k úplnému odmítání sexu a sexuálních aktivit. „V důsledku poklesu estrogenů dochází ke zvýšení vaginální suchosti, což způsobuje snadnější zranitelnost sliznic, nepříjemné pocity pálení až bolesti během sexu, ale i častější výskyt poševních zánětů. To vše negativně ovlivňuje prožívání milostných aktivit.
Potíže může umocňovat i problém s únikem moči, který se spolu s častějšími záněty močových cest v tomto období také objevuje,“ dodává lékař.
Jak přechod poznat?
Většina žen začne uvažovat o tom, že přišel čas klimakteria, v okamžiku, kdy zpozoruje nepravidelnost v menstruačním cyklu. „Nepravidelnost ale nemusí vždy znamenat příchod klimakteria. I po čtyřicítce, pokud žena pravidelně menstruuje, může dojít ke spontánnímu otěhotnění, vynechání či nepravidelnost cyklu může souviset též s řadou onemocnění, takže pokud tato situace nastane, je namístě gynekologické vyšetření. To by mělo zahrnovat ultrazvukovou diagnostiku a laboratorní stanovení hormonálního profilu z krve ženy. Na základě získaných údajů je možné stanovit diagnózu a určit pravou příčinu potíží,“ uzavírá profesor Calda.
Jedním z nejnápadnějších projevů doprovázejících klimakterium je změna délky a pravidelnosti menstruačního cyklu.
Další zdravotní potíže
Menopauza je rizikovým faktorem z hlediska řady zdravotních potíží. Mezi nejčastější patří:
• pokles dělohy
• potíže s udržením moči, únik moči
• pocit nucení na močení
• snížení kvality kůže
• chronický zánět dásní
• osteoporóza
• kardiovaskulární choroby (dle statistik po menopauze 4x vyšší riziko vzniku)
• onemocnění žlučníku (dle statistik po menopauze 2,5x vyšší riziko vzniku)
Související termíny
Premenopauza: doba od 40. roku věku ženy do období nepravidelného menstruačního krvácení. Menopauza: poslední menstruační krvácení, v širším významu se výraz používá i pro označení období jeden rok před a jeden rok po poslední menstruaci.
Perimenopauza: jeden rok před a jeden rok po menopauze (v tomto období jsou menstruační cykly nepravidelné). Postmenopauza: začíná rok po poslední menstruaci, v tomto období prožijí současné ženy asi třetinu svého života. Senium (geripauza): je období po 65. roce věku ženy.
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví