V ideálním případě máte ve vztahu přesně tolik sexu, kolik potřebujete. Vy i váš partner. A ještě vám to skvěle klape – rozumíte si nejen v posteli, ale i mimo ni, dokážete se spolu zasmát a hlavně, co milování, to orgasmus. A ne jeden, že…
Jsou to přímo ohňostroje bouřlivých vyvrcholení a vášeň, ze které mrazí i hřeje u srdce. Hmm, jako úvod do argentinské telenovely by to stačilo, možná i jako pasáž z románku pro čerstvě pubertální dívky. Nežijeme ovšem v hollywoodském slaďáku a už vůbec ne v ideálním světě, takže očekávat, že náš sexuální život bude vždy dokonale sladěný, by bylo naivní, stejně jako spoléhat na to, že jednoho dne zazvoní u vašich dveří Robert Pattinson s pugétem růží a odveze si vás svým sporťákem vstříc oslnivému životu po svém boku.
„Milenku nemá, není nemocný a jinak si fakt rozumíme. Tak proč se mnou nechce spát? Mám se v 27 smířit se životem bez sexu, když nám všechno ostatní jde na jedničku?“ litovala se nedávno kamarádka Magda nad dvojkou dobře vychlazeného Chardonnay. A pak z ní vypadlo, že zatímco dřív se milovali prakticky denně, posledních osm měsíců se její drahoušek vybičuje k akci jednou, maximálně dvakrát týdně.
Co je málo, a co už je moc?
Nechtěla jsem ji odbýt větou „Co by jiní za to dali“ (třeba můj stále single bratr) ani jí doporučovat již poněkud omšelé rady jistého dříve narozeného sexuologa, který na nesoulad v posteli ordinoval povinný sex každou středu či v jiných předem smluvených termínech. Představa sexu jako projektového úkolu mě vážně děsí. Ale jak se k tomu všemu postavit?
Zoufale bojovat na postelové scéně v převleku za francouzskou služtičku s vibrátorem ledabyle zasunutým za lem podvazkového pásu? Nebo všechno zahrát do autu s tím, že je to přirozený vývoj, a utěšovat se, že společná grilovačka s přáteli má taky své kouzlo?
Sex podle tabulek
„Naše společnost je zaměřená na výkon, všechno je o tom, kdo toho zvládne víc, kdo doskočí dál a kdo kam rychleji doběhne. A ještě milujeme všelijaké statistiky a výzkumy, s nimiž se pak porovnáváme, a buď si hladíme naše ego, že jsme na tom ‚lépe‘ než ostatní, nebo propadáme depresi, že je s námi něco špatně, když se nevyrovnáme ani onomu průměru,“ lehce se usmívá nad mým, uznávám možná trochu hloupým dotazem, kolik sexu je ve vztahu tak akorát, partnerská terapeutka a psycholožka Mgr. Dana Králová.
„Poslední takový u nás zorganizovaný průzkum říká, že Češi souloží stodvacetkrát za rok, tedy v průměru asi třikrát týdně. Všechny průzkumy tohoto typu je třeba ale brát s rezervou, nikdy s jistotou nevíte, na jak reprezentativním vzorku dotázaných vznikaly, a hlavně nakolik odpovídali respondenti pravdivě. V takových situacích prostě míváme potřebu trochu se vylepšit, přidat si,“ tvrdí psycholožka a dodává, že i kvůli tlaku médií často zbytečně podléháme dojmu, že s námi nebo s naším životem není něco v pořádku, když nezapadáme do šablon, které nám předkládá okolí.
„Je to nový fenomén. Řada mladých lidí přiznává, že někdy souloží nikoli proto, že mají na sex chuť, ale proto, že se cítí pod tlakem – doslova jako by měli splnit nějakou normu, aby si v očích okolí i sebe sama připadali v pořádku,“ vysvětluje Mgr. Králová. „Může to znít zvláštně, ale přibývá mi klientů – zejména mladých mužů, se kterými pracujeme na tom, aby pochopili, že sex má pro ně být příjemná zábava, nikoli zdroj stresu, povinnost a nutnost splnit nějaká očekávání. Zatímco dřív platilo, že těmi v ofenzivnější roli jsou spíše ženy, dnes se karta obrací. Někdejší lovci se stávají kořistí.“
Úbytek chuti, nebo nemoc?
Nepodléhejte tlaku okolí. Máte-li pouze pocit, že byste tak nějak měla souložit častěji, protože kamarádky nemluví o ničem jiném než o svých postelových eskapádách, ale vnitřně jste se svým sexuálním životem spokojená (a je čistě na vás, zda vám a vašemu partnerovi vyhovuje sex 3 x týdně, nebo 3x do měsíce), nic neřešte. Je to váš život, a proto ho žijte tak, jak to vyhovuje vám – nikoli lidem kolem.
Jenže co když cítíte, že je opravdu něco špatně a místo radosti je pro vás milování, tedy spíše jeho akutní nedostatek, zdrojem frustrace? „V tomto případě naopak aktivně hledejte řešení. Čím déle totiž necháte problém ,vyhnít‘, tím složitěji se ho pak budete zbavovat,“ upozorňuje terapeutka. „Dneska už se na vás v ordinaci terapeuta opravdu nebude nikdo dívat ,divně‘, když se svěříte s intimním trápením. Nesoulad v sexu řeším s dobrou třetinou svých klientů, takže v tom rozhodně nejste sami.“
Objímáte se dost?
Že je pokles touhy v dlouhodobém partnerském vztahu přirozený, zvlášť pokud už spolu bydlíte, to jsem tak nějak tušila i předtím, než mi tento názor potvrdil gynekolog a sexuolog MUDr. Dominik Bártek. Přesto mě trochu překvapil. „Pacientů, kteří se na mě obracejí s těmito potížemi, se neptám, kolikrát měsíčně spolu spí. Mnohem důležitější než frekvence je to, zda se sebe nepřestali dotýkat. Absence fyzického kontaktu je totiž daleko závažnější důkaz toho, že dvojice má problém, než to, že už spolu nespí tak často jako dřív,“ říká odborník.
„Kdy jste se naposledy líbali? Objímáte se, hladíte? Vezmete se na ulici za ruku? Přitulíte se k sobě před spaním? Nebo vám už začal vadit samotný fakt, že vedle vás partner vůbec leží? Na to se ptám svých klientů nejdřív. Prvotní ochlazení vztahu totiž snadno může přerůst až k dotykové averzi, kdy je vám pouhá představa blízkosti toho druhého nepříjemná, v horších případech až fyzicky odpudivá. Nemá smysl řešit četnost pohlavních styků nebo pátrat po nějaké dysfunkci, pokud tam není zřetelný zdravotní problém, když v páru nefunguje to základní – chuť být spolu a dotýkat se,“ vysvětluje.
Odmítá mě. Proč?
„Pokud by se na mě obrátil někdo s představou, že mu hned mezi dveřmi poradím nějaké zaručené sexuální praktiky, které z něj udělají postelového boha či bohyni, bude zklamaný,“ usmívá se lékař a dodává: „Instantní recept na sexuální štěstí neexistuje. Řešením je společně hledat příčinu a možnosti, jak vztah zachránit, a to není otázka jedné hodiny.“
Na počátku zamilovanosti si těžko dokážeme představit, že by se jednou takové ochlazení mohlo týkat i nás, ale když na vztahu nepracujeme a ubití denním kolotočem rezignujeme na nějakou snahu, velmi pravděpodobně se jednou zařadíme do fronty těch, kteří jsou nespokojení se svým životem i sexem.
„Chcete-li mít dobrý vztah, musíte mu věnovat čas a energii. Základem je společné sdílení intimity, tedy mluvit spolu, svěřovat se, vzájemně prožívat vaše životy a nepřestávat se dotýkat. Když na to budete myslet a uděláte si s partnerem aspoň pár hodin týdně čas výlučně jen pro sebe, jiskra a touha se z vašeho života neztratí.“ Jenže – co když se snažíte, vzájemnou dotykovou averzí netrpíte, a přesto to nefunguje k vaší spokojenosti?
„Důvodů může být hned několik a zdaleka ne všechny musejí znamenat, že už o vás partner nemá zájem nebo vám zahýbá,“ uklidňuje terapeutka Mgr. Dana Králová. Příčinou může být např. bolest při pohlavním styku, ke které se zejména muži neradi přiznávají. Způsobovat ji může infekce močové trubice a měchýře, u žen pak poševní infekce, cysty na vaječnících nebo hormonální výkyvy. „A samozřejmě pohlavní nemoci. Když vás sex najednou bolí, neotálejte s návštěvou odborníka,“ varuje terapeutka.
Pošlete ho k doktorovi
Za nedostatkem touhy se ale mohou skrývat i pro laika zdánlivě nesouvisející choroby, které jsou třeba ještě v úplně počátečním stadiu. Takže takové hledání příčiny, proč vás „to“ najednou nebaví, může chvílemi připomínat pátrání detektivů ze seriálu Sběratelé kostí. „Častým viníkem bývá cukrovka, roztroušená skleróza, ale i snížená funkce štítné žlázy. Také poruchy funkce jater, ledvin či přívěsku mozkového nebo užívání léků, zejména barbiturátů, některých antidepresiv a u některých žen má vliv na úbytek libida i antikoncepce,“ vypočítává MUDr. Bártek.
Hned ovšem za vaším uvadajícím zájmem o sex nemusíte hledat nějaké záhadné diagnózy. Třeba by vám stačilo se jen pořádně vyspat. „Je prokázáno, že nedostatek spánku vede ke snižování libida. A když jste vystaveni dlouhodobému spánkovému deficitu, například kvůli tomu, že máte malé dítě nebo musíte zvládat náročnou práci i domácnost, můžete se propracovat až k celkové ztrátě touhy. Takže než začnete kvůli nedostatku sexu ve vaší ložnici řešit cokoli dalšího, zkuste se pořádně vyspat a vzít si aspoň dva dny volna, kdy budete cíleně vyhledávat fyzický kontakt s partnerem. Dovoleno je vše, kromě samotného styku,“ doporučuje MUDr. Bártek.
A jestli je váš miláček tak trochu hypochondr (a který chlap není, že...), zkuste na něj apelovat tím, že sex zlepšuje imunitu a celkový zdravotní stav. Lékaři prokázali, že pravidelné milování podporuje dobré trávení, snižuje únavu a zlepšuje spánek a paměť. A to už je argument, proč se místo surfování po netu radši věnovat surfování po vašich tělech!
Touhu jí vzala antikoncepce
Třeba je to u vás doma ale opačně. On by chtěl pořád, jen vám to najednou nic neříká. Pokud jste zdravá a dřív jste měla sex ráda, zkuste zapátrat i tímto směrem – proti vašemu milostnému životu se mohla postavit ta, jež vám měla původně pomáhat a osvobodit vás od strachu z nechtěného otěhotnění – hormonální antikoncepce. O tom, že může u některých uživatelek způsobit pokles až ztrátu libida, se moc nemluví. Možná za to může lobby výrobců, kteří nechtějí, aby se stinné stránky jejich zboží příliš hlasitě probíraly, každopádně dobrý gynekolog by vás měl na všechna rizika důkladně upozornit.
Dnes 33letou Karolínu v tom ale její lékařka nechala samotnou. „Antikoncepci jsem začala brát v devatenácti. Postupně jsem vyzkoušela asi patery pilulky, ale žádné mi nedělaly moc dobře – hodně jsem po všech přibírala. Moje tělo zadržovalo vodu, měla jsem větší chuť k jídlu a nabrala jsem celkem 15 kilogramů,“ svěřuje se. Pak jí gynekoložka navrhla, že by mohla místo prášků vyzkoušet injekční antikoncepci. Zpočátku byla nadšená – stačilo přijít na injekci 1x za tři měsíce a měla klid.
„Injekce mi sedla. Nepřibírala jsem, měla jsem slabší menstruaci, a navíc byla v porovnání s pilulkami o několik stokorun levnější. A to mi jako studentce rozhodně nebylo jedno. Zhruba po sedmi měsících se mi menstruace ztratila úplně. Já ale byla šťastná, vždycky jsem první dva dny trpěla šílenými bolestmi, takže krvácení nebylo nic, po čem by se mi stýskalo. Postupně jsem sice začínala mít čím dál tím menší chuť na sex, přikládala jsem to ale každodenním starostem a tomu, že jsme s mým tehdejším přítelem spolu žili už čtvrtým rokem. Pak jsem sex začala odmítat úplně, potíže s vyvrcholením jsem ale neměla nikdy. Když už jsem se k milování nechala přemluvit, orgasmu jsem dosáhla, zádrhel byl v tom, že já se nechtěla nechat přemluvit už vůbec. Připadalo mi, že sex je jen ztráta času, kdy se můžu věnovat zajímavějším věcem,“ přiznává Karolína.
„Pak jsem si během jednoho roku po banálním zakopnutí třikrát zlomila ruku a jednou nohu. Dostala jsem se do rukou odborníkovi, který zjistil, že mám silný náběh na osteoporózu. Byl v šoku, když jsem mu řekla, že skoro 8 let chodím na injekční antikoncepci. Prý by se měla aplikovat jen jeden rok, maximálně však tři léta, a je určena spíše ženám, které již mají děti. Tohle jsem slyšela poprvé, kdybych věděla, že mi hrozí osteoporóza, ztráta libida a další vážné komplikace, nikdy bych ji neužívala,“ tvrdí Karolína. „Gynekoložka mě dopředu nevarovala, a když jsem jí to šla vytknout, prakticky mě vyhodila z ordinace s tím, že jsem dost stará na to, abych si uměla informace získat.“
Dnes se pomalu dává zdravotně dohromady. A protože se s přítelem pokoušejí o dítě, nebere antikoncepci. A co víc, sex ji baví tak jako nikdy dřív. „Sama tomu ani nemůžu uvěřit, až se kolikrát málem stydím, jakou mám na přítele pořád chuť,“ směje se. Úplný happy end ještě její příběh nemá. K tomu jí ještě chybí vytoužený potomek. „Mám po tom všem dost rozhozený organismus, ale věřím, že to ještě letos vyjde!“ doufá Karolína.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Juicy.
ČTĚTE TAKÉ:
Jirásková vstala z hrobu a přišla k Mrtvýmu ptákovi
STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU