Jak založit novou zahradu

| Autor: Marcela Škardová | Rubrika: Domácnost

Základní pravidla jsou pro všechny stejná – ať už začínáte na „zelené louce“, nebo plánujete úpravu staršího, už částečně osázeného prostoru. Jak byste měli postupovat a co vše je třeba zvažovat?

Všechny cesty vedou nejen do Říma, ale také k vaší nové zahradě. A přestože představy každého z nás můžou být různé, dodržovat sled konkrétních prací i řadu praktických doporučení se vyplatí všem.

NEJPRVE PLÁNUJTE

Pečlivě si rozmyslete, jak by měla vaše zahrada vypadat. A nejde jen o rostliny. Začněte s vytvářením kostry zahrady na papíře, vyjít lze například i z projektové dokumentace stavby domu nebo z plánu katastrálního úřadu.

Zvažte, kde budete mít velké stromy, kudy povedou cesty, kam umístíte terasu s nábytkem, případně i zídky, kde bude stát technické zázemí, který kout vyhradíte dětem, své místo tu jistě najde i venkovní kuchyně v nejrůznějších podobách, možná chcete pěstovat nejen bylinky, ale i zeleninu (postavíte si skleník?), podstatný je rovněž vodní prvek…

Až bude tento základ jasný, pak teprve řešte osázení rostlinami, s ohledem na místní podmínky: orientace pozemku na světovou stranu, modelace terénu, kvalita a typ zeminy, nadmořská výška, klima. A až nakonec se věnujte trávníku.

V této fázi skutečně myslete na vše, co do budoucna na zahradě využijete, abyste nakonec třeba neřešili, kam dáte sušák na prádlo, když jediné volné místo se nachází hned vedle ohniště.


Při zakládání zahrady začněte tvorbou plánu. Na papíře si lépe představíte proporce a rozložení jednotlivých prvků a ploch, a tak se vyhnete kompozičním chybám. Navíc dokud je plán pouze v této podobě, můžete ho snadno upravovat.


DOKÁŽETE TO SAMI?

Novou zahradu si můžete skutečně sami vymyslet, ale stejně tak se nabízí využít i služeb odborníků. Se zahradním architektem či projektantem lze jen konzultovat svoje představy, nebo ho požádat o vytvoření základního konceptu, či rovnou celého projektu, až po poslední kámen a seznam rostlin. A totéž platí pro samotnou realizaci. Někdo si raději zahradu vytvoří vlastníma rukama, i když to potrvá několik let, jiný si najme realizační firmu. Jak se pak hotová zahrada předává?

„Nekolauduje se tak, jak to znáte u předávání stavby. Realizaci klient přebírá jako jakékoli jiné dílo, například formou předávacího protokolu. Ale toto není zákonem dané, záleží na tom, co si obě smluvní strany předem dojednaly ve smlouvě. Pokud v ní není uvedeno jinak, realizátor dává záruky na rostliny zhruba po dobu jednoho roku, a na nerostlinný materiál dva roky. Není to však dogma,“ vysvětluje Julie Reicheltová ze zahradního ateliéru Fire Garden.

ZCELA NOVÁ ČI RENOVACE

Někdo pracuje doslova s holým pozemkem u novostavby, jiný bude přetvářet starší zahradu. Všechno má svá pro a proti. Vytvořit něco nového na „zelené louce“ je snazší v tom, že při vymýšlení koncepce zahrady vás omezují jen místní a přírodní podmínky. Provedení někdy bývá také levnější, protože na pozemek je většinou dobrý přístup, lze tu snadno využít pomoc velké techniky (například výsadba stromů, úprava terénu).

Na druhou stranu, na starší zahradě, kterou renovujete, zpravidla už řadu let rostou dřeviny. Pokud jsou zdravé a jejich umístění není do budoucna problematické, například kvůli pohybu na zahradě, přesahu k sousedům či nad dům a podobně, byla by škoda se jich zbavovat. I když je jasné, že pak do velké míry určí celkovou koncepci zahrady, a tomu je třeba se podřídit. „Což nemusí být lehké. Ale padesátileté či ještě starší stromy vždycky budou působivější než nově vysazené,“ říká zahradní architektka.

PŮDA JAKO ZÁKLAD

Pokud letos začínáte stavět dům na téměř holé parcele, nenechte si z pozemku odvézt ornici. Pořízení nové ornice je drahé a ani dopravní náklady nejsou zanedbatelné. Proto ji stáhněte někam stranou, kde nebude překážet. Až bude dům hotový, orniční vrstvu vrátíte zpět. A s ní samozřejmě i semena plevelů a zbytky kořenů. Některá semena vydrží v půdě řadu let a vyklíčí, až když mají vhodné podmínky. Nespoléhejte se na náhodu a půdu ošetřete herbicidy. Což platí i u staršího pozemku, už nějakým způsobem osázeného pozemku, ze kterého jste se nejdříve zbavili rostlin. U nového pozemku se půda podle potřeb kultivuje a rovná, u staršího ji ještě zryjte.

Jaký máte typ půdy? To mnohdy odhadnete sami. A když ne, poradí vám architekt, projektant, zahradník či realizační firma. Jako určité vodítko u starších zahrad poslouží takzvané indikační rostliny, které rostou na konkrétních typech půdy. Zda máte zeminu spíše kyselou, či zásaditou, na to nepotřebujete rozbor z laboratoře, vystačíte si s lakmusovým papírkem. Není-li vaše půda optimální, je vhodné její svrchní vrstvu vyměnit: teorie hovoří o 30 cm, v praxi se však většinou mění asi 15 cm zeminy (na kvalitu půdy je nejvíce háklivý trávník, který mělce koření).

V této fázi se rovněž věnujte modelaci terénu. Což mimo jiné souvisí i s tvarováním skalky, zejména pokud ji budou obklopovat větší kameny, které se nedají přenést v ruce. Samotné osázení skalky rostlinami řešte společně s dalšími výsadbami.

CO NÁSLEDUJE NYNÍ?

Postupně realizujte vše kromě výsadeb a trávníku. Pokud jste si naplánovali větší vodní prvek (bazén, jezírko nebo potůček), pusťte se do toho. Například pro potůček jistě máte vyhrazené místo ve svahu pozemku, kde jste vytvořili izolované koryto. Dole postavíte vsakovací nádobu, z níž se bude přečerpávat voda vedená hadicí, nejlépe pod povrchem, na začátek potoka. Na co pozor? Voda se vypařuje, nezapomeňte ji podle potřeby doplňovat. Následně přijdou na řadu drobné stavební práce, jako například zídky, terasa, budování cest, herních prvků, kůlny, plotu a podobně.

A až budete mít skutečně vše hotovo, pak teprve začněte s výsadbou rostlin. Základ kompozice představují dřeviny, nyní je vysaďte. Pouze v případě, že jste zvolili opravdu vysoké stromy, tento úkon je vhodné realizovat ještě před stavebními pracemi, abyste si neponičili čerstvě vytvořené chodníčky nebo umožnili přístup těžké techniky na zahradu, a nemuseli bourat plot. Potom vysazujte prostorově výraznější keře, na závěr méně vzrůstné rostliny.

Dodržujte praxí prověřené pravidlo: nejprve se osazují okraje pozemku, od nichž se postupuje do jeho středu. A i když už máte jasno, co přesně chcete vysadit, nyní je ještě čas na drobné korekce. Proč? Na zahradě opravdu nemusíte mít „od každého kousek“, což je i náročné na údržbu. Navíc platí, že když vysadíte jeden druh rostlin ve větších skupinách, lépe vyniknou.

ABY SE JIM DAŘILO

Rostliny si vybírejte nejen podle vzorce „líbí nebo nelíbí“, myslete i na to, co skutečně potřebují. „Například v písčitých půdách se bude dařit břízám, borovicím, dubům, z keřů zkuste perovskii či ořechoplodec, z trvalek například vděčné rozchodníky. V humózních zeminách roste dobře téměř vše, jde o nejkvalitnější půdu. Z dřevin možná zvolíte jedli či magnolii, z keřů třeba ibišek či růže, z trvalek zvonky, denivky. Do hlinité půdy lze vysadit lípy, habry, z keřů šeříky a tavolník, trvalky zastoupí například třapatky, šuškardy i bylinné pivoňky,“ uvádí Julie Reicheltová.

A dodává, že navzájem je třeba sesazovat rostliny se stejnými pěstebními požadavky. Co to znamená prakticky? Suchomilné „nemíchejte“ s vlhkomilnými, stínomilné se světlomilnými. Například mezi suchomilné druhy patří borovice, trávy a rozchodníky, kdežto vlhkomilné jsou vrby, kapradí, hosty, hortenzie. Z mnoha stínomilných jmenujme mimo jiné rododendrony, bobkovišeň a břečťan, skupinu světlomilných můžou reprezentovat habr, borovice a rozchodníky.

KDYŽ VÁM JDE O ČAS

Ne každý má však trpělivost čekat, až se mu drobné keříky či dřeviny předvedou v plné kráse. V tom případě se nabízejí dvě řešení. Můžete si rovnou pořídit vzrostlé stromy (třeba i 5 metrů) a keře (například i dvoumetrové). Takto lze zakoupit rovněž živé ploty, jež se prodávají jako hotové, upravené bloky, stačí je jen zasadit.

A druhá možnost? Vsaďte na rychle rostoucí druhy. Zahradní architektka připomíná, že u stromů se za rychle rostoucí považují už i ty, jež slibují roční přírůstek 20 cm (například lípy, javory), avšak břízy, topoly či vrby se každoročně pozvednou k výšinám dokonce až 50 cm. Někdy stačí při výběru stromů jen trochu změnit úhel pohledu. Například bříza je neskutečně krásný strom, jehož tvar i zbarvení kůry se jen tak nedá napodobit.

Komu vadí, že by na podzim musel často shrabávat drobné listí, ten třeba zvolí majestátní platan s velkými listy. Jak bude strom stárnout, oceníte na něm i šedohnědou hru barev kmene – část kůry se odlupuje, po ní zůstává světlejší místo, neodloupnuté části bývají tmavší. Ale pozor, kam ho vysadíte: platan v dospělosti dosahuje až 25 metrů. Na své si ovšem přijde i ten, kdo má raději jehličnaté stromy, například smrk, borovici, jedli, modřín a jiné.

V případě keřů představují sázku na jistotu zlatice, svída, komule, pustoryl, tavolník či líska. Například svídy budou za rok vyšší asi o 15 centimetrů. Oblíbí si je ti, kteří si na keři cení zejména zbarvení větví a tvaru listů. Kdo by raději krásně vonné květy, ať sáhne po komuli. Tu dekorují velká hroznovitá květenství v různých odstínech fialové barvy, která jsou doslova magnetem pro motýly.

A u květin? Tam je to ještě snazší, například letničky si lze koupit už téměř „hotové“, jen je vysadíte a budou vám dělat radost několik měsíců. Navíc v hlavní sezoně, kdy na zahradě nejvíce pobýváte. Ovšem dáte-li přednost trvalkám, půjde o radost na řadu let. U trvalek je největší rozdíl vidět první rok po výsadbě, ve srovnání s těmi následujícími. Ovšem trvalky stejně budete na podzim sestřihávat a další sezonu už vyrostou větší.

ZELENÁ JISTOTA

Pomineme-li skutečně drobné zásahy do už hotové zahrady, včetně například umístění dekorativních prvků, pak vás nyní čeká jen založení trávníku. Možná na zahradě už nějaký rostl, ještě než jste začali s její proměnou. Ale uchovat ho nešlo, bohužel. „I kdybyste si zapůjčili takzvanou slupovačku a travní drny sloupli, museli byste je za dva dny zase položit – a mezitím ani ten nejrychlejší realizátor nestihne vybudovat a založit novou zahradu. Navíc jde o stroj, který používají profesionálové. Už jeho samotné zapůjčení (což není obvyklé) by bylo velmi finančně náročné. Každopádně by vás takové řešení stálo více, než když si založíte trávník nový,“ vysvětluje Julie Reicheltová.

Prakticky se vám nabízejí tři možnosti. Po úpravě pozemku lze znovu danou plochu osít a vypěstovat si nový trávník, což potrvá asi několik týdnů. Nebo ho založte z travních koberců, jejichž pokládka trvá podle velikosti dané plochy několik hodin až jeden den. Po přibližně třech týdnech ho lze používat. Případně budujte zahradu se stávajícím trávníkem a dopředu počítejte s tím, že se do jisté míry poškodí. Na tato poškozená místa, kudy například jezdily stroje, nebo jste chodili s kolečkem, dosypejte trávníkový substrát, srovnejte plochu a trávu znovu zasejte.

Ostatně možnost volby máte vlastně během celého procesu realizace vaší vysněné zahrady. Přejeme vám, abyste si vždy vybrali takové řešení, které vám ve svém důsledku bude přinášet jen radost.


Jak na to krok za krokem

Při samotné realizaci postupujte tak, aby jednotlivé práce na sebe navazovaly:

  • úprava půdy, modelace terénu
  • vodní prvky (jezírko, bazén, potůček)
  • stavební práce (zídky, cesty, plot)
  • technické i odpočinkové prvky (umístění kůlny na nářadí, zahradního domku, stavba skleníku, pergoly, terasy, ohniště)
  • instalace automatického závlahového systému
  • relaxační prvky (pískoviště a houpačky pro děti, osvětlení…)
  • výsadba stromů (v případě výsadby velkých dřevin tento úkon zařaďte za vodní prvky)
  • výsadba rostlin, včetně budování živého plotu
  • zakládání trávníku
  • drobné fnální úpravy (nábytek na terasu, výsadba a rozmístění rostlin v nádobách…)

SPRINTERKY POPÍNAVKY

I mezi popínavými rostlinami najdete řadu zástupců, kteří rychle ozdobí dané místo, za rok můžou být větší i o několik desítek centimetrů. Všimněte si například jedné z nejkrásněji kvetoucích popínavek – trubače kořenujícího, jehož květy skutečně připomínají tvar trubky a jsou zbarvené v různých odstínech oranžové. Půvabný je i zimolez Henryův s neopadavými listy a zlatavě zbarvenými květy, opomenout byste neměli ani plamének či vistárii. A ze skupiny méně známých rostlin jmenujme opletku Aubertovu s vonnými bílými květy. Další rychle rostoucí popínavkou je loubinec neboli psí víno. Nemá sice atraktivní květy, zato se mu daří téměř všude a na podzim se mu krásně zbarví listy dočervena.


UCHOVEJTE SI ORNICI

Než si necháte postavit nový dům, myslete na ornici – nejkvalitnější část půdy, kterou je třeba uchovat. Stáhněte a složte ji stranou, jinak by se zbytečně zanášela vším, co průběh stavby s sebou nese. „Navíc orniční vrstva je součástí pozemku, tudíž i majetkem majitele pozemku. Některé developerské firmy ornici prodají a už ji nevrátí, těžko se pak s nimi budete soudit. Výsledek? Musíte si koupit novou,“ upozorňuje na potenciální úskalí Julie Reicheltová z Fire Garden.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Čtěte také

Vypínače: na designu záleží

Vypínače: na designu záleží

6. 11. | Moderní vypínače umějí víc než jen rozsvítit a zhasnout světla. Ve spojení s designem a moderní…

Vyrobte si sušené zdraví

Vyrobte si sušené zdraví

30. 10. | 1 | Šetrný a nejstarší – tak je možné charakterizovat sušení jako způsob konzervace potravin. Bohužel…

Další články z rubriky

Kuchyňská magie: Proč míchat těsto po směru hodinových ručiček?

Kuchyňská magie: Proč míchat těsto po směru hodinových ručiček?

Dnes | Největší čarodějky jsou ženy a největší magii provozují každý den právě v kuchyni. Spoustu věcí,…

12 triků, které z vašeho cukroví udělají neodolatelnou lahůdku

12 triků, které z vašeho cukroví udělají neodolatelnou lahůdku

2. 12. | Ať už se letos pustíte do jednoho, dvou druhů, nebo hodláte zásobit sladkými „jednohubkami“ celou…

Trendy letošních Vánoc: Vyhrajete to s bílou, zelenou a fialovou

Trendy letošních Vánoc: Vyhrajete to s bílou, zelenou a fialovou

2. 12. | Vsadit při zdobení na aktuální trend, nebo spoléhat na to, co se osvědčilo vloni? Udělat Vánoce ve…

Kdy je správný čas trhat barborky, aby vám na Štědrý den vykvetly?

Kdy je správný čas trhat barborky, aby vám na Štědrý den vykvetly?

1. 12. | Podle staré pověry se věřilo, že děvče, kterému právě o Vánocích větvičky „barborky“ vykvetou, se…