Nejznámější velikonoční obyčeje. Odkud se vlastně vzaly?

| Autor: Martina Machová | Rubrika: Domácnost

Kde se vzala tradice malovaných vajec? Proč pečeme zrovna beránka? A proč dívky plakávaly, když je nikdo nepřišel vyšlehat? Kde se vzal velikonoční beránek a tradice kytice z jívových „kočiček“?

Nejznámější velikonoční obyčeje. Odkud se vlastně vzaly?

Období Velikonoc v sobě mísí pohanskou i křesťansko-židovskou tradici, úžasné zrození jara i ukřižování a znovuzrození dlouho očekávaného spasitele židů. Staří Izraelité jej ale nepřijali jako zachránce, mesiáše svého národa a dali tak šanci ke vzniku nového náboženství lásky, odpuštění a smíření boha s lidmi – křesťanství.

Období Velikonoc je z pohledu současných i dávných mystiků neobyčejně silné a významné – staré umírá a odchází, nové povstává k životu. A to jak v duchovní, křesťanské rovině, tak v rovině fyzické – v přírodě. Kde se po dlouhé zimě opět probouzí příroda. Ať již Velkonoce slavíme, nebo ne, většina z nás dodržuje nejrůznější tradice, o kterých možná vlastně ani nevíme, jak vznikly a co znamenají.

5 nejrozšířenějších českých symbolů Velikonoc: Jaké mají kořeny?

• Kraslice malované samotným bohem?: Vajíčka byla v mnoha kulturách symbolem života a zrození. Již v předkřesťanské době se při různých příležitostech, zvláště pak na jaře, barvila (nejčastěji na červeno). Vajíčka barvili například staří Egypťané, Peršané a Římané. Barvení vajec jak je známe dnes, pravděpodobně vychází z nejrůznějších křesťanských legend.

V jedné z nich se traduje, že v době, kdy chodili Ježíš s Petrem po světě, poprosili chudou selku o nocleh a jídlo. Selka je přijala a připravila k večeři vejce. Ráno pak našla vejce opět celá, navíc krásně malovaná. Jiná legenda vypraví o sedlákovi, který cestou na trh potkal Krista, kterému pomohl s křížem. Ježíš se mu odvděčil zázrakem, všechna vejce, která sedlák na trh nesl, byla překrásně nazdobená.

• Sladký beránek a dveře od krve: Ne vždy byl beránek na velikonočním stole ze sladkého těsta. Toto mírné zvíře bylo totiž v mnoha náboženstvích tradiční obětinou. V židovské tradici byla oběť beránka spojená s vysvobozením izraelského národa z egyptského otroctví. Dle Starého zákona bůh svému lidu nařídil, aby každá rodina připravila obětní pokrm z ročního beránka. Jeho krví pak měly být natřeny dveře domu, aby bůh rozlišil „své děti“ od Egypťanů, které se rozhodl potrestat.

I Ježíš se svými učedníky jedl před svým ukřižováním beránka, a právě Ježíš se pak dle novozákonní tradice zhostil role oběti – beránka smiřujícího svou prolitou krví lidi s bohem. Beránka, který se jednou pro vždy se obětuje za hříchy světa. Kdy přesně převážila tradice sladkého těsta nad mnohdy drahým pečeným skopovým, se bohužel přesně neví. Důvody byly velmi pravděpodobně ekonomické.

• Pomlázka pro zdraví, krásu a vitalitu: Sešvihání neobyčejně životaschopnými vrbovými proutky (ve vlhku zakoření kdykoliv a kdekoliv), později spletenými do pomlázky (kdo ví, zda vůli designu, nebo vydatnosti ran), je v českých zemích poměrně stará tradice, kterou zmiňuje už ve 14. století pražský kazatel Konrád Waldhauser. Řádně vyplacená dívka měla údajně zaručené zdraví, krásu, píli a životní elán na celý rok.

• Velikonoční zajíček a košík vajíček: Další symbol Velikonoc, zajíček, k nám pravděpodobně doputoval z Německa, kde ho snad kdysi „zanechali“ prastaří Keltové. Přesněji jejich bohyně Ostara, které prý při obřadech asistoval urostlý zajíc, symbol jara a probouzející se přírody. Velikonoční zajíček s oblibou schovával po vesnici a polích dětem vajíčka, později sladkosti. Čokoládová vajíčka dává dětem zajíček nejen v Čechách a Německu, ale třeba i ve Francii.

• Kočičky z větvičky: Jemně ochmýřené ratolesti, tzv. kočičky, vázané v kytici a ověšené kraslicemi jsou jednou z nejtypičtějších českých velikonočních dekorací. Zatímco Ježíše přijíždějícího do Jeruzaléma vítali jeho věrní palmovými ratolestmi, u nás je symbolicky nahradily pučící květy jív. Větvičky se dokonce dle tradice světí v kostelech na Květnou neděli a pálí se následující rok na Popeleční středu.

Zajímavá symbolika tkví i v samotné vrbě jívě, ta je úžasně nenáročným a „skromným“ stromem; nepotlačuje ostatní dřeviny a svým opadem zvyšuje kvalitu půdy, poskytuje potravu zvěři a včelám, a jakmile ji ostatní dřeviny začnou přerůstat, ustupuje a odumírá.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Huuu, pavouci! 7 rad, jak se jich zbavit a přestat je lákat do bytu

Huuu, pavouci! 7 rad, jak se jich zbavit a přestat je lákat do bytu

Dnes | Domy jsou pro pavouky, zvlášť v zimě, až magicky přitažlivé. Uvnitř i zvenku. Většina jich sice…

Tradiční recepty: Co se jedlo za první republiky?

Tradiční recepty: Co se jedlo za první republiky?

Včera | Když se řekne "prvorepublikové recepty", většině z nás se jistě vybaví pokrmy našich babiček -…

Jak si vybrat stromek v květináči? Záleží, co od něj očekáváte

Jak si vybrat stromek v květináči? Záleží, co od něj očekáváte

Včera | Máte raději živý vánoční stromeček, ale je vám líto, že ho kvůli vám museli pokácet nebo že za…

Vánoční feng shui úklid: Vyhoďte, co vás netěší

Vánoční feng shui úklid: Vyhoďte, co vás netěší

6. 12. | Ano, většinou před Vánoci alespoň trochu poklidíme. Chceme se tu cítit dobře. Není třeba ale…