Není nad zeleninu z vlastní zahrady. Jak nejlépe na to?

| Autor: Pavlína Elfová | Rubrika: Domácnost

Vypěstovat si na zahradě vlastní zeleninu není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Z mnoha druhů zeleniny, které jsou na našem trhu dostupné, můžete většinu bez problémů pěstovat i ve volné půdě. Teplomilnější druhy potřebují k růstu skleník nebo alespoň teplé, chráněné stanoviště. Stačí si tedy rozmyslet, co byste chtěli pěstovat, nakoupit semena a sazeničky – a jde se na to!

Ze semen, nebo sazeniček?

Při pěstování většiny druhů zeleniny se můžete rozhodnout, jestli budete vysévat semena přímo do záhonku, nebo vysadíte připravené sazeničky. S přímým výsevem semínek budete mít sice méně práce, na sklizeň si ale zpravidla počkáte déle. Také je potřeba semínka do půdy dávat, až se na jaře trochu oteplí, a klíčící rostliny případně na noc zakrývat bílou netkanou textilií.

Sazeničky, které doma připravíte nebo koupíte, vám úrodu přinesou rychleji. Ven je však vysaďte až ve chvíli, kdy nehrozí noční mrazíky. U teplomilné zeleniny je to tedy až po zmrzlých. Vyplatí se sazeničky před samotnou výsadbou trochu otužovat. Přes den je můžete dát ven a na noc přenést dovnitř.

Většinu obvykle pěstované zeleniny můžete na jaře bez problémů levně koupit ve formě hotových sazeniček a tím si ušetřit práci. Při vlastním výsevu budete ale vědět, v jakém prostředí rostliny vzešly a z jakých semen. V případě, že pěstujete ve stylu bio, si sami zajistíte, že rostliny nebudou ošetřeny průmyslovými fungicidy či jinými přípravky.

Pořádné vybavení

S přípravou vlastních sazeniček začněte již brzy zjara. V únoru až březnu můžete vysít většinu druhů zeleniny. Před samotným výsevem si vše v klidu připravte, abyste během práce nezjistili, že vám něco chybí. Samozřejmostí jsou semínka všech druhů, které chcete pěstovat. Na obalu si vždy ověřte, zda semínka nejsou prošlá, protože by se mohlo stát, že nevyklíčí. Nejlépe
je tedy pořídit semínka z loňské sklizně.

Dále budete potřebovat nádobky, ve kterých semínka vzejdou. Může to být plastová vanička od zmrzliny nebo od rajčat z obchodu. Pro větší druhy zeleniny se hodí velké kelímky od jogurtu. Nezapomeňte však do dna udělat díru. Jen tak bude moci přebytečná voda odtéci. Velmi praktické jsou rašelinové tablety (jiffy) či kelímky z recyklovaného papíru, které se pak v záhonu rozloží. Do nádobek vsypte substrát.

Nejlepší je speciální substrát pro výsevy, ve kterém je ideálně namíchaný poměr živin pro mladé rostlinky. Substrát je také propařený a zbavený plevelných semen, takže nehrozí zaplevelení či onemocnění celé sadby. Hodí se mít po ruce i rozprašovač s odstátou vodou, kterým pak semínka zvlhčíme. Praktický je i sázecí kolík, jímž si do substrátu připravíte rýhy.

Nákupní seznam:

  • semínka vybraných druhů zeleniny
  • vhodné nádobky (kelímky od jogurtů, vaničky od zmrzliny, jiffy tablety)
  • konvička s úzkým hrdlem
  • sázecí kolík
  • tácek pod nádobky se semínky
  • výsevní substrát

Jde se vysévat

Do misky, kam jste napěchovali výsevní substrát, můžete začít vysévat. Máte na výběr buď rovnoměrně rozsypat semínka po povrchu (výsev naširoko), nebo je nasypat do rýh, které jste si předem připravili sázecím kolíkem. Poté semínka zahrňte půdou či lehce zasypte. Praktický je k tomu cedník, díky kterému semínka jen lehce půdou poprášíte. Ne všechna semínka však vyžadují zasypání půdou – tuto informaci si přečtete na obalu.

Po výsevu semínka důkladně postříkejte rozprašovačem a dejte do pokojové teploty, na místo s dostatkem světla. Ideálně na okenní parapet. Aby půda nevysychala příliš rychle, zakryjte nádobku mikrotenovým sáčkem nebo kuchyňskou fólií. Jednou za den ji alespoň na půl hodiny nechte vyvětrat, neboť hrozí napadení plísní.

Pikýrování – polovina úspěchu

Pod tajemným názvem „pikýrování“ se skrývá přesun vzešlých rostlinek z výsevní nádoby do větších sadbovačů. Tím, jak rostlinky v misce postupně vzrůstají, více a více si konkurují, co se vody, živin nebo světla týče. Kdybyste je nechali dále růst ve společné misce, byly by vytáhlé, křehké a celkově slabé. Proto až se na rostlinách vytvoří první pravé listy, je čas na pikýrování. Každou rostlinku chyťte za stonek a druhou rukou podeberte hrotem tužky nebo koncem čajové lžičky. Jemně rostlinku i s kořínky vytáhněte a přesaďte do připravené větší nádobky.

Při pikýrování už zasaďte každou rostlinu do vlastní nádobky (kelímek od jogurtu, kelímek z recyklovaného papíru). Je nutné semenáčky sázet stejně hluboko, jako byly ve výsevní misce, nesmíte je tedy v substrátu „utopit“, nebo naopak odhalit kořínky. Zalité rostlinky dejte opět na světlé místo, teplota by ale měla být nižší (15–20 stupňů). Při vysoké pokojové teplotě by sice rostlinky rostly rychle, byly by ale křehké a vytáhlé.


NEJČASTĚJŠÍ DRUHY ZELENINY A JEJICH PĚSTOVÁNÍ

Ředkvička

Ředkvičky se řadí mezi nejranější zeleninu. Je to tedy druh, který využijete do jarních salátů nebo třeba jen tak na chleba s tvarohem. Díky tomu, že od vysetí semínek do sklizně rostou něco málo přes měsíc, budete moci sledovat, jak vám doslova rostou před očima. Ředkvičky se pěstují přímo ze semínek vysetých na záhon do několika řádků. Ty postupně protrhávejte, aby měly kulaté bulvičky dost místa k růstu. S výsevem ředkviček můžete začít už v březnu a pak postupně, třeba ob týden, vysévat další. Poslední semínka by na záhon měla přijít v dubnu, ředkvičky z pozdějších výsevů už nebývají tak velké a chutné.

Cuketa

Cuketa je v posledních letech velmi oblíbená, proto by neměla chybět ani ve vašem záhonu. Máte na výběr vysévat semínka přímo do půdy nebo si připravit sazenice. V každém případě by měly rostlinky přijít ven až po zmrzlých, tedy na přelomu května a června. Pokud si budete chystat vlastní sazenice, vysaďte semena v polovině dubna po jednom do velkého kelímku (třeba od jogurtu). Při výsadbě semen ven dejte do každého důlku dvě semena. To pro případ, že by jedno z nich nevzešlo.

Listový salát

Ve venkovních podmínkách můžete pěstovat také klasický hlávkový salát. Rané odrůdy se často vysazují v podobě předpřipravených sazenic již v polovině března. Je možné pěstovat salát také ze semínek, jen to do sklizně trvá déle. Ze začátku zalévejte rostliny klasickým postřikem, po vytvoření hlávek je lepší zalévat přímo ke kořenům. V hlávkách se tak nebude zbytečně držet voda.

Mrkev obecná

Pro výsadbu mrkve si dobře připravte půdu v záhonku. Mrkev má ráda lehčí půdu s příměsí písku. Těžká jílovitá půda je nevhodná. Stejně jako půda hodně kamenitá, kvůli které se mrkve deformují. Mrkev můžete vysévat do řádků již od března, řádky by měly být od sebe třicet centimetrů daleko. Po vzejití budete muset mrkev protrhat, aby porost nebyl moc hustý. Jestli si chcete zajistit přísun čerstvé mrkvičky po celou sezonu, vysejte další semena vždy s třítýdenním odstupem. Poslední výsev by měl být nejdéle koncem června.

Hrách setý

Na sladký jarní hrášek, který jsme louskali ze zelených lusků, vzpomíná z dětství snad každý. Přitom je to jedna z nejméně náročných plodin, ideální pro první pěstitelské pokusy dětí. Hrášek není nutné předpěstovávat, od konce března jej můžete vysít přímo do záhonu. Vysévat můžete buď v řádcích, nebo jednotlivě. V řádcích by měla vzdálenost jednotlivých semen být kolem pěti centimetrů. Jednotlivě můžete hrášek vysévat do důlků vzdálených alespoň dvacet centimetrů. Nezapomeňte na záhon umístit oporu, na kterou se rostliny budou omotávat.

Dýně

Oblíbené dýně hokkaidó, máslovou nebo muškátovou, můžete bez problémů pěstovat ve venkovních podmínkách. Jejich semena vysejte v polovině května do hnízd po dvou. Dýně mají rády na živiny bohatou půdu, můžete tedy k rostlinám přihodit občas trochu kompostu. Na plody si budete muset počkat nejdříve do října, zato se ale stanou vítaným zpestřením podzimního jídelníčku. Sklízejte je, až když je slupka tvrdá.

Špenát setý

Mladé lístky špenátu jsou výborné do salátu, větší listy zase jako příloha nebo do quiche. Špenát můžete vysévat již od konce února, nejdéle do začátku dubna. Vysévá se do řádků vzdálených alespoň patnáct centimetrů. Sklizeň je optimální v období, kdy mají rostliny pět listů. V letních měsících začne špenát tvořit stonek s květy, což indikuje konec sklizňové kvality.

Rajčata

Rajčata se vždy pěstují ze sazenic. Semínka do sadbovačů vysejte během března, na záhon pak rostliny vysaďte v polovině května. Ke každé rostlině zapíchněte tyčku, ke které ji budete postupně vyvazovat. U rajčat je důležité také vyštipování zálistku, které vyrůstají v místě, kde se list napojuje na stonek. Zálistky rostlinu zbytečně vysilují, a tak je třeba je pravidelně odstraňovat.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Čtěte také

Vypínače: na designu záleží

Vypínače: na designu záleží

6. 11. | Moderní vypínače umějí víc než jen rozsvítit a zhasnout světla. Ve spojení s designem a moderní…

Vyrobte si sušené zdraví

Vyrobte si sušené zdraví

30. 10. | 1 | Šetrný a nejstarší – tak je možné charakterizovat sušení jako způsob konzervace potravin. Bohužel…

Další články z rubriky

Trápí vás rýma a nachlazení? Pořiďte si rýmovník!

Trápí vás rýma a nachlazení? Pořiďte si rýmovník!

Včera | Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná bylinka, která má mnoho výhod. Pomáhá zmírňovat rýmu a…

Cukroví z rodinného receptáře: Pracny, linecké i rohlíčky

Cukroví z rodinného receptáře: Pracny, linecké i rohlíčky

Včera | 1 | S vánočním cukrovím je to jako s domácími koláči. Recepty se dědí z generace na generaci. Staré…

Jak se zbavit pavouků a přestat je lákat do bytu

Jak se zbavit pavouků a přestat je lákat do bytu

8. 12. | 10 | Domy jsou pro pavouky, zvlášť v zimě, až magicky přitažlivé. Uvnitř i zvenku. Většina jich sice…

Tradiční recepty: Co se jedlo za první republiky?

Tradiční recepty: Co se jedlo za první republiky?

7. 12. | 1 | Když se řekne "prvorepublikové recepty", většině z nás se jistě vybaví pokrmy našich babiček -…