Odkud se vzaly brambory?

| Autor: redakce | Rubrika: Domácnost

Přestože dnes již brambory vnímáme jako všední rostlinu, v minulosti tomu tak nebylo. Ne každý asi ví, že brambory pocházejí z jižní Ameriky, kde je obyvatelé dnešního Peru jedli a pěstovali již před 2000 lety. V horských podmínkách, kde se nedařilo kukuřici, bylo pěstování brambor podmínkou pro vznik vyspělejší civilizace.

Tehdy se brambory jedly buď syrové nebo se uchovávaly v podobě sušeného prášku. Inkové z nich připravovali také alkoholický nápoj chacha podobný našemu pivu. Jejich důležitost podtrhuje i vznik několika bramborových božstev. Horské oblasti Peru, Bolívie a Chile jsou dodnes pěstitelským centrem brambor s velkým množstvím lokálních odrůd a jejich divokých příbuzných.

O tom, jak se tehdy dostaly brambory do Evropy, existuje řada historek. V nejznámější verzi hrají hlavní roli slavní mořeplavci alžbětinské doby, sir Walter Raleigh a sir Francis Drake. Byl to údajně Raleigh, kdo přivezl královně Alžbětě I. darem ze svých dalekých cest sazenici brambory. Zasadili ji v královské zahradě a tady také přinesla první plody. Královnin kuchař, který bramboru v životě neviděl, použil pouze její nať a připravil z ní salát. Není se co divit, že královna novou delikatesou nebyla nijak zvlášť nadšena. Byl proto povolán sir Raleigh, který osazenstvu kuchyně vysvětlil, že k přípravě pokrmů jsou vhodné pouze hlízy. Jestli se ale historie odehrála skutečně takto, nevíme.

Všechno však napovídá tomu, že do Evropy přivezli brambory přeci jen Španělé. Po dobytí incké říše v první polovině 16. století putovaly do Evropy kromě mnoha tun zlata a stříbra i některé exotické rostliny, mezi nimi i brambory. V roce 1565 dostal první větší zásilku brambor z Cuzca jako dar španělský král Filip II. Později začali španělští námořníci používat brambory jako hlavní potravinu, která je pomáhala chránit před kurdějemi.

Začátek brambor v Čechách
Nejstarší zmínka o bramborách v českých zemích je z roku 1623 a hovoří o jejich podávání na stole šlechtice Viléma Slavaty. Brambory byly v kontinentální Evropě zpočátku přijímány se značnou nedůvěrou a obavami. Byly totiž považovány za pohanskou a nekřesťanskou plodinu, za plodinu nečistou a zdraví ohrožující. Případně byly používány pouze jako okrasná exotická rostlina na dvorech velkopánů a v klášterních zahradách. Někteří tehdejší lékaři je předepisovali jako zaručený lék proti široké škále onemocnění od průjmů až po tuberkulózu, někdy se dokonce používaly jako afrodiziaka. Tato důvěra ve výživné a lahodné hlízy trvala téměř dvě staletí. Až kolem roku 1740 rozeznal význam brambor pruský král Bedřich I. Veliký a nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly brambory z Braniborska, odtud vznikl také jejich český název.

Co je brambora?
Brambora je trvalá hlíznatá plodina z čeledi lilkovitých, která zahrnuje také rajčata, papriky a baklažány. Pro lidskou výživu má obrovský význam, důležitější jsou pro nás snad jen pšenice, rýže a kukuřice. Za svou oblibu vděčí brambory nenáročnosti na přírodní podmínky a především mimořádně vysokým hektarovým výnosům. Jejich rozšíření ochránilo Evropu počátkem 19. století před hladomory a epidemií kurdějí.

Blahodárné účinky brambor na zdraví
Brambory, stejně jako ostatní druhy zeleniny, obsahují spoustu tělu prospěšných látek a minerálů. Jsou nejlepším potravinovým koncentrátem na světě. Běžné konzumní brambory obsahují přibližně 24 % sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob a kolem 2 % rozpustné cukry. Dále jsou z 5 – 10 % tvořeny bílkovinami, spoustou vitamínů a minerálních látek - obsahují vitamín C, B1 a B2, fosfor, hořčík, zinek, vápník a řadu dalších. Obsah vitamínu C ale kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor a pohybuje se nejčastěji v rozmezí
9 – 25 mg / g. Právě obsah vitamínu C činí z brambor ochrannou potravinu proti kurdějím. Ve výživě plní brambory funkci objemovou, to znamená, že dostatečně zatěžují trávicí soustavu a zároveň jí poskytují dostatek energie ve formě sacharidů. Zároveň jsou brambory doporučovány jako dietní strava, protože obsahují mnohem méně sušiny než obiloviny a tudíž i menší množství využitelné energie.

zdroj: AMI Communications

Další články z rubriky

Kuchyňská magie: Proč míchat těsto po směru hodinových ručiček?

Kuchyňská magie: Proč míchat těsto po směru hodinových ručiček?

Dnes | Největší čarodějky jsou ženy a největší magii provozují každý den právě v kuchyni. Spoustu věcí,…

12 triků, které z vašeho cukroví udělají neodolatelnou lahůdku

12 triků, které z vašeho cukroví udělají neodolatelnou lahůdku

2. 12. | Ať už se letos pustíte do jednoho, dvou druhů, nebo hodláte zásobit sladkými „jednohubkami“ celou…

Trendy letošních Vánoc: Vyhrajete to s bílou, zelenou a fialovou

Trendy letošních Vánoc: Vyhrajete to s bílou, zelenou a fialovou

2. 12. | Vsadit při zdobení na aktuální trend, nebo spoléhat na to, co se osvědčilo vloni? Udělat Vánoce ve…

Kdy je správný čas trhat barborky, aby vám na Štědrý den vykvetly?

Kdy je správný čas trhat barborky, aby vám na Štědrý den vykvetly?

1. 12. | Podle staré pověry se věřilo, že děvče, kterému právě o Vánocích větvičky „barborky“ vykvetou, se…