Podzim přeje výsadbám. Víte, co všechno můžete ještě stihnout?

| Autor: Marcela Škardová | Rubrika: Domácnost

Stejně jako jaro i podzim představuje období, kdy je ideální vysazovat řadu okrasných a užitkových rostlinných druhů.

Na podzim se nabízí vysazovat cibuloviny, dvouletky, trvalky, okrasné a užitkové keře i stromy či ještě některé druhy zeleniny. A přestože obecně u rostlin v kontejneru platí, že je lze vysazovat téměř po celý rok, pokud teploty neklesnou pod bod mrazu a není zmrzlá zemina, podzimní měsíce představují optimální čas. Proč? Půda je po létě dostatečně prohřátá a také dobře provlhčená, takže rostliny po výsadbě netřeba tolik zalévat. Rovněž se můžete spolehnout na nižší teploty, které rostliny nespálí.

CO JE DOBRÉ VĚDĚT

Rostliny pro výsadbu se prodávají buď prostokořenné, nebo s balem zeminy (kořeny se zeminou jsou obalené například jutou), případně v kontejneru, z něhož rostlinu i se zeminou jen vyklepnete. Toto je třeba při výsadbě rozlišovat, protože kontejnerované rostliny mají zcela neporušený kořenový bal, a pokud je půda dobře připravená a dostatečně vlhká, vysazovat je lze téměř kdykoli během vegetace. Naopak rostliny prostokořenné se prodávají s minimálním množstvím zeminy, proto by měly přijít do půdy brzo po nákupu.

Doporučujeme: Při nákupu kontejnerované rostliny si zjistěte, zda byla přímo pěstovaná v kontejneru – pak má lépe vyvinuté kořeny a po výsadbě se dobře ujímá. Druhou možností jsou rostliny předpěstované ve volné půdě, jež se těsně před prodejem vykopou a vloží do kontejneru. V tomto případě mají méně vyvinutý kořenový systém, tudíž potřebují trochu delší čas pro správné zakořenění.

MYSLÍME NA KVĚTINY

Máte rádi cibuloviny? Pak jistě víte, že jim vyhovuje spíše písčitá zemina a sázejí se dvaapůlkrát hlouběji, než je výška jejich cibule. Ideální čas nabízí září až listopad. Dvouletky lze předpěstovat ze sadby, ale mnohé z nich můžete vysévat přímo na záhon a ušetřit si tak rozsazování. „Pokud je předpěstujete, sázejte před zimou na záhon jen vzrostlé sazenice s vyvinutými kořeny,“ nabádá Alena Pobudová ze společnosti OBI. Trvalky vysazované na podzim by měly být dostatečně zakořeněné v kontejnerech a květináčích.

Aby se sazenice dobře ujaly, potřebují kvalitně provzdušněnou půdu a pravidelný přísun vláhy. Proto před výsadbou důkladně prokypřete záhon. Jílovitou půdu provzdušníte přimícháním písku a kompostu, do písčité půdy se naopak přidává uleželý kompost či zahradní substrát s hnojivem.

Jak postupovat při výsadbě? Sázecí lopatkou vyhlubte dvakrát větší jamku, než je kořenový bal rostliny. Na její dno dejte hrst zahradního substrátu nebo kompostu, vložte rostlinu a půdu k ní dobře přitlačte. Rostliny sázejte tak vysoko, jak byly umístěné v kontejnerech. Hned po výsadbě je důkladně zalijte. „Před zimou doporučuji u trvalek i dvouletek lehce prokypřit povrch zeminy a přidat malou vrstvu odleželého kompostu. Tím se omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží na další sezonu jako zdroj živin,“ upřesňuje odbornice.

ŘEŠÍME KEŘE A STROMKY

Základní výsadbová pravidla jsou pro obě skupiny stejná. A protože mnohé rostliny patří mezi dlouhověké, zásadní je správná příprava půdy – důkladně ji prokypřete rýčem nebo rycími vidlemi. Až vyhloubíte dostatečně velkou jámu (což je dobré udělat těsně před výsadbou, jinak by zemina v ní vysychala), na dno nasypte rašelinu. Potom do jámy postavte keř nebo strom tak, aby jeho kořeny ležely pokud možno co nejrovněji.

„Kořeny zasypte uleželým kompostem nebo zahradnickým substrátem; vykopanou zeminu doporučuji použít až na povrch. Rostlinu upevněte sešlápnutím okolní půdy, ovšem pokud je jílovitá, půdu nestlačujte. Na závěr můžete ke keři či stromu přihrnout rašelinu nebo kompost, to však nedělejte u písčité půdy – zde lidově řečeno nechte rostlinu mírně,utopenou‘, aby voda mohla směřovat ke kořenům,“ vysvětluje Alena Pobudová. Nakonec čerstvě vysazený keř či stromek důkladně zalijte.

PROSTOKOŘENNÉ, NEBO SE ZEMINOU?

Pokud se rozhodnete sázet keře či stromky s obnaženými kořeny (prostokořenné), nejprve jim zkraťte kořeny přibližně o jednu třetinu. Pak rostliny postavte alespoň na den do odstáté vody, aby dostatečně nasály vodu – teprve potom vysazujte. Stromky ovocné i okrasné se doporučuje přivázat ke kůlu, jehož výška by měla sahat až pod korunku. Kůl zapíchněte do jámy ještě předtím, než budete stromek zasypávat zeminou.

„U jehličnanů, stálezelených listnáčů a vůbec vzrostlejších keřů a stromů se však jeví vhodnější výsadba v kořenovém balu či kontejneru. Jámu pro rostliny v kontejnerech a balech vykopejte alespoň dvakrát větší, než je samotný bal (kontejner), a také dostatečně hlubokou – tak, aby po výsadbě nad úrovní zeminy opět čněl kmínek stejně jako předtím v balu nebo kontejneru. Toto poznáte podle tmavšího rozhraní na kmeni.

A nezapomeňte: pokud je kolem kořenového balu juta, odstraňte ji až po usazení rostliny do jámy,“ upozorňuje odbornice. Jehličnany a stálezelené listnáče vysazujte do teplejší půdy optimálně od září do poloviny října, kdežto opadavé listnáče od konce října do listopadu. Vhodnou dobu pro výsadbu ovocných stromů i keřů představuje říjen.

JAK ŘEŠIT VÝŽIVU

Sázet rostliny do dostatečně výživné půdy by měla být samozřejmost, ale stejně tak byste měli řešit i její kyselost. „Kyselomilné druhy, jako například azalky, vřesy nebo rododendrony, je vhodné sázet do speciálního substrátu, případně zeminu vylepšete přidáním rašeliny. Keře a stromy zase ocení substrát určený na okrasné dřeviny a jehličnany, kdežto tújím, jalovcům i tisům dopřejte substrát na konifery. Ve většině kupovaných substrátů jsou už zamíchaná hnojiva na první týdny či měsíce růstu rostliny,“ upřesňuje Alena Pobudová.

A dodává, že na hnojení čerstvě vysazených rostlin by se měla používat organická a minerální hnojiva. Pokud jste však předběhli dobu a vysazovali už na jaře nebo v létě, nyní můžete použít přípravky s vyšším obsahem hořčíku, který prospívá cévnímu systému rostlin.

Naopak čerstvá organická hnojiva jako hnůj je dobré nechat důkladně odležet – což by ovšem znamenalo, že pokud jimi budete hnojit nyní na podzim, s výsadbou začnete příští rok. Ovšem tato hnojiva se prodávají i v granulované formě a lze je zarýt do půdy hned při výsadbě. Tak na co ještě čekáte?


MÁME RÁDI RŮŽE

Královnám květin vyhovují výživné hlinitopísčité až hlinité půdy s dostatkem živin, prodává se rovněž speciální substrát určený právě pro tyto rostliny. Jak postupovat při výsadbě? „U kontejnerovaných růží nejprve postavte kontejner na pár minut do vody. Pak vyhlubte jámu, na dno přidejte kvalitní zahradní zeminu obohacenou vyzrálým kompostem nebo substrátem na růže a přidejte rohovinu.

Růži do jámy vložte tak, aby se místo štěpu nacházelo přibližně 4,5 až 5 cm pod úrovní terénu. Rostlinu přihrňte zeminou a důkladně zalijte. U prostokořenných sazenic nejprve zkraťte jejich výhony na délku asi 15 cm, opatrně sestřihněte i konečky kořínků. Následně vložte růže do nádoby s vodou, zde je ponechte zcela ponořené 12 až 24 hodin před samotnou výsadbou. Dále postupujte jako u růží v kontejnerech,“ vysvětluje Vladimíra Prouzová, zástupce značky Kordes.


VÝSADBOVÁ NABÍDKA

Co vše můžete na podzim ještě stihnout vysadit? Možností je spousta, vybírejte.

  • Cibuloviny: tulipán, narcis, krokus, bledule, sněženka, řebčík, konvalinka...
  • Dvouletky: orlíček, hvozdík, náprstník, maceška, pomněnka, sedmikráska, divizna...
  • Trvalky: kamzičník, hvězdnice, třapatka, zvonek, kopretina, sasanka, pivoňka...
  • Okrasné keře: rododendron, zákula, pámelník, kalina, hlohyně, zlatice, šeřík, ibišek, bobkovišeň, zimolez, zimostráz, růže...

OSVĚDČENÁ FÓLIE

Při výsadbě rostlin na větším pozemku se nabízí využití černé netkané fólie, která zamezuje růstu plevelů. Rozprostřete ji na povrch záhonků a v místě výsadby do ní vyřízněte otvory a vykopejte požadovanou velikost pro kořenový bal. Povrch fólie pak zakryjte mulčovací kůrou, rašelinou nebo kamínky.


ZELENINA NEJEN PRO PŘÍŠTÍ ROK

Pro sklizeň ještě téhož roku se můžou vysévat například zimní odrůdy špenátu, salátu, naťové petržele, ředkviček či cibule ozimé. „Výsev této zeleniny musíte stihnout ještě za vyšších teplot, vhodná doba tedy nastává od září do poloviny října, a to ideálně v pařeništi nebo ve skleníku, kde bývá trochu tepleji. Naopak mrkev a petržel kořenová potřebují ke klíčení nižší teploty. Jejich semena lze vysévat pozdě na podzim (v listopadu) na záhony a úrodu budete sklízet brzy na jaře. Česnek sázejte během října a listopadu volně na záhon. Česnek vyžaduje nižší teploty, aby nestihl do zimy vyklíčit, ideální hloubka výsadby se u něj pohybuje mezi 5 až 10 centimetry,“ uvádí Alena Pobudová ze společnosti OBI. Čerstvě zasazené a choulostivější květiny lépe přečkají zimu pod pokrývkou z listí a chvojí.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Čtěte také

Vypínače: na designu záleží

Vypínače: na designu záleží

6. 11. | Moderní vypínače umějí víc než jen rozsvítit a zhasnout světla. Ve spojení s designem a moderní…

Vyrobte si sušené zdraví

Vyrobte si sušené zdraví

30. 10. | 1 | Šetrný a nejstarší – tak je možné charakterizovat sušení jako způsob konzervace potravin. Bohužel…

Další články z rubriky

Kuchyňská magie: Proč míchat těsto po směru hodinových ručiček?

Kuchyňská magie: Proč míchat těsto po směru hodinových ručiček?

Dnes | Největší čarodějky jsou ženy a největší magii provozují každý den právě v kuchyni. Spoustu věcí,…

12 triků, které z vašeho cukroví udělají neodolatelnou lahůdku

12 triků, které z vašeho cukroví udělají neodolatelnou lahůdku

2. 12. | Ať už se letos pustíte do jednoho, dvou druhů, nebo hodláte zásobit sladkými „jednohubkami“ celou…

Trendy letošních Vánoc: Vyhrajete to s bílou, zelenou a fialovou

Trendy letošních Vánoc: Vyhrajete to s bílou, zelenou a fialovou

2. 12. | Vsadit při zdobení na aktuální trend, nebo spoléhat na to, co se osvědčilo vloni? Udělat Vánoce ve…

Kdy je správný čas trhat barborky, aby vám na Štědrý den vykvetly?

Kdy je správný čas trhat barborky, aby vám na Štědrý den vykvetly?

1. 12. | Podle staré pověry se věřilo, že děvče, kterému právě o Vánocích větvičky „barborky“ vykvetou, se…