Živná půda pro plísně? Vlhkost, vlhkost, vlhkost!

| Autor: Marcela Škardová | Rubrika: Domácnost

S plísněmi v interiéru či na fasádách staveb se setkáváme poměrně často. Jak vznikají, rozmnožují se, co můžou způsobit i jak se jich zbavit, o tom jsme si povídali s RNDr. Kateřinou Klánovou, CSc.

Dá se najít na plísních v souvislosti s bydlením něco pozitivního?

Myslím, že ne.

Můžeme si je blíže představit?

Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, méně či více škodlivé, v každém případě vždycky škodlivé. Tedy bavímeli se o plísních v exteriérech a interiérech.

Kolik jich existuje?

Myslíte druhů? Odborná literatura uvádí několik tisíc, ale do kontaktu přijdete asi tak s padesátkou plísní. Plísně zkoumá obor taxonomie, stále se určují nové druhy.

Pojmenujeme si ty nejběžnější?

Na zdech v bytech, ale i na venkovních fasádách, se nejvíce objevují plísně rodů Alternaria, Aspergillus, Cladosporium a Penicillum.

Je u plísně podstatná barva? Co ji způsobuje?

Barva podstatná není. Plísně mají různé zbarvení podle toho, na jakém rostou substrátu, podkladu. Třeba na půdě můžou být zelené, ale i šedé, záleží na složení zeminy. Zbarvení plísně na omítce ovlivňuje malba a nečistoty z ovzduší, doma například výpary v kuchyni, venku prach. Ale všechny, jak zestárnou, budou černé.

Jak se plísně rozmnožují?

Buď úlomky mycelia neboli podhoubí, ale nejčastěji sporami. Když spora dopadne na vlhké místo s živinami, začne klíčit, růst a vytvářet reprodukční orgány. Z nich se do okolního prostředí uvolňují zralé spory.

Jak daleko můžou spory „putovat“?

Teoreticky velmi daleko, protože jsou malé a lehké, pohybují se s respirabilní frakcí vzduchu.

Kilometry?

Třeba, ale to se nedá přesně zjistit.

Co byste řekla tomu, že se plísně v koupelně prý zbavíme tím, že ji potřeme obyčejným mýdlem?

Obecně má likvidace plísní několik aspektů. Plísně rostou vždy tam, kde je vlhko. A protože jsou mikroskopické, potřebují ke svému životu minimum živin. Ty najdou prakticky všude, většinou se živí prachovými částicemi ze vzduchu. Chcete-li se plísně definitivně zbavit, musíte odstranit mycelium.

Praktický návod na odstranění plísní by tedy zněl jak...

Nejprve je musíte zahubit, dezinfikovat neboli zničit spory na povrchu. Pak oškrabejte malbu…

…až na omítku?

Stává se, že plísně prorostou až do omítky, to však není běžné. Takže – odstraníte malbu. Všude, kde vidíte barevné útvary, se nachází mycelium. Ale mycelium se rozrůstá do okolí, proto oškrabejte malbu s přesahem přibližně půl metru, do všech stran. Následně je vhodné znovu použít dezinfekční přípravek, potom ještě preventivní přípravek. Ten plísně nelikviduje, nýbrž zabraňuje jejich růstu na daném povrchu v budoucnosti. Preventivní nátěr doporučuji realizovat ve dvou krocích – nejprve řešte napadené, ovšem už dezinfikované místo, a časem teprve stěnu vymalujte, přitom do malířské barvy přidejte preventivní přípravek. Když povrch takto důkladně ošetříte a změníte užívání bytu – aby se v něm nehromadila nadměrná vlhkost, je šance, že boj s plísněmi vyhrajete.

Tedy za předpokladu, že plísně doma rostou díky vlhku, které vytváříme svým životním stylem.

Přesně tak. Může však jít i o stavební závadu, například zatékání střechou, terasou, díky špatně provedeným okapům, netěsnícím vodovodním řadem, vzlínáním půdní vlhkosti, přítomností tepelných mostů, nesprávně provedeným zateplením… Pak je samozřejmě nejprve nutné odstranit stavební závadu.

Který z dezinfekčních přípravků považujete za osvědčený?

Vyzkoušený je technický líh a peroxid vodíku.

A výrobky na bázi chloru?

Pro ně obecně platí, že „zabijí“ vše, co je nad povrchem malby. Jenže tyto přípravky dané místo také vybělí, což vypadá na pohled pěkně, mycelium však zůstane. A zanedlouho se plíseň objeví znovu. Proto se doporučuje používat tyto prostředky na nesavé povrchy, kdežto přípravky bez obsahu chloru na povrchy savé. Dále existují biologické přípravky, ty však nepůsobí dezinfekčně, jen preventivně. Ještě zmíním speciální nátěrové hmoty, například s oxidem titaničitým, avšak jejich použití na plísně je zatím ve vývoji. Musím zdůraznit – jen málo výrobků současně funguje jako dezinfekce a prevence v jednom, proto je pečlivě vybírejte.

To se bavíme o likvidaci plísní v interiérech. Můžeme stejně postupovat i v případě výskytu plísní na fasádě?

Základ je obdobný, jen na fasády se dnes už většinou tyto přípravky přidávají rovnou do nátěrových hmot.

A když jde o starší dům?

Pokud plísně rostou na fasádě, tak u staršího i nového domu se nejprve zeď omyje tlakovou vodou, a plísní se zbavujete mechanicky, kartáčem, ale… V tomto případě bych likvidaci plísní předala do rukou odborníka.

Která stavba na tom z pohledu (ne)existence plísní na fasádě bude lépe – bez zateplení, nebo s ním?

Osobně mám dojem, že dříve se plísně na fasádách nezateplených domů tolik nevyskytovaly, jako dnes na zateplených objektech. Ale může to být dané i tím, že před lety se často používaly nevýrazné barvy, jako šedá či béžová, a na nich plísně pohledově „zanikaly“. Kdežto dnešní moderní nátěry domů doslova hýří barvami, takže například na růžové omítce bude šedá plíseň dobře vidět.

Jaké riziko kvůli plísni z exteriérové strany domu hrozí?

Na fasádách se vytváří biofilm, což je společenství plísní, kvasinek, bakterií, případně řas. Jak tyto organismy rostou, produkují organické kyseliny. Ty rozleptávají povrch fasády – omítka pak přestává plnit ochrannou funkci.

Stejně tak ovšem vadí i tepelné mosty.

Jistě, vždyť jsou zdrojem vlhkosti. Spory plísní se nacházejí všude kolem nás, jakmile dopadnou na místo, kde je vlhkost, začnou růst.

Proč se doma plísně často tvoří v okolí oken?

Dnes se nejvíce používají okna plastová a ta neumožňují to, co jsme dříve označovali jako „přirozené větrání“. Před lety byly běžně dřevěné okenní rámy, jež netěsnily dokonale. Škvírami z interiéru jimi unikalo teplo i s přebytečnou vlhkostí, kterou jsme si doma vyrobili různými činnostmi. A dnes? Když společně s opatřeními, jež vedou k energetickým úsporám, což je nejčastěji zateplení a nová okna, neřešíte také otázku větrání, plísně zde mají „živnou půdu“.

Konkrétně bychom tedy měli dělat co...

Jednou z možností je pořízení vzduchotechniky, pomůžou i ventilátory, a kdyby nic jiného, musíte změnit systém větrání. Je třeba větrat mnohem častěji, několikrát denně. Krátce, zato intenzivně – otevřít nejlépe všechna okna na pár minut. Když máte plastová okna zavřená, a dům je zateplený, vlhkost nemá kudy unikat. Kondenzuje na chladných místech, a dost často jde o studené okenní tabule.

Co ještě kromě větrání změnit?

Další provozní podmínky, prostě byt či dům užívejte jinak, než jste byli dříve zvyklí. Jako největší problém vnímám zvyk sušit prádlo v interiéru.

Kolik bych musela denně „udělat“ praček, a pak prádlo pověsit doma na sušák, abych si za pár let „vyrobila“ plíseň. Tak tři?

Bohatě postačí obsah jedné pračky denně. Plíseň se pravděpodobně vytvoří ne za několik let, nýbrž za několik měsíců. Pokud už chcete prádlo sušit v bytě, dělejte to během dne, nikoli v noci. Protože na noc většinou snižujete teplotu v místnostech, málokdo rád spí v horku. Přitom obecně platí, že čím je vzduch teplejší, tím více pojme vlhkosti a nedovolí, aby vlhkost kondenzovala třeba na stěnách. Ale když na noc doma pověsíte prádlo a současně snížíte teplotu, přebytečná vlhkost se začne vsakovat do zdí. V noci také nevstáváte z postele, abyste šli intenzivně vyvětrat.

Můžou k rozmnožování plísně přispívat umělé materiály, jež se používají na výrobu nábytku, na podlahoviny a podobně?

Já jsem o tom přesvědčená. Vlněné koberce a dřevěný nábytek dokážou, samozřejmě do určité míry, pojmout přebytečnou vlhkost, a když se okolní prostředí stane sušším, zase ji uvolní. Kdežto plasty nebo i dřevotřískové desky toto neumí, tedy na nich může docházet ke kondenzaci vodních par.

Jaká je ideální vlhkost v bytech?

Okolo 55 procent, ale vlhkost neexistuje sama o sobě, současně záleží na teplotě daného prostředí.

Takže když doma dnes méně topíme – je to špatně?

Vše souvisí se vším. Uvedu příklad. V jednom bytě bude teplota vzduchu 20 °C, ve druhém bytě 25 °C. A v obou stejná vlhkost vzduchu. Protože teplejší vzduch dokáže pojmout více vlhkosti, v prvním (chladnějším) bytě přebytečná vlhkost zkondenzuje dříve než ve druhém. S tím je spojená dost rozšířená pověra – mezi lidmi se traduje, že když je venku deštivo nebo zima, nemá se větrat. Ale venkovní vzduch i za deště, má-li třeba 5 °C, je sušší než ten v interiéru, kde je vyšší teplota, a pak se u vás doma rychle ohřeje a pojme přebytečnou vlhkost.

Co je na plísních nejhorší – zdravotní aspekt?

Plísně mají tři aspekty. Zdravotní, sociální a estetický. Sociální pohled je jasný – při růstu plísní se vytvářejí těkavé organické látky, které vnímáte jako zápach, jež se vsakují do bytových textilií, koberců, ale také do oblečení, které nosíte. Pokud lidé déle žijí v bytě s plísněmi, už jim ani nepřijde, že jejich oděv má typický zápach. Estetický aspekt snad netřeba vysvětlovat.

A jak plísně v interiéru škodí z pohledu zdraví?

Spory se uvolňují do vzduchu, a když ho dlouhodobě dýcháte, vznikají v první řadě alergická onemocnění, tedy alergická rýma, průduškové astma, chronický zánět průdušek… Ještě závažnější problém představují mykózy, kdy plísně parazitují a rozmnožují se v těle člověka. Původci mykotických infekcí přitom jsou plísně, které za běžných okolností nebývají pro lidi nebezpečné a vyskytují se jak uvnitř bytů, tak ve venkovním prostředí. Jenže když má dotyčný jedinec sníženou imunitu, vadí mu i jinak neškodná plíseň. V této souvislosti se uvádí řada chorob, za nejzávažnější se považují mykotická onemocnění plic, kdežto nejběžnější jsou dermatomykózy (zasahující kůži, nehty a vlasy).

Může plíseň přispět ke vzniku nádorových chorob?

Určité plísně produkují látky, třeba ty těkavé, které mají v experimentálních laboratorních pokusech na zvířatech karcinogenní účinky. Pakliže však onemocníte zhoubnou chorobou, muselo by se důkladně pátrat, v jakém prostředí jste žili a zda tu existuje přímá spojitost. Což nelze nikdy stoprocentně prokázat, ani vyloučit. Odpověděla bych tedy jinak. Když víte, že se v místnosti nacházejí viry chřipky, nebudete v ní dobrovolně pobývat. A v místech s plísněmi je to stejné. Člověk by se měl snažit, aby se v jeho okolí vůbec nevyskytovaly.

Co bychom tedy doma měli změnit, abychom zamezili vyšší vlhkosti vzduchu?

Je-li dům zateplený a máte plastová okna, je třeba změnit režim domácnosti. Jak už jsme řekli, prvořadé je intenzivní a časté větrání, vždy na několik minut. Není vhodné doma sušit prádlo, vařit v kuchyni bez digestoře a vůbec vařit v hrncích a kastrolech bez pokličky, užívat koupelnu bez odvětrávání… A také mít nábytek umístěný blízko stěn nebo závěsy na oknech, které překrývají topení. Nezapomeňte, že plísně jsou miniaturní, okem neviditelné a běžný pohyb vzduchu, který my ani nevnímáme, pro ně představuje doslova vichr. Aby vzduch u stěny mohl dobře proudit, vytvořte několikacentimetrovou mezeru mezi zdí a nábytkem.

Co tedy říci na závěr?

Ráda bych se vrátila k vaší poznámce, zda se lze plísně zbavit mýdlem. Mýdlo má záporné pH, a to plísně rády nemají. Proto z ošetřeného místa na nějakou dobu zmizí. Ale když neodstraníte závadu, tedy neupravíte režim v domácnosti, nebo stavební příčinu, vedoucí k vyšší vlhkosti vzduchu, spolehněte se, že se plísně objeví znovu. Polovičatá řešení při jejich likvidaci nemají smysl.


RNDr. KATEŘINA KLÁNOVÁ, CSc.

Vystudovala mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích pracovala v Mikrobiologickém ústavu ČSAV, od roku 1983 se věnuje výskytu mikroorganismů v životním prostředí člověka. V roce 2003 absolvovala na vládním hygienickém institutu v Cincinnati v USA kurz Plísně a jejich odstraňování. Od té doby se nejvíce věnuje problematice plísní v interiérech a na fasádách domů.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Čtěte také

Vypínače: na designu záleží

Vypínače: na designu záleží

6. 11. | Moderní vypínače umějí víc než jen rozsvítit a zhasnout světla. Ve spojení s designem a moderní…

Vyrobte si sušené zdraví

Vyrobte si sušené zdraví

30. 10. | 1 | Šetrný a nejstarší – tak je možné charakterizovat sušení jako způsob konzervace potravin. Bohužel…

Další články z rubriky

Jak se zbavit pavouků a přestat je lákat do bytu

Jak se zbavit pavouků a přestat je lákat do bytu

Dnes | 3 | Domy jsou pro pavouky, zvlášť v zimě, až magicky přitažlivé. Uvnitř i zvenku. Většina jich sice…

Tradiční recepty: Co se jedlo za první republiky?

Tradiční recepty: Co se jedlo za první republiky?

Včera | 1 | Když se řekne "prvorepublikové recepty", většině z nás se jistě vybaví pokrmy našich babiček -…

Jak si vybrat stromek v květináči? Záleží, co od něj očekáváte

Jak si vybrat stromek v květináči? Záleží, co od něj očekáváte

Včera | Máte raději živý vánoční stromeček, ale je vám líto, že ho kvůli vám museli pokácet nebo že za…

Vánoční feng shui úklid: Vyhoďte, co vás netěší

Vánoční feng shui úklid: Vyhoďte, co vás netěší

6. 12. | Ano, většinou před Vánoci alespoň trochu poklidíme. Chceme se tu cítit dobře. Není třeba ale…