Jaké vlastnosti spojujeme s krásou?

| Autor: Libuše Procházková | Rubrika: Krása

Je fyzická krása nepodstatná, anebo nás podvědomě přitahuje a přizpůsobujeme jí své chování? Mají to krásní lidé lehčí, anebo musí bojovat s předsudky průměrně vypadajících spoluobčanů? Vědecká studie publikovaná v Izraeli přinesla zajímavé výsledky: krása je mnohem důležitější, než jsme ochotni si připustit.

Jaké vlastnosti spojujeme s krásou?

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné,“ říká liška Malému princi ve stejnojmenné Exupéryho knížce. Jenomže tak to v současném světě nechodí. Ve světě, ve kterém trendy určují média, kde lidé nad 50 jako by neexistovali a kde je normální, že na nás billboardy chrlí hesla jako ‚nová prsa do léta‘, je zkrátka fyzická krása ceněný artikl. Nutno říct – můžeme si za to sami. Výzkumy hovoří jasně: raději se obklopujeme energickým mládím, než abychom byli konfrontováni se stářím.

„Řada vědeckých prací dokazuje, že podvědomě ‚nadržujeme‘hezkým lidem. Ono je to pochopitelné, každý se rád obklopuje příjemnými podněty, k tomu jsme přirozeně vábeni. Chyba je samozřejmě fyzickou krásu přeceňovat a odvozovat od ní hodnotu člověka,“ říká pražská psycholožka Helena Bezděková. A psychiatryně Jarmila Klímová dodává: „Vpodstatě každý máme tendenci se identifikovat s něčím, co je společensky, sociálně, kulturně i generačně vnímané jako krásné. Krásné rovná se oficiální a lidé mají tendenci vzývat to, co je oficiální. Ošklivost je vnímána jako chyba, s tou se ztotožníme jen těžko.“

Krásné a důvěryhodné

Zmíněný izraelský výzkum zkoumal vzorek 118 žen. Jeho autoři nechali různě atraktivní ženy minutu mluvit do kamery a pak jejich vystoupení pouštěli divákům – lidem různého věku a vzdělání. Ti pak hodnotili nejen vzhled, ale také jednotlivá vystoupení zachycená na videu. Výsledek byl jednoznačný. Nejenže krásným ženám diváci věnovali mnohem větší pozornost a všímali si detailů jejich vzhledu, ale také si mnohem lépe pamatovali, co atraktivní ženy říkaly. Dokonce měli podle autorů testu tendenci jejich vyjádření důvěřovat víc než průměrně vypadajícím figurantkám.

Ale vraťme se k médiím, jiný průzkum poukázal na zajímavý fakt: zatímco v severoevropských zemích je zcela běžné, že hlavní zpravodajské relace moderují staří zkušení novináři, ve střední Evropě a zejména na jihu Evropy se klade velký důraz na mladistvý vzhled a fyzickou přitažlivost. A mládí ovládá i reklamy, filmy, stáří jako by neexistovalo. „Ito je pochopitelné,“ podotýká Jarmila Klímová. „Mladý člověk odráží materiální potřeby společnosti. Krásný, mladý člověk je materiálně mocný – má budoucnost, symbolizuje zisk, zdraví, prosperitu. Je to převládající dogma a není se čemu divit, všichni bychom si nejradši uchovali vzhled třicátníků. Ale přirozené je stárnout. A my bychom měli umět jít v souladu s časem.“

Podle psycholožky Heleny Bezděkové převládající trend „mladých,krásných, úspěšných“ staré lidi úplně vytěsňuje. „Chybí vzory, se kterými bychom se mohli identifikovat, a to je škoda,“ říká. „Za světlou výjimku považuju třeba film Lepší pozdě nežli později o lásce v pozdním věku s Jackem Nicholsonem a Diane Keaton. Oba byli plní života, vtipní, autentičtí – a díky tomu skutečně krásní.“

Důstojně zestárnout

Krásní lidé to skutečně mohou mít v životě snazší – krása otevírá dveře, hezké tváři snáz podlehneme, pohlední lidé nám budou na první pohled sympatičtější než ti, kteří fyzickou krásou neoplývají. Jenomže i to má svoje rizika. Lidé zvyklí na automatickou pozornost mohou obtížně snášet stárnutí a tělesné uvadání. „Jedna moje klientka se mi přiznala, že svoje sebevědomí dlouhou dobu čerpala z každodenní pozornosti, které se jí běžně dostávalo díky jejímu vzhledu. Byla zvyklá flirtovat, užívat si pozornost mužů. Když začala stárnout, bylo pro ni obtížné se s úbytkem lichotek vyrovnat,“ říká Bezděková.

Krása vychází nejen z aktuálních měřítek společnosti, ale především ze zdravého sebevědomí, které vzniká v dětství. „Toje velmi různorodé,“ podotýká psychiatryně Klímová. „Znám řadu žen, které jsou krásné jako obrázek, ale jaksi nebyly o své kráse v dětství informovány, a tak jsou velmi skromné a pokorné. A pak ženy, které zas tak výjimečně pohledné nejsou, ale tím, že je rodiče neustále upozorňovali na jejich fyzickou přitažlivost, se naučily používat vzorce chování, které vedou ke snadným ziskům – a skutečně jim to prochází.“

Stárnoucím ženám, které byly zvyklé na pozornost mužů, každodenní koketerii a obletování, můžou první vrásky a šediny způsobit velký problém. Především těm, které na své kráse staví svoje sebehodnocení. Některé zahájí nelítostný boj s časem a vrhnou se na zkrášlovací procedury a plastické operace. „To se týká především žen, které se naučily, že životem díky své atraktivitě mohou procházet snáz. Když jsou konfrontovány s realitou, začnou si připadat jako prázdné skořápky, jejich sebehodnocení stojí na fyzickém vzhledu a ony mají pocit, že když už mladé a krásné nejsou, nejsou nic. To je samozřejmě nesmysl, flirtovat se dá i v šedesáti nebo osmdesáti – a bez plastických operací.“

Čtyřleté miss

Ty fotografie jsou skutečně bizarní: na pódiu stojí čtyřleté holčičky v sexy kostýmech, vrhají do objektivu rozzářené profi úsměvy a jejich dětské obličejíky překrývá vrstva make-upu. Soutěže malých miss nejsou nic jiného než soutěže mateřských frustrací a nenaplněných ambicí. A holčičky, jimž je od narození vtloukáno, že nejdůležitější je být krásná, vycházejí do života vybavené pěkně zkreslenými hodnotami.

Což může mít fatální následky. „Těm holčičkám je vštěpováno, že když se budou nakrucovat a usmívat, budou je mít lidé rádi. Na jejich přirozené nálady a talenty není v takových soutěžích místo, učí se hrát, přetvařovat se a získávají zkušenost, že je to tak v pořádku. Jenomže to v pořádku není. Dítě má v dětství získat pocit, že je akceptované a milované takové, jaké je. A ne, že si pozornost musí zasloužit podbízivým chováním,“ říká Helena Bezděková a upozorňuje na to, že i v běžných dětských hrách mají holčičky možnost prožít svoji roztomilost. „Je úplně normální si hrát na princezny anebo jít na karneval za vílu. Anebo klidně za čarodějnici, která je ale maminkou a tatínkem milována.“

Na rizika přeceňování dětské a dívčí krásy poukazuje i psychiatryně Klímová: „Tyto nezdravé vzorce vytvářejí nezralé matky. Pak se není co divit, když to jejich dcery v patnácti nezvládnou, začnou s drogami anebo se u nich projeví jiné sebedestruktivní sklony. Holky, které ve čtrnácti letech obcházejí módní castingy, totálně potlačují svoji osobitost, svůj vzhled podřizují poptávce, drží diety a nechávají se chirurgicky upravovat, aby se vešly do škatulek módního byznysu. To už ale nemá s individuální krásou a zdravým sebevědomím vůbec nic společného,“ uzavírá.


Článek je převzat z časopisu Moje psychologie.

Další články z rubriky

Zbavte se oteklých očních víček. Pomůžou brambory i masáž

Zbavte se oteklých očních víček. Pomůžou brambory i masáž

26. 11. | Dělá vám problém po ránu rozlepit víčka a mžouráte na svět skrz uzounké škvírky místo očí? Oteklé…

5 překvapivých důvodů, proč zima prospívá vaší pleti

5 překvapivých důvodů, proč zima prospívá vaší pleti

21. 11. | I když před sebou máme několik dlouhých zimních měsíců, nemusí to ještě nutně znamenat jen deprese,…

10 zlozvyků, které vám zhoršují vrásky. Děláte je taky?

10 zlozvyků, které vám zhoršují vrásky. Děláte je taky?

19. 11. | 3 | Spousta lidí vypadá o mnoho starší, než ve skutečnosti je, a to jen kvůli svému špatnému životnímu…

Vizážistka radí: Jak se dobře nalíčit pod brýle?

Vizážistka radí: Jak se dobře nalíčit pod brýle?

14. 11. | Je to trochu umění – jak se nalíčit a nepřehnat to, když nosíme brýle? Od určitého věku je totiž,…