Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy

| Autor: Kamila Netolická | Rubrika: Krása

Mezinárodní projekt For Women In Science vznikl v roce 1998 ve spolupráci UNESCO a společnosti L’Oréal se snahou podpořit ženy působící na poli vědy a ocenit jejich úsilí.

Na mezinárodní úrovni uděluje každoročně pět cen významným badatelkám, které se za svou kariéru staly vzorem pro následující generaci. Dále rozděluje 15 mezinárodních stipendií mladým vědkyním, jejichž výzkumný projekt přijala uznávaná vědecká instituce mimo jejich domovskou zemi.



Ve čtvrtek 13. května 2010 byla v prostorách Knihovny Akademie věd ČR předána již počtvrté tři Stipendia L’Oréal Pro ženy ve vědě ve výši 200 000 korun. Získaly je RNDr. Marie Kalbáčová, Ph.D., doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D. a Mgr. Jana Humpolíčková, Ph.D. Stipendia tvoří součást mezinárodního programu For Women In Science na podporu žen pracujících ve vědě.

Slavnostní večer proběhl za účasti předsedy Akademie věd ČR prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., pana Ing. Milana Kuny, vedoucího tajemníka Sekretariátu České komise pro UNESCO a pana Marco Fabiena, generálního ředitele společnosti L’Oréal Česká republika.

Předsedkyně odborné poroty prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. ocenila všech rekordních 52 přihlášených vědeckých prací mladých badatelek, z nichž některé byly dle mínění porotců na opravdu špičkové světové úrovni. V letošním roce obdržely laureátky stipendium ve výši 200 000,- Kč.

Ve čtvrtém ročníku shromáždil sekretariát České komise pro UNESCO celkem 52 platných přihlášek mladých badatelek z celé České republiky, což potvrzuje od vzniku udělování stipendia v České republice neustále velmi vysoký zájem – celkem je to od začátku programu 140 přihlášených.

Pravidla stipendijního programu umožňují odborné porotě vybrat každoročně pouze tři laureátky. V letošním roce se však porota a pořadatelé programu Pro ženy ve vědě rozhodli vyzdvihnout vysokou kvalitu a úroveň přihlášených prací tím, že 6 dalších prací ocenili formou Čestného ocenění poroty.



Oceněné laureátky

RNDr. Marie Kalbáčová, Ph.D. (věk 35 let) byla oceněna za práci „Interakce buněk s nano-materiály - Nové perspektivy pro implantologii a bioelektroniku“. V rámci široké spolupráce s pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd se zabývá interakcemi lidských buněk s různými nano-materiály. Používá jak buněčné linie (např. osteoblasty), tak primární kultury kmenových buněk, které pěstuje na materiálech jako jsou uhlíkové nanotuby, nanokrystalický diamant a další. Zjišťuje míru jejich biokompatibility a posléze jejich osteoinduktivní (stimulují růst kosti) a osteokonduktivní (podporují následný růst kosti) potenciál, které vedou k lepší (snadnější, rychlejší) integraci implantátu do kosti.

Další oceněnou mladou vědkyní je doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D. (věk 35 let). Porotu přesvědčila svou prací z oboru matematiky, „Fučíkovo spektrum a systémy se skákajícími nelinearitami“. Fučíkovo spektrum je celosvětově používaný termín moderní matematické analýzy pojmenovaný po českém matematikovi Svatoplukovi Fučíkovi. Fučíkovo spektrum a jeho konkrétní struktura úzce souvisí s vlastnostmi systémů s tzv. skákajícími (nebo též asymetrickými) nelinearitami. Skákající nelinearitu můžeme nalézt u řady aplikací, mezi nejznámější však patří kmitavé chování visutých mostů. Matematické modelování těchto systémů a studium jejich nelineárního chování bylo inspirováno zřícením mostu Tacoma Narrows Bridge, ke kterému došlo v roce 1941. Na počátku jejího výzkumu společně s kolegy studovala různé zjednodušené modely visutých mostů a částečně se nám podařilo zodpovědět dvě základní otázky: za jakých podmínek jsou oscilace mostu v jistém smyslu „malé a stabilní“ a pro jaké hodnoty mostních parametrů můžeme pozorovat „nebezpečné“ chování. V současné době se věnuje především studiu tohoto pojmu a zkoumá obecné vlastnosti Fučíkova spektra u různých systémů a modelů.

Třetí oceněnou laureátkou je Mgr. Jana Humpolíčková, Ph.D. (věk 32 let). V rámci projektu, ve kterém se zabývá studiem buněčné signalizace, bude testovat několik proteinů a jejich transmembránové domény, u nichž se předpokládá, že mají zásadní vliv na uspořádání membránových lipidů do izolovaných struktur, tzv. raftů. Předpokládá, že právě tyto rafty jsou zodpovědné za prvotní spouštěcí mechanismus signalizačních kaskád. Jednou z testovaných látek je podjednotka B choleratoxinu, o níž je známo, že asociuje s pěti molekulami membránového lipidu, gangliosidu GM1, a že její interakce s modelovými biologickými membránami dává za vznik mikroskopické fázové separaci membránových lipidů a tedy i proteinů, které s jednotlivými fázemi asociují. Její práce nese název „Využití dynamické saturační optické mikroskopie a časově rozlišené fluorescenční korelační spektroskopie ke studii membránových raftů“.


www.prozenyvevede.cz



ČTĚTE TAKÉ:
Tipy pro krásnou pleť





Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Vypadají vaše ruce staře? Víme, jak to zastavit!

Vypadají vaše ruce staře? Víme, jak to zastavit!

16. 1. | Ruce používáme ke gestikulaci, a tak jsou nedílnou součástí běžné denní komunikace. Je proto…

Elektrizují vám v zimě vlasy? Hydratujte a zkuste zábaly

Elektrizují vám v zimě vlasy? Hydratujte a zkuste zábaly

14. 1. | Vlasy vlivem mrazivého počasí dostávají v zimě hodně zabrat. Žádný účes pořádně nedrží, a když už…

Vajazzling: Pryč s bobrem, ozdobte si rozkrok originálně!

Vajazzling: Pryč s bobrem, ozdobte si rozkrok originálně!

11. 1. | 7 | Doba, kdy ženy „tam dole“ měly neprostupný prales, naštěstí dávno minula. Módní trendy se v…

Konec stárnutí: 5 ověřených triků, které mu zabrání

Konec stárnutí: 5 ověřených triků, které mu zabrání

9. 1. | Je mnoho faktorů, které ovlivňují stárnutí vaší pleti. Některé nemáte šanci ovládnout, ale pokud…