Anděl Allianz 2005... Aneb co jste v televizi neviděli

redakce

16. března 2006 5:58

V pořadí již 15. ročník výročních cen Anděl Allianz 2005 se uskutečnil v neděli 12. března v pražském hotelu Hilton. Přímý přenos ze slavnostního předání ocenění vysílala v přímém přenosu ČT1 od 20:00 hod. Kulturní echo bylo osobně přítomno, tedy si můžete přečíst také o tom, co jste v televizi neviděli...

Decentní prostředí luxusního pražského hotelu Hilton bylo jako stvořené pro podobnou příležitost.... Průběh pořadu nemá cenu popisovat, protože jste ho mohli sledovat sami na televizní obrazovce. S výsledky se můžete seznámit na konci tohoto článku.

Po úspěšném získání press karty jsem se probojovala do předsálí, které bylo zaplněno stejně jako sál, kde od 20:00 hod. začal přímý přenos. Akci komentoval nestárnoucí a již asi 20 let stejně vypadající moderátor Martin Hrdinka. Bylo mi líto trochu kameramama, jehož záda přeskakovaly davy lidí chodících do sálu a bohužel jiná možnost nebyla, jak se dostat dál, než ho "přeskočit" či podlézt :-)

Přímo u podia byla zábrana, aby se fanoušci nedostali úplně dopředu. Moc jsem to nechápala, protože jednak byli účinkující okradeni o ten slastný pocit mít diváky u nohou a jednak ta čtyřicetikilová pracovnice ochranky, třesoucí se trémou vpředu, vypadající jako když se každou chvilku rozbrečí, nevypadala na to, že by snad zvládla něco jiného, než popotahovat si lezoucí apartní černé sáčko, potřásat vysílačkou a balancovat v klouzavých manažerských botkách na vyšším podpatku. Přesto chápu, že toto odsunutí diváků bylo nejspíš nutné z důvodu ochrany televizní techniky, která byla na podium. Diváci svoji roli "odsunutých" bez protestu přijali a chovali se jako vzorné publikum.

Akce byla příjemná, diváci nadšeni a všude kolem mně nejrůznější vzorek lidí. Přestože si to elegatní a decentní prostředí žádalo, vedle vysloveně společenských modelů a luxusních střevíčků bylo možné vidět i oškubané džíny, rozervaná, flekatá a zmaštěná trika a okopané martensy. Na druhou stranu proč ne, když v něčem podobném vyrazila na slavnostní večer tradičně i naše superstar Aneta Langerová. Nemůžu si pomoct, téhle holce fandím, ale její modely poslední doby vážně nechápu, protože jsou podle mě už místa, kde se nedá hovořit o jakémsi vyhraněném "in" názoru a měla by se respektovat nějaká úcta k prostředí, obzvláště když člověk leze na podium s vidinou nějaké ceny. Pravda je, že podobně nevkusně vymustrovanou "celebritu" jsem viděla nedávno ještě jednu - na prestižní Pink Party společnosti Motorola, kde v tomto směru držel prvenství s pomyslnou karimatkou na zádech a buřty v ruksaku Standa Dolínek. :-)

Podium bylo rozdělené na dvě části - na muzikantskou a na tu, kde se předávali "Andělé". K dispozici bylo také obrovské promítací plátno, kde technika těžce nezvládla synchronizaci zvuku a obrazu. Přes tyto drobné mouchy to byl vskutku perfektně zajištěný večer. Staniolem omotaný obrovský anděl nacházející se u podia vypadal jistě v televizi dobře a visící andílci ze stropu na nikoho nespadli. Myslím, že se organizátorům akce povedlo tuto velmi náročnou slavnostní show zvládnout organizačně na jedničku.

Po skončení přímého přenosu kolem mě dámy a páni chodili a předváděli modely nebo již zmiňované "houmles roby", podávalo se pivo zdarma a prodávaly se za nekřesťanské peníze ostatní nápoje, jako např. džus Gappi za 65 korun (no nekupte to). Závěr večera pak patřil boji o prázdné skleničky. Mezi návštěvníky chodila slečna, která vybírala ty špinavé, ale bůhví, co s nimi potom dělala, neboť žádné už nepřínášela zpět (že by fikaná šetrnost sponzora :-). Situace ke konci večera tak připomínala kultovní dětskou hru "Sedání na židle", s tím rozdílem, že tady nemizely židle, ale skleničky. A tak elegantní dámy a pánové sbírali po stolech ty méně oblemcané a tahali se o poslední, aby si s nimi došli k výčepu, případně žadonily se slovy "Nemáte tu alespoň nějakou od matonky?". Já na to ale vyzrála, jednu sklenici sebrala, jedva ji jakýsi pán neprozřetelně položil, a šla jí přelíznout k vodovůdku na místní záchůdek. Co bych pro toho, s kým jsem tam byla, neudělala!:-)

Pro mě byl z celého večera ale zlatý hřeb něco zcela jiného, a to něco byla kapela, která nebyla v televizi vidět. Závěr akce totiž patřil live koncertu slovenské kapely, jejíž název mi - tedy je to dost trapné ale je to tak - vypadl. Líderem za španělou byl Marián Greksa, druhým kytaristou Michal Kovalčík. Oba ze slovenské kapely GREXABAT (ovšem jestli to byla právě tato kapela netuším, neboť na jejich stránkách mají jiné složení). V případě Greksy si takto nějak představuji lídera, tak by to mělo vypadat. Přesně tenhle týpek, ač nepatřil mezi bujaré mladíky, ve mě zanechal stopy v tom smyslu, že jsem asi nikdy nic podobného neviděla.. Energie, která se valila z podiička mezi lidi stojící se svými skleničkami u stolečků, dosáhla toho, že se všichni otočili, přišli k nim a pařili.

Z podia se do lidí hrnuly převzaté většinou známé pecky a složení kapely z pouhých tří lidí ukázalo jasně, že i ve třech se dá zahrát pořádný bigbít. Vtipné ovšem na celé záležitosti bylo, že přesně ten jsem opravdu nečekala ve chvíli, kdy se na podium začali připravovat jeden bubeník a dva kytaristi se španělkama. Bubeník zpočátku vytáhl svá "košťátka", ovšem po pár vteřinách bylo jasné, že na ně brzy zapomene, což se také naštěstí stalo. Zhruba o polovinu věkově mladší než jeho spoluhráč za bicíma vysolil takový nářez, že jsem z toho nejen já byla poměrně v šoku. Složení dvou španěl a razantního bubeníka s dvojšlapkou jsem opravdu ještě nikdy neviděla. To vše doplňovala bravurní kytarová hra a naprostý nadhled všech tří muzikantů s velkým "M", kterým to fáákkkt hrálo, netvářili se z podia jako "umělci" a vytvořili tak úžasnou atmosféru, že se to nedá popsat. Mě ji jen částečně zkazil jakýsi o půl metru než já vyšší ušatý spoluobčan, který si stoupl přímo přede mně, přestože měl hned vedle několik metrů volno... A já tak měla část koncertu výhled místo na podium na předváděčku "kastrolu".

Co dodat: asi hlavně kvůli té poslední kapele pro mně osobně fajn strávený večer. Zbývá popřát všem oceněným jejich slavnostně obdržené "Anděly" a hodně štěstí v další práci :-)

autor: jh

Výsledky hlasování pro 15. ročník výročních cen Anděl Allianz 2005

Skupina roku CHINASKI