Edith Piaf

| Autor: Cindy Kerberová | Rubrika: Kultura

Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem … Přesto se z ní stala světoznámá hvězda první velikosti. Život Edith Piaf byl bojem o hudbu, přežití a lásku. Její magický hlas, vášeň a přátelství s hvězdami své doby jí od dětství v chudobě přivedlo k obdivu celého světa. Žila vždy naplno a „ničeho nelitovala“.

Díky své neuvěřitelně silné vůli a neobyčejnému nadání se Edith Piaf vypořádala s tragickým osudem a její sen z dětství se stal skutečností. „Jednou budu bohatá, budu samé prachy. Budu mít bílý auťák a černého šoféra.“ Nechtěla dát světu šanci na ni zapomenout a povedlo se jí to beze zbytku. „Velcí umělci nepatří jen jedné generaci, zůstávají tu napořád.“

Scenárista a režisér Olivier Dahan vzpomíná: „Původně jsem chtěl natočit film o životě umělce. Zašel jsem do knihkupectví, prohlížel si knihu o Edith Piaf, a bylo to. Hned jsem to poslal smskou producentovi Alainu Goldmanovi. Za pět minut odpověděl, že ano. Od začátku jsme se shodovali.“ Producent Alain Goldman říká: „Těšil jsem se na to, že budu zase spolupracovat s Olivierem. Jsme si velmi blízcí osobně i profesionálně, ale neměli jsme společné plány. Teprve tehdy, 22. ledna 2004 ve 3:46 ráno, jsem od něj dostal smsku, ve které stálo: ´Film o hudbě a lásce. Tragický a romantický trhák. Francouzské prostředí, mezinárodní dopad. Největší film o Edith Piaf´. To dokonale shrnuje, o čem ten film je. Smsku jsem si schoval, jako prvotní impuls, ke kterému jsem pak odkazoval. Pokud jsme se během natáčení na chvíli od původního konceptu vzdálili, mohli jsme se podle zprávy k němu zase vrátit. Od začátku mi bylo jasné, že to natočíme. Ta smska pro nás byla vodítko, kterého bylo třeba se držet.“


Olivier Dahan dodává: „Pro mě je Edith Piaf skvělý příklad člověka, který neuznává rozdíl mezi životem a uměním. Propojenost umění, existence a práce je základ, na kterém staví každý opravdový umělec. Jako každý Francouz jsem znal její písně a něco málo o jejím životě, ale tím to haslo. Na ní se dalo skvěle vyjádřit to, co v životě řeším já. Klíčová pro mě byla její fotografii z mládí, jak jde po ulici s kamarádkou Momone. Jen málokdo zná její podobu zamlada. Známější je její image z 50. a 60. let – křehká ikona v černých šatech. Tahle fotografie mi ale ukázala někoho úplně jiného, to ještě nebyla ta známá Edith Piaf, a naprosto mě uchvátila. Vytvořil jsem si imaginární most mezi všeobecně známým obrazem Edith Piaf a touto fotografií, která zobrazovala zatím zcela neopracovaný diamant. Přečetl jsem všechno, co o ní kdy bylo napsáno, oficiálně i neoficiálně, od úplných začátků až po to, co vychází dnes.“ Sám jsem pak začal psát scénář a kombinoval jsem to, co bylo z mého úhlu pohledu nejzajímavější a na co jsem, kromě samotného života Edith Piaf, chtěl poukázat. Myslím, že dobře chápu co umělci potřebují – ať už jde o Piaf nebo o někoho jiného: cítí obavu, stres, touhu... Nechtěl jsem natáčet biografický film, ale snažil jsem se, aby všechno bylo realistické. Tím pádem jsem v některých místech, především v pasážích týkajících se jejího života, o kterém jen málokdy mluvila, pouze odhadoval z toho, co jsem si kde našel.“


Alain Goldman říká: „Jak začínal scénář získávat nějakou podobu, viděl jsem, jak je život Edith Piaf ještě dramatičtější, než její písně. Taková tragédie, ve které si najdete úplně všechno! V dětství opuštěná a vychovávaná v nevěstinci, nějakou dobu dokonce slepá, na cestách s otcem, než skončila na v Pařížském Pigalle, kde se stala snadnou kořistí pasáků. Jakmile se začala rozjíždět její kariéra, byla obviněna z vraždy, a musela začínat úplně nanovo, od začátku. Ani ten nejlepší spisovatel by si něco takového nedovedl vymyslet. Piaf má neuvěřitelně širokou škálu obdivovatelů – muže, ženy, mladé i starší… A není to jen tak. Piaf svým hlasem fascinuje lidi napříč sociálními i kulturními vrstvami. Každý se s ní může nějak identifikovat. Piaf se stala ikonou, majákem, a takovou ikonu potřebujeme v současnosti čím dál tím víc. Její postava je tak výrazná, že překračuje všechny hranice – také proto je o film takový zájem v mnoha zemích světa, včetně anglicky mluvících zemí, které mnohdy zůstávají vůči francouzským filmům lhostejné.“


Snímek o světoznámé šansoniérce Edith Piaf zahájil letošní prestižní filmový festival Berlinale, kde sklidil obrovské ovace. A to nejen díky skvělé režii a silnému příběhu, ale především vynikajícímu výkonu Marion Cotillard v roli Edith Piaf. Po jejím boku si zahrál Gerard Depardieu, Sylvie Testud, Clotilde Courau, ale i Marek Vašut. Česká kina promítají film od 14. června 2007.




foto: Bioscop

Další články z rubriky

Konec léta se blíží, rozlučte se s prázdninami hudbou

Konec léta se blíží, rozlučte se s prázdninami hudbou

10. 8. | Jeden z posledních festivalu, který nám letošní sezóna dopřeje, je zavedený Rock for Churchill. Ten…

Beverly Hills 90210: Jak dnes vypadá Brenda, Brandon a jejich parta?

Beverly Hills 90210: Jak dnes vypadá Brenda, Brandon a jejich parta?

1. 8. | V 90. letech usedaly před televizní obrazovky miliony lidí po celém světě, aby se dozvěděly, jak…

Jsme superlidi, vzkazují v emotivním videu paralympionici

Jsme superlidi, vzkazují v emotivním videu paralympionici

20. 7. | Velmi dojemné video v posledních dnech ovládá sociální sítě. Trailer k letošním paralympijským hrám…

8 tipů pro knihomoly: Knihy k moři i na chalupu

8 tipů pro knihomoly: Knihy k moři i na chalupu

18. 7. | Ať už jedete do exotických krajin nebo jen na českou chalupu, dobrá kniha je základní výbavou všech…