Historický román SPARTAKUS - Před námi boj

| Autor: MS | Rubrika: Kultura

Spartakus, thrácký gladiátor, syn kováře, bývalý námezdný voják, potom zběh. Nesnese pohled na zotročované gladiátory.


Historický román SPARTAKUS I. - Před námi boj


Autor: Loukotková Jarmila


alt="Foto obalky" width="100" height="160">
Spartakus, thrácký gladiátor, syn kováře, bývalý námezdný voják, potom
zběh.

Nesnese pohled na zotročované gladiátory. Provázen milovanou Amaltheiou,
dcerou římského vojevůdce a Spartakova protivníka Krassa, uprchl se sedmdesáti
muži z gladiátorské školy v italské Kapuy. Aby si vybojovali svobodu, procházejí
uprchlíci Itálií, míří na jih, k moři, přidávají se k nim další, musí
vyhrát mnoho bitev a učinit nespočet rozhodnutí před branami Říma svádí
přes devadesát tisíc otroků a gladiátorů pod vedením Spartaka velkolepou
rozhodující bitvu s římskými legiemi.


Nové vydání Spartaka právě vychází v nakladatelství Motto. Kniha má
368 stran a stojí pouze 189,-Kč.

Jarmila Loukotková je známá poutavým vyprávěním historických událostí.
Podle mne by takto měly vypadat učebnice dějepisu.


Díky nakladatelství Motto si zde můžete přečíst i krátkou ukázku.



Spartakus neodolá a tiše vstává. Jde se podívat do rohu cely, shýbá se. A
pak si jde zase rozmrzele lehnout do své pece.

Dary. Jeho dary. Zvadlé věnce. Peníze. Snad je mezi nimi i ten, po kterém
sklouzl a upadl, že by byl málem zavinil jeho smrt. Šperky. Zlaté, stříbrné
i bronzové. S drahými kameny. S perlami.

Kapua nemá chudáky.

Uvědomuje si, že ulehl k spánku s Areniným náhrdelníkem na krku. Je teď
teplý jako jeho tělo. Jako její tělo. Jako její závoj. Náhrdelník si
nechá. Ale to ostatní, co s tím, rozdá to, jeho život je příliš
jednoduchý, nač takové vymyšlenosti. Znovu zavírá oči a volá spánek.
Šňastných šest těl v cele, že se uvolnila a nezmítají se.

Proč ses dal najmout?

Neptej se mě na to.

Nemůžeš to odvolat?

Zavázal jsem se.

Slyší Arenin hlas tak zřetelně, jako kdyby stála u jeho hlavy. Proč ses
dal najmout? Co se ptáš, děvče, zeptej se Oinomaa a zeptej se Ybika a všech
ostatních gladiátorů, andabatů s brněním a přílbou a hledím, dimachaerů
s dvěma dýkami a holeněmi na nohou, essedariů na vozech, jezdců s kulatými
štíty a s kopím, murmillonů s galskými štíty, retiariů bez přílby a všech
ostatních s podivnými názvy, všechny ty přílby s hledím, všechny ty dýky
a holeně, štíty a trojzubce a kopí, všechny ti odpovědí totéž, všichni
ti nádherní jateční chlapi, kteří tu ve škole spí v celách s mrňavým
okénkem nebo dokonce až tam docela dole s okovy na nohou, ti odpovědí totéž.


Jsi básník.

Gladiátor.

Gladiátor teprve od dnešního odpoledne.

Ale jednou provždycky.

Prodal ses?

Dal jsem se najmout.

Proč?

Zase to tvoje proč, jako by ti nestačilo, co máš, jako by sis mermomocí chtěla
sáhnout na bezvýchodnost lidí, které jinak vidíš jen na dálku, jen jako v
divadle, aby ti nemohli ublížit.

Proč jsem se dal najmout.

Protože mi nic jiného nezbývalo.

Marně zavírá oči, marně schovává obličej do přikrývky, dívčin hlas
mu zní v hlavě v celé slunečné paprsčitosti. Proč ses dal najmout, proč,
chvěje se ovzduší neodbytnou otázkou.

Protože nejsem z Kapuy, slunečná dívko, to jen v Kapuji nejsou chudáci.

Život ve vojsku se mu zprotivil. Utekl v Africe z Pompejova vojska. Toulal se nějaký
čas po Itálii, sloužil v hospodářství u dobytka, pomáhal kovářům,
pracoval v růžových zahradách. Potom poznal Korinnu

Spartakus se zvedl. Přešel cestu, prach mu protékal mezi prsty bosých nohou,
a stanul u nich.

"Pusňte mě na to," řekl.

Odstrčil jediným pohybem dva otroky a sám se shýbl ke kameni.

Kam se to hrabeš? Kdo tě volal? Táhni, kanče!" vřískal dozorce.

Spartakus jako by ho neslyšel. Dozorce ho chtěl od žernovu odstrčit.

Nesahej na mne," zavrčel Spartakus a vztyčil se.

Rozvzteklený dohlížitel se nenechal zastavit. Napřáhl na Spartaka bič.

V tu chvíli se jezdec na cestě zastavil.

Spartakus se vztyčil podruhé. Udeřil pěstí dozorce do žaludku. Chlap se
zakýval a svalil na záda. Spartakus se zase shýbl, kámen vzepřel a postavil
ho. Dokutálel ho k ostatním. Jeden z otroků plakal vyčerpáním.

Dohlížitel se zatím pomalu sbíral.

Jezdec v ohybu cesty seskočil z koně. Přistoupil ke Spartakovi. Měl pěkný
plášň a na krku se blýskal řetěz. Byl to dlouhý a šeredně hubený chlapík.
Ukázal husté křivé zuby v obdivném pousmání.

"Já jsem Lentulus Batiatus," řekl

"Dobře, dobře," odpověděl mu Spartakus roztržitě.

"Z Kapuy," dodal jezdec naléhavě.

"Tak."

"Na tebe jsem čekal," bodře pokračoval muž v dobrém plášti.

"Nechtěl jsem tě zdržet."

Já jsem Lentulus Batiatus."

"Už jsem slyšel."

Co mu měl říci. Zadíval se na jeho důkladné jezdecké sandály z tlusté kůže
a na své bosé opuchlé nohy. Ale život byl ještě jeho.

"Potřeboval bych tě," pokračoval neznámý jezdec.

"Za peníze si koupíš úplně nového otroka," odpověděl mu a jeho
pohled spočinul na bohatě vykládané pochvě jezdcova meče.

"Nejsi trochu pomatený?" otázal se neznámý bez škodolibosti, naopak, v
jeho hlase zazněla účast.

"A na co?" zeptal se Spartakus a nemohl odtrhnout oči od meče. "Na co
bys mě potřeboval?"

"Copak mě neznáš? Já jsem Lentulus Batiatus."

"Já nevím, kdo tady je pomatený."

Byl unaven vedrem a bolely ho nohy. Neměl chuň na rozprávku.

"Jsem majitelem gladiátorské školy v Kapuji."

"To nevadí."

"Když Batiatus viděl, že jeho slova neučinila dojem, dodal:

"Jak jsem řekl, potřeboval bych tě."

Spartakus se už neptal, na co. Majitel gladiátorské školy. To by znamenalo
bojovat v aréně. To by znamenalo zase prolévat krev. Ale znamenalo by to taky
mít z čeho žít. Znamenalo by to mít co jíst, kde spát, do čeho se obléknout,
čím se přikrýt v chladnu, kam se schovat v dešti, kde se skrýt v bouřce,
co obout na rozbolavělé nohy. Znamenalo by to vědět, co budu dělat zítra,
co mě čeká ráno, co mi přinese poledne, co mě uspí večer.

"Takového siláka jsem ještě neviděl," pokračoval Batiatus, když viděl,
že se tulák nemá k odpovědi. "Hledám nejsilnějšího muže Itálie."

"Tak vida."

Batiatus se ovšem nepřiznal, že takového muže hledá už po několik měsíců
a že ho hledá marně; neprozradil ani, že je nejvyšší čas, aby ho našel,
protože co nevidět se budou konat hry a on dosud nemá důstojného soupeře
pro Krassova Krixa.

"Mám ve škole pěkné chlapy, ale tohle by nikdo z nich nedokázal."

"Nejsilnějšího muže Itálie"

Spartakus zavřel oči a viděl mísu navršenou kouřící ovesnou kaší a v ní
kousky skopového masa a ovčího sýra. Vůně k němu stoupala jako Sirénin
zpěv a zvedala ho na špičky, vypínala ho jako luk.

�A podmínky?�

�Šermovat umíš?�

�Ale ano.�

�Ubytování, stravu, výzbroj, oblek a to ostatní. Co dostaneš od diváků,
je tvoje, s tím si můžeš nakládat, jak chceš. Kromě povinných cvičení
naprostá volnost. Ale školní kázni se musíš bezpodmínečně a tvrdě
podrobit, to je samozřejmé. Za každý vyhraný zápas ještě zvláštní odměnu
kromě darů od obecenstva. Za prohraný nic. Ale ty budeš jen vyhrávat.�

�Dokud jednou neprohraju.�

Chvilku se táhlo mlčení. Spartakus si představil postel s poduškou pod
hlavou. V žaludku mu znova zakručelo. Telecí mozeček s vejcem a mladým hráškem,
dobře ušité sandály a na zimu takovýhle plášň�

�Na jak dlouho?�

�nejméně na pět let.�

�Na pět let��

�Přijímáš?�

Kdyby byl Spartakus méně unaven a vyčerpán, byl by postřehl v Lentulově
hlase nedočkavost.

�Ale jestli mi někdo sáhne na svobodu, vymlátím ti celou tvoji školu.�

�Tak jsi srozuměn?�

Spartakus neodpověděl a šel si obout zbytky sandálů.

�Jak se vlastně jmenuješ?�

�Spartakos,� zabručel a utáhl si levý řemínek.

�Budeme ti říkat po latinsku, Spartakus. Uvidíš, že se ti u nás bude líbit.
Jen si vymiňuji, že do svého prvního zápasu nesmíš vyjít ze školy.
Potom kdykoli budeš chtít.�

�Dobře, dobře.�

A dal se vysokým a hustým prachem cesty vedle Batiatova koně ke Kapuji.

Další články z rubriky

Konec léta se blíží, rozlučte se s prázdninami hudbou

Konec léta se blíží, rozlučte se s prázdninami hudbou

10. 8. | Jeden z posledních festivalu, který nám letošní sezóna dopřeje, je zavedený Rock for Churchill. Ten…

Beverly Hills 90210: Jak dnes vypadá Brenda, Brandon a jejich parta?

Beverly Hills 90210: Jak dnes vypadá Brenda, Brandon a jejich parta?

1. 8. | V 90. letech usedaly před televizní obrazovky miliony lidí po celém světě, aby se dozvěděly, jak…

Jsme superlidi, vzkazují v emotivním videu paralympionici

Jsme superlidi, vzkazují v emotivním videu paralympionici

20. 7. | Velmi dojemné video v posledních dnech ovládá sociální sítě. Trailer k letošním paralympijským hrám…

8 tipů pro knihomoly: Knihy k moři i na chalupu

8 tipů pro knihomoly: Knihy k moři i na chalupu

18. 7. | Ať už jedete do exotických krajin nebo jen na českou chalupu, dobrá kniha je základní výbavou všech…