Letošní, 47. ročník začal. Je zase o něco lepší, nabitější a zajímavější než ty předchozí. O známé tváře ani povedené filmy nebude nouze. Takže… co do Varů
přitáhne právě vás?
Polski film. Jak to dopadá, když čeští herci hraji sami sebe?
Ústředním motivem celého festivalu jsou samozřejmě filmy, jejich oceňování, hodnocení a volba těch, které si odnesou ocenění karlovarského festivalu, tzv. Křišťálový globus. O Křišťálový globus pro nejlepší film se utká například Román o jednom masakru(Romanzo di una strage) italského režiséra Marca Tullia Giordany. Snímek je strhující rekonstrukcí smutně proslulého a dosud neobjasněného teroristického útoku v Miláně z roku 1969. Předchozí filmy respektovaného tvůrce získaly ocenění při soutěžním uvedení na festivalech v Cannes a v Benátkách.
Zkušenost s benátskou soutěží má také ceněný polský filmař Jan Jakub Kolski. Hrdinu jeho nového filmu Zabít bobra(Zabić bobra) poznamenala válečná zkušenost natolik, že se uzavřel před světem. Z paranoidních stavů jej vytrhne až neznámá dívka.
Český zástupce, Polski film Marka Najbrta, překvapí žánrem, unikátním nejen v rámci soutěžní sekce, ale i středoevropských kinematografií. Rozpustilá úvaha o hranicích reality a fikce, ve které známí čeští herci hrají sami sebe, nabídne návod, jak se vyrovnat se slávou i nástrahami při natáčení filmu. Netradiční způsob filmového vyprávění zvolili i tvůrci ze zemí těžce postižených ekonomickou krizí. Bressonem ovlivněné existenciální drama debutanta Ektorase Lygizose Chlapec pojídající ptačí zob (To agori troi to fagito tou pouliou) patří mezi radikální alegorické filmy z Řecka, které aktuálně patří k nejzajímavějším fenoménům představovaným na světových festivalech. Spojení nadčasových myšlenek amerického moralisty Henryho D. Thoreaua z knihy Občanská neposlušnost s půdorysem tradičního westernu zvolil ve filmu Na slaměné cestě (Estrada de Palha) Portugalec Rodrigo Areias. Navzdory zasazení do doby před sto lety nabízí nejen uhrančivý styl, ale i mimořádně aktuální paralely se současností.
Vedle řeckého filmu jsou debuty též rakouský zástupce Tvoje krása nemá cenu… (Deine Schönheit ist nichts wert...), japonská existenciální balada Obchod na konci světa (Kamihate shoten) a mexický snímek Na shledanou tati (Nos vemos, papá), jehož režisérka se proslavila jako scenáristka filmu Přestupný rok (2010) oceněného v Cannes Zlatou kamerou pro nejlepší debut. Do karlovarské soutěže se letos vrací íránský režisér a herec Ali Mosaffa, v jehož novém filmu Poslední krok (Peleh akhar) exceluje představitelka hlavní role Leila Hatami (Rozchod Nadera a Simin). Producentem španělsko-francouzského snímku Ukamenování svatého Štěpána (La Lapidation de Saint Etienne) režiséra Pera Vily Barceló je Luis Miñarro, v jehož produkci vznikl i nedávný karlovarský vítěz Moskytiéra. Po zkušenosti se soutěžní sekcí Fórum nezávislých v roce 2009 se tentokrát hlavní soutěže zúčastní Kanaďan Rafaël Ouellet s dramatem Kamion(Camion). Druhý snímek Martina Lunda Henrik (Norsko) navazuje na sérii skandinávských titulů představených na MFF KV v minulých letech.
Zabít bobra. Polský snímek ukazuje následky války...
Polské a české filmy.
V hlavní soutěži je česko-polská koprodukce Polski film a polský film Zabít bobra, ve středoevropské sekci česká Poupata, polsko-česká Yuma, polský film Beze studu a slovensko-český Až do města Aš. Mezi dokumenty se utkají dva čeští soupeři – Dva nula Pavla Abrháma a Soukromý vesmír Heleny Třeštíkové i dva polské filmy – Kichot a Polské iluze. A Poláci nechybějí ani v Sekci nezávislých s filmem V ložnici.
Vzácní hosté
Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii převezme vynikající britská herečka Helen Mirrenová. Hostem letošního ročníku bude společně se svým manželem, režisérem a producentem Taylorem Hackfordem. Helen Mirrenová uvede v rámci programu 47. ročníku MFF Karlovy Vary film The Door,v němž si zahrála hlavní roli pod vedením maďarského režiséra Istvána Szabóa, loňského prezidenta mezinárodní poroty MFF KV. Další hvězdou bude oscarová Susan Sarandon, jež svou sošku dostala za film Mrtvý muž přichází v roce 1995.
Digitální restaurování
Vloni se stal Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary iniciátorem dlouhodobého projektu – digitálního restaurování zásadních snímků československé kinematografie. Společným cílem je postupně digitalizovat tituly domácího zlatého fondu, uchovat je a zpřístupnit dalším generacím. Loni se tak divákům představila Vláčilova Marketa Lazarová. Letos bude mít světovou premiéru digitálně restaurovaná kopie filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Při příležitosti režisérova životního jubilea, které oslavil letos v únoru, bude v sobotu 30. června 2012 ve Velkém sále hotelu Thermal uveden snímek, který se stal jedním z vrcholných symbolů nové vlny českého
filmu a který vlastně uzavřel Formanovu domácí kariéru.
Žert Josefa Somra
V pátek 6. 7. bude za účasti Josefa Somra uveden v Karlovarském městském divadle film Žert, který režisér Jaromil Jireš natočil v roce 1968 podle románu Milana Kundery a který se – jako řada dalších snímků – stal obětí totalitní cenzury.