Super holky (kluci) aneb Vendulo, jsi dokonalá (ý)!!!

| Autor: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein | Rubrika: Kultura

Bylo to v roce 1994, kdy se poprvé před plným sálem divadla v pražské Trojické ulici rozezněla hudba, zvedla opona a na scénu vyšli účinkující v novém pražském kabaretu. Kabaret Srdce a Kámen, jak byla tato scéna pojmenována, předvedl svým divákům rozmarnou směs písniček a scének, které v nečekaném obsazení i provedení vyvolaly (a od té doby v tom stále pokračují) bouře smíchu a potlesku.

Super holky (kluci)

aneb Vendulo, jsi dokonalá (ý)!!!




Bylo to v roce 1994, kdy se poprvé před plným sálem divadla v pražské
Trojické ulici rozezněla hudba, zvedla opona a na scénu vyšli účinkující
v novém pražském kabaretu. Kabaret Srdce a Kámen, jak byla tato scéna
pojmenována, předvedl svým divákům rozmarnou směs písniček a scének,
které v nečekaném obsazení i provedení vyvolaly (a od té doby v tom stále
pokračují) bouře smíchu a potlesku.

Ono jde cokoli prezentovat jakkoli, ale to, co je už sedmým rokem předkládáno
natěšenému publiku, je skutečně perfektní. Ne, nemyslím tím pouze
dokonalost provedení, ale především způsob. Václav Glazar, direktor
této scény, protagonista, autor i režisér, divadlu dává celou duši. A
protože je od základů hravý, s nesmírným komediálním talentem - současně
však perfekcionista, kterému záleží na vycizelování každé maličkosti -
je každá z písniček, árií, staropražských kupletů či scének úspěšným
zásahem na bránice diváků. Kolikrát stačí jen zdvižení opony a pohled
na tanečníky či zpěváky, aby vynikl fantaskní kontrast mezi původní verzí
písně a tím, co "na toto téma" bylo vytvořeno.

Repertoár kabaretu píše (říká velice skromně jeho hlavní protagonista) sám
život. Jsou prezentovány známé hity současných dnů i zcela nové písničky,
kuplety a písně lidu pražského z dob první republiky. Hudební sled je
prokládán scénkami, které reagují na právě probíhající události. Vše
je spojováno vtipnými moderátory, jejichž uvádění následujícího je
mnohdy samostatnou scénkou, etudou na čerstvě vzniklou situaci. Kontakt s
publikem je dokonalý. Máte pocit, že jste vtaženi přímo do děje, že zpěvačka
či tanečnice je tu jen pro vás. Často se stává, že někdo z publika se
dobrovolně stane spoluúčinkujícím a za obdivu (a nespoutaného veselí
ostatních) vpluje přímo do akce. Mj. v divadle je v šatně volně přístupna
kniha návštěv, plná uznání - slova "Je to super!" jsou v ní
nejběžnější.



Pár následujících otázek jsem položila už zmíněnému Václavu
Glazarovi: Jak a na jaká témata vybíráte jednotlivé písně či scénky?


Náš repertoár se snaží modelovat běžný rok - dejme tomu leden: nejprve v
něm oslavíme Nový rok, předvedeme království zimy, přicházejí Hromnice,
pak je tu známý únorový Valentin, nemůžeme opomenout dlouholetou tradici březnového
svátku MDŽ, či měsíc knihy, vítány jsou čarodějnice, oslavujeme květnový
1. máj, osvobození, po něm je v kalendáři Dětský den a pak už přichází
doba parníků, resp. doba, kdy je kabaret provozován "na vodě". Náš
ansámbl pak spolu s diváky odplouvá od Palackého mostu na známém pražském
parníku Tyrš. Na podzim se vracíme zpátky do Trojické. A pak už máme před
sebou plno dalších témat - významných událostí: uvítáme a oslavíme Den
české státnosti, 28. říjen, VŘSR, následně přichází Mikuláš a už
jsou tu poslední dny roku -Vánoce a Silvestr. Opravdu, u nás se stále děje
něco nového.



Co bylo například náplní minulého programu?

Velice závažné představení - během něho byly především udělovány
ceny "KABOŠ 2000" (důvěrná přezdívka divadla, používaná oběma
stranami: publikem i účinkujícími). Vyhlašovali jsme tituly Nejlepší zpěvák,
zpěvačka, bavič, moderátor, sympaňák� Víte, naši milí návštěvníci
mají při každém představení u sebe anketní lístky na nichž mají možnost
se jednak k proběhlému vystoupení vyjádřit, jednak dát své hlasy těm,
kteří jsou podle nich nejlepší. (Pochopitelně stejně tak milé jsou různé
poznámky a slovní doprovody, které ke svému hlasování přidávají.) A tak
jsme vše pečlivě pročetli, sečetli a díky této statistice byly vyhlášeny
zmiňované ceny za rok 2000. Musím přiznat, že mne mnohokrát až dojímá,
jak si lidé pamatují mnoho našich hvězd, které třebas delší dobu nebyly
na podiu, a které přesto dostávají hodně hlasů. Jsem rád a těší mě,
jak si nás lidé vrývají do paměti. Je to velice fajn, že lidé vědí, že
a kde jsme, a opravdu pozitivně nás hodnotí.



Myslím, že je dobré říci, že se k vám chodí bavit lidé - jak říkáte
"všeho sexuálního vyznání".
Líbí se mi, že kabaret je
vtipný, ale v žádném případě vulgární. Je bezvadné, že u vás se
mohou všichni oprostit jakýchkoli předsudků.


Těší mě, že se nám povedlo mnoho lidí smířit s osudem, někdy i zachránit
nešňastné od sebevraždy. Mnoho mládenců těžko zvládalo psychické problémy.
Za všechno bych chtěl uvést jednu nádhernou story. Asi tak před dvěma lety
mne po představení oslovil starší pár. Řekli jen, že děkují za nádherný
večer, ale byli nesmírně rozpačití. Poznal jsem, že k nám zabloudili, že
nejspíš nevěděli, na co jdou. Bylo však vědět, že se v nich něco odehrává,
že v nich probíhá nějaká vážná změna. Nicméně ta paní měla slzy v očích,
když říkala: Děkuji vám strašně moc, ani nevíte za co, ale moc jste mi
pomohl. Pak se objevili znovu, asi po půl roce, já vůbec už netušil o co
jde, nepamatoval jsem si je. Dávali mi obrovskou kytici: "Ta je pro vás,
pro všechny, my bychom vám rádi představili svého syna. To je náš kluk, a
tohle je jeho přítel. My jsme se s ním totiž kvůli jeho homosexualitě rozešli.
Byli jsme sami a nesmírně jsme se trápili. A po tom, co jsme byli u vás, když
jsme viděli, že vlastně se nic neděje, že se dá báječně žít i takhle,
tak se v nás všechno změnilo, pochopili jsme je, a dneska, díky vám, máme
syny dva".


]Vaše kostýmy jsou dokonalé, do nejmenších detailů propracované. A
vzhledem k nekonfekčnosti postav vašich umělců jistě všechny šité na míru�


Kostýmy si skutečně zařizujeme a vyrábíme převážně sami. Necháváme
si je také zhotovovat přímo podle našich konkrétních návrhů. Některé máme
vypůjčeny z divadelních fundusů. Ale musím říct, že 95 procent veškerých
kostýmů je našich. Je pochopitelné, že se musí neustále přidělávat nové,
protože naše show, náš staro i novopražský kabaret se snaží být stále
překvapivý. Návštěvníci přeci chtějí vidět stále něco nového - jak
se říká, změna je život, a tomuto trendu je veškeré naše snažení podřízeno!



Kdo vlastně jsou vaši tanečníci a zpěváci?

Jedná se převážně o mladé lidi, někteří mají umělecké vzdělání -
konzervatoř, jiní ne. Jsou to především lidé, kteří chtějí rozdávat
svou prací radost a pohodu. Ovšem jsou u nás jak mladá děvčata a chlapci,
tak lidé vyzrálejšího věku. Z těch bych rád jmenoval např. Vilmu
Mayerovou, která dlouhá léta zpívala s věhlasnou skupinou Kučerovci jako
jejich sólistka. Stejně tak Drahomíru Vlachovou, před tím účinkující s
Velkopopovickou Kozlovkou, v divadle Apollo či Rokoku. Dále s námi zpívá
Zdenka Vlčková, dlouholetá členka Armádního uměleckého souboru. A musím
přiznat, že já také už nejsem teenager�Máme i pár zcela nových tváří,
které dostaly poprvé možnost si vyzkoušet prkna, znamenající svět. On v
současné době je život divadelní dost těžký, protože stálé scény mají
ansámbl plný a nové členy přijímají jen minimálně. My jsme samozřejmě
novým talentům stále otevřeni. Je hodně případů, kdy od nás přešli
talentovaní herci do dalších divadel. Na jednu stranu bych mohl říci bohužel,
ale jsem rád, že jsme to byli my, kteří jim umožnili jejich novou životní
dráhu. Například Libor Landa (současná hvězda kabaretu "slečna
Julie"), který teď hraje i v Divadle u Hasičů, před třemi roky tady
poprvé zkusil, co je to stát na jevišti.



Takže je možnost stát se novým členem Kabaretu Srdce a kámen?

Ano, jsme otevřeni všem lidem bez rozdílu barvy pleti, jejich sexuální
orientace, odborného vzdělání i věku. Naše dveře jsou otevřeny každému,
kdo něco umí. Vítáme tanečníky i tanečnice, chybí nám například pár
dobrých děvčat - zpěvaček, tanečnic. Když se přihlásí, budou moci předvést,
co v nich je, co zvládnou, případně co by se chtěli a byli ochotni naučit.



Bouřlivé ohlasy sklízí vaše travesti show - nádherné role paní Šulákové,
Dolly z "Hallo Dolly, Whitney Houston po padesáti letech a plno dalších!


Je fakt, že nevím, jestli bude ta krásná dáma po padesátce stejně 120
kilová jako já...A musím přiznat, že mi dělá nesmírnou radost, jaký má
toto číslo obrovský úspěch, publikum ji chce stále znovu a znovu - nevím,
jestli by ta pravá měla tentýž ohlas...



(Pro nezasvěcené čtenáře musím dodat, že tyto i mnoho dalších hvězd
ve svých převlecích nezapomenutelně ztvárňuje právě Václav Glazar.)


Ale jsem na jevišti i za chlapa, například v jedné scénce, kde vystupuji
coby bezdomovec, pak ztvárňuji postavu vodníka ze známé opery Rusalka. Ano,
naše duo s Rusalkou působí opravdu poněkud kontrastně. Uvážíme-li, že křehká
Rusalka (zpěvačka Sandy - alias Saša Mika) má sotva 40 kg a já třikrát více
:-))). Jinak: trochu odbočím z veselého povídání - musím říci, že
pokud se jedná o opravdové bezdomovce, tak na ně skutečně myslíme, dávali
jsme jim už několikrát oblečení, peníze atd. A i jinak se snažíme pro ně
hodně udělat�



Songy, na které tančí chlapci v ženském převleku, mají obrovský úspěch.
Je pravda, že jejich schopnost přeměny je v mnoha případech dokonalá!


U nás však nejde pouze o travesti-show, ale především o kabaret. Kabaret,
ve kterém vystupují i travestiti. Současný trend je příznivý pro jejich
prezentaci, jejich vystoupení jsou velice úspěšná. Ale naše divadlo
opravdu není pouze o nich. Máme tu "jen" zpěváky, "jen"
tanečníky, ovšem musím zdůraznit, že většina dělá všechno. Takže
trawestiti se občas objevují i v jiných kostýmech. Jak jsem již řekl, snažíme
se všichni dělat všechno :-)). Dá se říci, že každý návštěvník si u
nás přijde na své, máme rozsah věkových kategorií našich návštěvníků
nesmírně velký - od 15 do roků, snad do doby, kdy ještě zvládnou
chodit�

* * *



Tohle soukromé divadélko, kam se vejde maximálně sto dvacet diváků, je
neuvěřitelné i svým zázemím - víte, že účinkují v podstatě "za
hubičku"? Režie je veliká, vstupné nízké. Každotýdenní dřina,
zkoušení, přípravy a obnovování kostýmů, to vše je opravdu jen pro potěšení.
Ovšem, to je také důvod, proč někteří odcházejí "za lepším",
za jistotou, vždyň ne jen z umění se člověk nají. Ale jednou se snad, jak
s úsměvem říká sám direktor, najde nějaká šikovnější produkce a
zbude i na honoráře�


Autor: Daniela U.












Václav Glazar + rež. Zdeněk Troška



V.Gl. + Pavlína Filipovská a její dcera P. Wolfová


ta krásná holka uprostřed je Libor Landa


Komentáře

Komentářů celkem: 13
play free slots play free slots 28. 10. 2006 | 02:08
blackjack gambling blackjack gambling 28. 10. 2006 | 02:05
free pacific poker free pacific poker 28. 10. 2006 | 01:39
online party poker online party poker 28. 10. 2006 | 01:29
free internet poker free internet poker 28. 10. 2006 | 01:28

Další články z rubriky

Konec léta se blíží, rozlučte se s prázdninami hudbou

Konec léta se blíží, rozlučte se s prázdninami hudbou

10. 8. | Jeden z posledních festivalu, který nám letošní sezóna dopřeje, je zavedený Rock for Churchill. Ten…

Beverly Hills 90210: Jak dnes vypadá Brenda, Brandon a jejich parta?

Beverly Hills 90210: Jak dnes vypadá Brenda, Brandon a jejich parta?

1. 8. | V 90. letech usedaly před televizní obrazovky miliony lidí po celém světě, aby se dozvěděly, jak…

Jsme superlidi, vzkazují v emotivním videu paralympionici

Jsme superlidi, vzkazují v emotivním videu paralympionici

20. 7. | Velmi dojemné video v posledních dnech ovládá sociální sítě. Trailer k letošním paralympijským hrám…

8 tipů pro knihomoly: Knihy k moři i na chalupu

8 tipů pro knihomoly: Knihy k moři i na chalupu

18. 7. | Ať už jedete do exotických krajin nebo jen na českou chalupu, dobrá kniha je základní výbavou všech…