Houby a srdce v pražském Mánesu - Na houby se lze v těchto dnech vypravit i do galerie – v pražském Mánesu je od 6. září otevřena výstava Houby a srdce. Její autorkou je Monika Abbottová: výtvarná umělkyně, žijící ve Spojených státech, tu vystavuje první část z cyklu Hmota.
Soubor z let 2001-5 zahrnuje zhruba tři desítky děl: oleje věnovaných houbám, otisky houbových spórů i práce na mylarech, poloprůhledných, umělých pergamenech. V dolní části Mánesu bude k vidění až do 30. září, záštitu nad ní převzal Petr Pithart.
„Houby jsou spojeny s mými rannými zážitky z dětství,“ říká Monika Abbottová, která je začala zpodobňovat poté, co se z první emigrace v Holandsku přesunula o kontinent dál, do Spojených států. Život na předměstí New Jersey pro ni tehdy znamenal kulturní šok. Pocit ztráty kořenů a společenská izolace pokračovaly poté, co se s manželem přestěhovali do Connecticutu. „Malovala jsem ve sklepě a doufala, že najdu někoho, s kým si budu mít co povídat,“ vzpomíná Monika Abbottová. Pak ovšem přišel zlom - našla na zahradě houbu.
„Dlouho jsem se inspirovala motivy z Kuksu. Moje obrazy byly ale plné vydupaného duchovna a já s nimi byla nespokojená. Bylo mi často smutno, vzpomínala jsem na domov a na to, co jsem tam měla ráda. Jednou jsem na své zahradě našla hřib, přinesla ho do ateliéru a začala malovat. Najednou mi bylo všechno jasné. Ulevilo se mi: konečně jsem pochopila, že nechvi malovat součásti světa takové, jaké je vidím JÁ, ale takové, jaké JSOU. V mapách jejich neokázalé, ale nevyčerpatelné mnohotvárnosti vzdávám hold veškeré materii, jíž jsme součástí, říká Abbottová. „I pro sebe se pokouším vytvořit ostrovy srozumitelnosti a pořádku v chaosu dnešního světa.“
Vznikla série obrazů, představující houby jako tajemné formy života, krásné i bizardní, někdy jedlé a někdy smrtelné. A odkud přišla srdce, o kterých mluví i název výstavy? „Teprve teď mi dochází – pozdě, ale přece – že jenom přes intelekt se lidský osud lámat nedá,“ říká Monika Abbottová. „Bez srdce to zkrátka nejde. A tak, aniž jsem si toho v zápalu práce všimla, milované houby se mi přeměnily v srdce“. Monika se ostatně narodila jen kousek od místa, kde nyní právě vystavuje - v Myslíkově ulici a žofínský ostrov si jako malá chodila hrát. „I proto je pro mě výstava v Mánesu vyloženě „srdeční záležitost“, říká Abbottová.
První část ze série Hmota byla už vystavena v galerii Vawe Hill, patřící městu New York, která se orientuje na díla spjatá s přírodou. Monika Abbottová k tomu říká: „Ačkoli Vawe Hill galerií komerční, obrazy se prodávaly jakou houska na krámě i těm, kteří v životě nevzali houbu z opatrnosti do ruky. Američané totiž houby vůbec nesbírají, bojí se na ně i sáhnout, aby se náhodou neotrávili – vášnivé houbaření, které je specificky českým fenoménem, je pro ně naprosto neznámým druhem zábavy.“ Díla se také prodala mj. na aukci OSN, věnované odstraňování minových polí. Vedle tuzemské galerie Bayer a Bayer v majetku i několika soukromých sběratelů.
Vedle malování se Monika Abbottová věnovala například záchraně barokního Betlému Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu. Ten se jí v roce 2000 podařilo dostat na seznam Světového památkového fondu, zahrnující 100 nejohroženějších světových památek. Následná finanční injekce z firmy Američan Express ve výši 70 000 dolarů však zůstala ležet ladem. Kvůli liknavosti české strany se záchranný projekt táhne do nekonečna a grant není dodnes vyčerpán.
Ze zklamání nad marným úsilím vytrhla Moniku Abbottovou opět další práce: jako dobrovolnice se začala podílet na přípravě výstavy českého gotického umění v Metropolitním muzeu v New Yorku. „Když jsem se představovala kurátorce a spoluautorce výstavy Barbaře Boehmové s tím, že bych vznikajícímu projektu ráda pomohla, zmínila jsem se, že mým oblíbeným slohem je baroko. ´To se dá vyléčit,´ usmála se Barbara. A měla pravdu – s gotikou se mi otevřel úplně nový svět. Gotice jsem vděčná za to, že jsem se naučila hledat – a hledat pozorně a s pokorou – věnovat pozornost detailu a netoužit po efektu. To se mi v pozorování hmoty a jejich struktur vyplácí a přináší mnohá překvapení. A středověké dogma, že ´malířům nepříslušný obrazy vymýšlet´, je mi také k užitku. Velkoryse pojatá expozice české gotiky, zahrnující díla z doby Karla IV. A Václava IV. svezená z celého světa, začíná v Metropolitním muzeu už 20. září a potrvá až do konce roku 2005.