Kdysi mě napadla odvážná myšlenka – uspořádat hudební festival, kde budu hrát kapely, ve kterých hrají ženské rock. Vskutku nelehký úkol – najít celodívčí či celoženskou kapelu hrající tento styl je v našich krajích celkem nadlidský úkon... A tak to všechno začalo. Protože sama zpívám a hraju na elektrickou kytaru, oslovila jsem svoje hudební kamarádky. Další „nábor“ se uskutečnil za pomoci inzerátů...
Sen se stal skutečností. Loni se mi podařilo uspořádat první rockový fesťák z ženskejch. Skvělá atmosféra, spousta nadšení... Zkrátka super.
Letos vznikl nápad akci udělat znovu – Babyfest 2004 se koná 19. června tradičně v pražském klubu Rock Café (babyfest.henych.com) Muzikantky, které hudbu samy skládají a hrají na své nástroje... Ženy s elektrickou kytarou, baskytarou nebo bicí soupravou – pro všechny z nich je hraní v kapele něco naprosto samozřejmého. Přesto, že nás nejsou davy, existujeme.
Média nás neberou na vědomí, protože mají v časopisech na tácku vedle čerstvé roštěnky s majolenkou dívčí skupiny, resp. skupiny zpěvaček po vzoru zahraničních star. Ty, které nehrají, jen zpívají.A tak si říkám – všimne se nás někdy někdo... Nebo upadneme v zapomnění jako se to stalo časem Dybbuku či Panice...? Smutný konec, že.
Důvod je jasný – ženská a „netradiční“ hudební nástroj je zkrátka pro většinu národa tabu. Smíme zpívat, smíme potřásat tamburinou a když máme štěstí, možná nám svěří držení kylíček na klávesy. Taky smíme zpívat vokály. Ale hrát na nástroj, který má v kapele důležitost? Nebo dokonce skládat hudbu a texty? No to snad ne.
Je to pro většinu lidí cosi podivného... Zvráceného. Vážná hudba, proč ne? Ale rock????
Co si o tom myslíte? Mají holky hrát rockovou muziku, nebo ne? Děkuji za vaše názory.
Jana Henychová