10 věcí, které můžete bez obav zahodit!

| Autor: Jana LeBlanc | Rubrika: Láska a vztahy

Ukliďte si doma i v životě a vyhoďte fyzické věci i emoční závaží, které vám brání být spokojenějším, šťastnějším a bezstarostnějším člověkem.

10 věcí, které můžete bez obav zahodit!

1. DOMÁCÍ OBLEČENÍ

Kdykoli jsme doma dělali selekci oblečení, vždycky se našly kousky, které by, jak říkala maminka, ještě něco snesly. Putovaly na speciální hromadu „nosíme na doma“, odtud pak do skříně a tam většina z nich i zůstala do příštího třídění. Ines de la Fressange, autorka knihy Se šarmem Pařížanky, říká, že tepláky, bačkory, sešlapané pantofle a vytahaná trička musejí letět rovnou do popelnice. „Od momentu, kdy ráno vstanete, se oblékněte, jako byste šla ven. Věřte mi, celý den se budete cítit jinak,“ říká. Krása se nemá vytvářet pro ostatní, krásou se máte obklopovat hlavně vy sami. Tohle může být dobrý začátek.

2. DAROVANÉ HLOUPOSTI

Snad každá domácnost má minimálně jeden šuplík, koš nebo menší krabici plnou zcela zbytečných, nefunkčních, kýčovitých předmětů, které mají jedno společné – dostali jste je od někoho darem nebo jste si je sami koupili jako vzpomínku na nějakou vzácnou chvíli: perníkové srdce z pouti v roce 2000 (dnes tvrdé jako kámen), vycpaný minislon coby přívěsek na klíče z dovolené z Thajska, brýle se symboly Berlína... Vezměte jednu věc po druhé a ptejte se, jestli má nějaký smysl. Umíte si zdůvodnit, proč ji skladujete, kromě toho, že jste ji dostali? Jestliže nikoli, pak pryč s ní!

3. „MĚLA BYCH“

V životě existují věci, které dělat musíte, měli byste (nebo si to alespoň myslíte) anebo dělat chcete. „Musy“ jsou věci, kterým se nevyhnete, třeba zaplatit složenky. Kategorie „měli byste“, jsou činnosti, které nemusíte, jenže cosi vás nabádá, abyste to udělali: uvařili večeři podle módní kuchařky, šli na jógu nebo začali s určitou činností. Podívejte se na tuhle kategorii „měl/a bych“ pozorně a zeptejte se sami sebe: děláte tyhle věci skutečně kvůli sobě, nebo kvůli někomu jinému, případně abyste byli in? Zkuste je zařadit buď do první kategorie (musím), nebo poslední (chci). Když se činnost nevejde ani do jedné, prostě jí dejte sbohem.

4. VĚCI Z KABELKY (A PENĚŽENKY)

Staré parkovací lístky, účtenky, vstupenky z kina, kde jste byli před dvěma měsíci, věrnostní kartičky z obchodů, kde jste nakupovali jednou a v nejbližší době už nebudete, nepíšící propisku, skoro vypotřebovaný balzám na rty a poslední pokroucenou žvýkačku… Dejte je všechny na jednu hromadu a hned vám bude jasné, proč je vaše taška pořád tak těžká, ačkoli máte pocit, že tyhle miniaturní drobnosti přece neváží skoro nic. Když uklidíte, uvidíte, že se s přehledem vejdete i do tašky menší a že o něco lehčí bude i celý váš život.

5. KNIHY

Co je ještě těžší než zbavit se starého oblečení? Vyhazovat knihy. I když je to návod na dietu, která nefunguje, román „do autobusu“ nebo paperback z výprodeje, který máte dávno přečtený, při pomyšlení na jejich vyhození se cítíte provinile. Máte pocit, že kniha, ať už jakákoli, je duchovní hodnota a nezaslouží si být odnesena ke kontejneru. Co takhle knihy sbalit a odnést je do místní knihovny? Až je budete balit, přidejte tam i ty nedočtené, k nimž jste se přes všechny sliby už celé roky nevrátili, a také ty, které jste si koupili čistě proto, abyste sami před sebou vypadali inteligentněji. Proč si denně při korzování obývákem připomínat nepříjemné pravdy?

6. PŘESVĚDČENÍ, ŽE MUSÍTE VŠECHNO VĚDĚT, JINAK BUDETE TRAPNÍ

Nedávno jsem sledovala v televizi americkou moderátorku Oprah Winfrey v debatě se studenty jedné z amerických univerzit. Když se jí studenti ptali, co si myslí o globálním oteplování, Winfrey pokrčila rameny a bez zaváhání řekla: „Sorry, ale já nevím. Co tam máte dál?“ Téměř všichni dnes máme pocit, že v jedenadvacátém století si nemůžeme dovolit nevědět. Kolikrát jste se zdvořile usmívali na lidi, kteří vám cosi říkali, a vy neměli tušení, o čem je řeč? Kolikrát jste něco blábolili jen proto, abyste pak stejně řekli, že na film nemáte vyhraněný názor? Pak vězte, že je přirozené nevědět. Upřímnost je navíc osvobozující.

7. VŠECHNO Z DOMOVA, CO VÁM PŘIPOMÍNÁ, ŽE NEJSTE TAK DOBŘÍ, JAK BYSTE CHTĚLI BÝT

Už jsem zmínila knihy, ale doma je toho ke třídění víc. Co třeba odšťavňovač, který z vás měl každé ráno udělat zdravějšího a šťastnějšího člověka? Co rotoped, z něhož jsou přes haldu oblečení vidět jen podstavec a šlapátka? Aniž si to možná uvědomujete, tyhle věci vám denně připomínají, jak „hrozní“ jste, a pohled na ně vám posílá akorát další dávku výčitek svědomí. Zabalte je a pošlete dál nebo rovnou vyhoďte.

8. PRECIZNÍ PLÁNY

Kdy naposledy jste udělali něco bez diáře? Večeři v restauraci, schůzku s přáteli? Plány jsou možná uklidňující, ale mají jednu velikou vadu: chybí v nich radost z překvapení, která nás dělá šťastnými. Plánováním ji ze života dobrovolně vymazáváme, abychom si pak stěžovali na stereotyp, nedostatek spontánnosti a pocit, že v životě akorát plníme úkoly, místo abychom ho žili. Zkuste aspoň některé plány ze života vyhodit a některé akce prostě nechat… vyvinout se.

9. VĚCI, KTERÉ SE TVÁŘÍ, ŽE BY SE JEŠTĚ DALY OPRAVIT

Jako třeba rozbitý deštník, staré boty nebo nefunkční hračka pro děti... Neboli všechny ty, u kterých si říkáte, že je „stačí jen“ zanést šikovnému sousedovi nebo odnést do opravny. Je téměř stoprocentně jisté, že každá věc, která vám leží doma a čeká na opravu déle než dvanáct měsíců, se jí nikdy nedočká. Ačkoli hodit ji do pytle na odpadky se ani u té sebepolámanější věci většinou neobejde bez výčitek svědomí, ve chvíli, kdy ji tam hodíte, se dostaví obrovský a osvobozující pocit úlevy.

10. KONVENCE A STARÉ POSTOJE

Ustálené způsoby jednání. Zvyky... Nemusíte je „vyhazovat“ úplně, ale třeba aspoň na chvíli, obzvlášť pokud potřebujete být kreativní. Jak jsem se dozvěděla loni na kurzu kreativního psaní (pořádalo Naučmese.cz), to nejlepší, čím můžete podpořit otevřenou mysl a vůbec lepší život, je udělat každý den aspoň jednu věc jinak. Třeba nevést psa, když s ním jdete na procházku, ale nechat se aspoň na chvíli vést jím. Protože když nic takového neuděláte, budete žít, aniž byste si života stihli pořádně všimnout.

A teď… Máte uklizeno a vedle sebe pár prázdných krabic? Tak vyhoďte i je. Asi už jste zaregistrovali životní pravdu, že čím víc místa na skladování máte k dispozici, tím víc ho taky zaplníte!

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

Další články z rubriky

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

Včera | 29 | „Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho…

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

3. 12. | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 30 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 33 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…