Clay byl s rozumem v koncích. Jeho tchyně mu často bez vyzvání dávala rady v podobě osobních útoků. Jednou či dvakrát se vůči tomu otevřeně ohradil, ale celou situaci tím jenom zhoršil. „Jak se té ženské mám zbavit?“ ptal se. Jakmile se Clay naučil používat metodu paradoxu, brzy učinil přítrž tchyniným výpadům.
Jedním z největších psychologických objevů je skutečnost, že
- chování, myšlenky nebo pocity lze často napravit nebo změnit k lepšímu tím, že se je pokusíte zhoršit.
Na nežádoucí nebo nerozumné jednání přestaňte reagovat negativně („Přestaň, už je toho dost! Nelíbí se nám to!“), ale vyzkoušejte pozitivní odpověď („To je úžasné, proč to neděláš častěji?“).
Vysvětlíme to na případu pětileté dívenky, která si neustále cucala palec. Rodiče odstranili dceřin zlozvyk prostým způsobem: nabádali ji, aby si palec cucala víc a víc a trvali na tom, že jej nesmí vyndat z pusy. Dr. Knight Dunlap byl jedním z prvních psychologů, kteří informovali o případech, kdy se podařilo odstranit nejrůznější nežádoucí chování (například okusování nehtů, tiky a koktavost) úmyslným podporováním tohoto chování. V profesním slangu se tomu říká „negativní postup“.
Slavný psychiatr dr. Viktor Frankl začal používat metodu, kterou nazval „paradoxní úmysl“ (úmyslná snaha dělat něco, co ve skutečnosti dělat nechcete). Tímto způsobem pomáhal lidem zvládnout řadu problémů.
Uvedeme jednoduchý klinický příklad. Liz chodila s Martym a neustále se ho vyptávala: „Miluješ mě?“ Mnohokrát ji o tom ujistil. Liz však opakovaně vyžadovala nové a nové ujištění a Martyho to rozčilovalo a popouzelo. Když se jednoho dne Liz po milionté zeptala: „Miluješ mě?“, Marty odpověděl: „Ne. Nesnáším tě a jsem s tebou jenom proto, abych tě mučil.“
Vhodně dávkovaná „obrácená psychologie“ učiní přítrž pošetilým hrám a svévolným zkouškám, jimž se lidé vzájemně vystavují.
Jeden z našich kolegů je mistrem ve využívání paradoxu. Nedávno na jednom večírku obhajoval jisté nepopulární stanovisko a jeden z přítomných mu řekl: „Vy jste ale hlupák!“ Kolega se neurazil a odpověděl: „Jistě. Jsem příšerně hloupý. Jsem tak hloupý, že to překračuje všechny meze. Co s tím mám dělat?“ Člověk, který ho urazil, oněměl úžasem, všichni ostatní se rozesmáli a považovali to za dobrý vtip.
Jaký je rozdíl mezi „paradoxní komunikací“ a „sarkasmem“? Sarkasmus je nepřátelství maskované humorem. Jeho záměrem je zranit, často je hořký a sžíravý. Paradoxní prohlášení jsou často reakcí na neužitečné poznámky nebo chování a jejich cílem je objasnit či vyřešit problém zveličením jeho nesmyslnosti. Sarkastické poznámky jsou pronášeny kousavě, paradoxní poznámky jsou vyslovovány s humorem.
Ukázka z knihy:
101 strategií jak se nezbláznit v šíleném světě
Autoři, zkušení praktici v oblasti duševního zdraví, nabízejí množství užitečných informací pro čtenáře, kteří trpí duševní nepohodou, ale i těm, kteří usilují o kultivaci svého duševního života.
Kniha je rozdělena do 101 krátkých kapitol, z nichž každá začíná krátkou kazuistikou či popisem situace vztahující se ke konkrétnímu tématu. Autoři pak nabízejí čtenáři základní orientaci v dané oblasti (odpovídají na otázky jako např.: Má opravdu duševní zdraví vliv na zdraví tělesné? Jaké jsou efektivní způsoby, jak snížit nadváhu? Jak můžete kontrolovat a zvládat stresové situace? Jaký druh psychoterapie je pro vás ten nejlepší? atd.)
Vydalo nakladatelství Portál - www.portal.cz