25.listopad – Mezinárodní den proti násilí na ženách

| Autor: redakce | Rubrika: Láska a vztahy

Mezinárodní společenství si již od roku 1999 připomíná 25.listopad jako celosvětový den proti násilí na ženách. Valné shromáždění OSN tehdy vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace a jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o problému. Neoficiálně byl 25.listopad ženskými organizacemi připomínán již od 80.let 20.století.

V České republice byl 25.listopad poprvé oznámen veřejnosti jako Den boje proti násilí na ženách již v roce 1995, a sice neziskovými organizacemi sjednocenými tehdy v Koordinačním kruhu prevence násilí na ženách. Opakovaně se pak každým rokem k 25.listopadu hlásily a hlásí i v rámci tzv. 16.akčních dní (od 25.listopadu – 10.prosince jako Dni lidských práv) proti genderově podmíněnému násilí nejen ženské neziskové organizace. Česká média bohužel tento – jinde i nejvyšší státní reprezentací respektovaný den – ve velké většině opomíjejí.

Koordona – koalice organizací proti domácímu násilí – se v tomto roce rozhodla uspořádat k 25.listopadu konferenci k problematice domácího násilí s názvem „A co přijde poté? Když rozchodem partnerství domácí násilí nekončí… Tři instrumenty v rukou násilníků – koho chrání stát?“. Konferenci umožnila a podpořila v rámci kampaně Rady Evropy proti násilí na ženách Poslanecká sněmovna ČR pod záštitou poslankyně Mgr. Anny Čurdové a místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Kučery.

Výsledky konference, která se konala 21.listopadu v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, potvrdily nezbytnost věnovat se intenzivně jejím tématům a navrhnout co nejrychleji radikální nápravu jak chybějící legislativy, tak změny přístupu všech aktérů v dané problematice zúčastněných. I přes viditelné zlepšení celospolečenské situace pro oběti domácího násilí zavedením dvou významných legislativních opatření v letech 2006 a 2007 a zřízením tzv. Intervenčních center v každém kraji ČR jsou nutná další opatření. Neboť odchodem násilných partnerů či rozvedením násilných svazků často násilí nekončí. Tvrdošíjné pronásledování – tzv. stalking, neplacení výživného ze strany násilných partnerů po rozchodu, násilné vymáhání styku s dětmi i proti jejich vůli ze strany násilných partnerů mnohdy podporované i rozhodnutími soudů v jejich prospěch, v některých případech i svěřování dětí do výhradní péče pro násilí trestně stíhaných pachatelů znamená pro rodiny často i několikaleté peklo. Česká republika zatím nemá pro tyto další následky domácího násilí dostatečné legislativní a institucionální nástroje. Zcela zásadně jí chybí Akční plán boje proti domácímu násilí, který by sjednotil názory, podmínky a možnosti komplexní pomoci obětem domácího násilí, ale i určil směr pro pomoc násilným jedincům, resp. adekvátní postih jejich jednání.

Výsledky celostátních akčních plánů jsou v Evropě dobře viditelné. Např. Španělsko zajistilo komplexní přístup k řešení problematiky domácího násilí jak v legislativě, tak v sociálně-právní a psychosociální oblasti, zavedlo však i určitá opatření v pracovním právu a použilo v některých případech i tzv. pozitivní diskriminace ve prospěch obětí (muži jsou za násilí v kontextu domácnosti postihováni vyššími tresty). Velmi dobré výsledky má Rakousko, které zavedlo v posledních deseti letech ucelené zákonodárství v boji proti domácímu násilí a dále na něm pracuje. Velká Británie a Švédsko mají v boji proti násilí v rodině účinné a nejen v legislativě zakotvené instrumenty, jejichž součástí jsou i zvláštní soudy pro případy domácího násilí (pro zrychlení jednání) a zavedení nových skutkových podstat „dlouhodobého násilného vztahu“. Ve všech těchto zemích stát podporuje oběti domácího násilí i bezplatným právním a psychosociálním doprovodem, který jim poskytují neziskové a charitativní organizace.

Koordona vyzývá vládu a Parlament České republiky, aby

umožnily vznik výboru či komise pro vypracování Akčního plánu proti domácímu násilí a vybavily takový orgán dostatečnými finančními prostředky,
uvedly v platnost Akční plán proti domácímu násilí i pro Českou republiku,
orientovaly se přitom podle zkušeností ze zemí Evropy, kde byly takové plány realizovány,
s okamžitou platností zamezily akčnímu odebírání dětí do léčeben z důvodů sporů mezi rozvedenými rodiči bez platných a celospolečensky akceptovatelných pravidel a neporušovaly tak Úmluvu o právech dítěte,
podpořily novelizaci zákona o rodině, který by umožnil dětem realizaci práva vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jich dotýkají.


zdroj: Koordona – koalice organizací proti domácímu násilí (www.koordona.cz )

Další články z rubriky

LENKA (32): Můj snoubenec zjistil, že má dítě. Mám si ho brát?

LENKA (32): Můj snoubenec zjistil, že má dítě. Mám si ho brát?

Včera | 10 | Lenka se dostala do prekérní situace. Je zasnoubená, svatba je naplánovaná, ale budoucí manžel…

7 věcí, kterých si na vás muži při sexu vždy všimnou

7 věcí, kterých si na vás muži při sexu vždy všimnou

14. 1. | Myslíte si, že muži jde při sexu především o uspokojení a drobností kolem si nevšímá? Omyl! Chlapi…

7 vědeckých důvodů, proč mít sex každý den v týdnu

7 vědeckých důvodů, proč mít sex každý den v týdnu

12. 1. | Někomu stačí pro každodenní sex každý den jen jeden důvod – protože sex je fajn. Jestliže se vám…

SABINA (34): Můj táta tahá mého manžela od rodiny. Co s ním?

SABINA (34): Můj táta tahá mého manžela od rodiny. Co s ním?

12. 1. | 12 | Sabina řeší problém se svým otcem. Ačkoliv by mohla být ráda, že si její táta rozumí s jejím…